Časopis Naše řeč
en cz

Ruské slovo „učastok“ a jeho český překlad

Jitka Štindlová

[Short articles]

(pdf)

-

[1]Je mnoho slov, která náš jazyk přejímá z jiných jazyků. Důvodem pro přejetí je nedostatek domácích výrazů a potřebnost těchto pojmenování v jazyce. Každé slovo není ovšem pro přejetí vhodné; tak na př. často by hláskový sklad cizího slova působil obtíže při výslovnosti, jindy jeho podoba neodpovídá slovotvorným zásadám češtiny. Nehodí se slovo, jehož podoba připomíná slovo významově rozdílné, nebo dokonce slovo v češtině už jinak významově obsazené. Především při přejímání z příbuzných jazyků nestačí věnovat pozornost jen vnější podobě slova, kterou lze často buď zcela beze změny přejmout a chápat jako českou, nebo s malými úpravami počeštit. Zároveň je třeba dobře uvážit, jak se slovo významově zařadí do české slovní zásoby, s kterými slovy se bude po zvukové i významové stránce stýkat.

Všimněme si dnes jednoho takového slova, a to slova účastek. Vyskytlo se v souvislosti s organisací našeho zdravotnictví, se zavedením zdravotnických středisek. (Stopy pokusů uvést toto slovo do češtiny se však objevily i jinde. V tisku jsme se setkali na př. se spojením účastek lesa.)

Slovo účastek vzniklo přejetím ruského slova učastok, kterého se v ruštině užívá běžně pro označení nějaké organisační, správní nebo územní jednotky. Tak na př. „učastok zemli“ znamená pozemek, „strojitelnyj učastok“ je stavební pozemek, parcela, „učastok železnoj dorogy“ je náš úsek trati, „izbiratelnyj učastok“ je volební obvod, „bojevoj učastok“ přeložíme jako bitevní úsek nebo bitevní pásmo.

V žádném z uvedených příkladů jsme nepřevedli ruské slovo učastok do češtiny jako účastek. Jednou jsme užili slova pozemek, po druhé parcela, úsek, trať, pásmo, jindy jako český ekvivalent stojí slova okrsek, obvod, oblast nebo prostě část. Tedy ani ruské „vračebnyj učastok“ nepřekládáme jako zdravotní účastek, ale jako zdravotní obvod, a nemluvíme proto ani o účastkovém systému, ale o obvodovém systému, obvodním středisku a běžně užíváme už dříve zavedeného označení obvodní lékař.

Již na několika málo uvedených příkladech vidíme, že slovo učastok je v ruštině časté, že se ho užívá v nejrůznějších spojeních ve významu nějakého malého nebo menšího úseku něčeho, nějaké části něčeho. Slovo učastok v ruštině zachovává význam základu, ze kterého je utvořeno, t. j. význam slova část. Naproti tomu v češtině slovo účastek běžné není. Zřídka znamená ‚účast‘ v právním smyslu toho slova; občas se ovšem objeví jako slovo citátové, dokumentující ruské prostředí. Je doloženo i v Haškových „Osudech dobrého vojáka Švejka“, ovšem jako rusismus, byť poněkud exotický, neboť se ho užívá v souvislosti s organisací rakouské armády. Slyšíme-li slovo účastek, v povědomí [183]se nám ihned přidružuje ke slovu účast, které je sice také odvozeno od slova část, ale jeho význam je proti významu základního slova část značně posunut. Mít účast v něčem nebo na něčem znamená mít podíl na nějaké věci, zájem o něco nebo být přítomen něčemu. Užití slova účastek v češtině pro označení nějaké organisační nebo územní jednotky je nevhodné, protože v češtině toto slovo nijak nevyjadřuje, že jde o nějakou jednotku, část něčeho, jako je tomu v ruštině. Ruské slovo učastok a jeho český převod jsou jen zdánlivě slova rovnocenná. Ve skutečnosti se však nekryjí, obě slova jsou v obou jazycích různě vzdálena od základu část, v ruštině a češtině zhruba významově shodného.

Zavádělo se tedy do češtiny slovo, kterého nejenže nebylo nezbytně třeba, neboť náš jazyk má v tomto případě dost prostředků a možností výběru z vlastních zdrojů, ale nebylo pro přejetí ani vhodné, přestože po zvukové stránce nemohlo proti němu být námitek. Život takovýchto ne naléhavě potřebných slov přejatých z cizích jazyků nebývá dlouhý. My jsme několikrát na nevhodné, a můžeme říci nesprávné užívání tohoto slova v organisaci našeho zdravotnictví upozornili. Ministerstvo zdravotnictví samo toto slovo nezavádí a neužívá ho, ba dnes už je přímo zamítá. A přece se s ním můžeme ještě občas setkat. Tak na př. v Praze v Celetné ulici na vratech domu č. 31 můžeme číst vyhlášku, ve které se oznamuje, že ordinace z Prahy 1, Celetná ulice č. 31 je přenesena do Ústavu národního zdraví v Praze 1, Revoluční třída 29 a že pro účastek Celetná ulice se ordinuje tehdy a tehdy. Nebo na informační tabuli Polikliniky v Praze 2, Karlovo náměstí 32 čteme, že dětský účastek OÚNZ je ve Štěpánské ulici. Tato oznámení, stejně jako užívání tohoto slova i ve veřejných projevech, nás znovu přivedlo k tomu, abychom si ukázali, jak je třeba i při přejímání a zavádění slov z cizích jazyků, a zvláště z jazyků příbuzných, slovanských, důkladně uvážit, zda je takového slova třeba a zda se může vhodně vřadit do české slovní zásoby. U slova účastek tomu tak není.


[1] Podle jazykového koutku vysílaného v rozhlase 26. 9. 1953.

Naše řeč, volume 40 (1957), issue 5-6, pp. 182-183

Previous Jaroslav Kuchař: Efektivnost

Next Zd. Hrušková: Jak skloňovat a psát zeměpisná jména typu Sierra v 3. a 6. pádě