Časopis Naše řeč
en cz

Boj s nemocí a boj proti nemoci

Miloš Dokulil

[From our counselling center]

(pdf)

-

Z podnětu jednoho z našich dopisovatelů chceme si v dnešním Okénku z jazykové poradny všimnout dvou předložkových vazeb slov boj, bojovat, které si často konkurují; máme na mysli vazby boj, bojovat s někým nebo s něčím a boj, bojovat proti někomu, proti něčemu.

Obě tyto vazby jsou v češtině od nejstarší doby. Srov. na př. aspoň tyto staré doklady: Kako chceš boj se mnú vzieti z Alexandreidy, staročeské básnické skladby z počátku stol. 14.; Nenie vám boji (místo boje) proti tělu z Kořečkova Nového zákona z počátku stol. 15.; (Alexander chtě) s tiem bojevati, jenž jeho zemi ochudil z Alexandreidy; Mnozí bojiujíce proti mně ze Žaltáře Klementinského z 1. pol. 14. stol. I v současném jazyce jsou obojí vazby tak obvyklé, že o jejich správnosti nemůže být pochyb. Uvádějí je také svorně vedle sebe oba naše slovníky (akademický Příruční slovník jazyka českého i slovník Vášův-Trávníčkův) a za správné je považují i naše mluvnice (srov. na př. Trávníčkovu Mluvnici spisovné češtiny II, 1951, s. 1292 a 1299).

[55]Na prvý pohled se jeví obě vazby jako naprosto souznačné. A nelze také popřít, že v převážné většině situací se můžeme vyjádřit obojím způsobem, můžeme užít vazby té nebo oné, aniž bychom skutečnost nějak skreslili: boj s nepřítelem je věcně nepochybně zcela totéž co boj proti nepříteli, boj s absencí a fluktuací totéž jako boj proti absenci a fluktuaci, boj se sociálními chorobami totéž co boj proti sociálním chorobám. Objektivně jde také zřejmě o týž vztah: činnost, usilující o přemožení, překonání nebo odstranění někoho nebo něčeho, kterou právě pojmenováváme bojem, směřuje k někomu nebo něčemu jako k svému cíli, ve smyslu nepřátelském nebo obranném.

Tento vztah mezi činností boje a jejím cílem bývá v češtině (a v mnoha jazycích jiných) pojímán dvojím způsobem:

1. Buď se chápe takový vztah jako vztah účasti (v širokém smyslu) předmětu na činnosti: takovému širokému pojetí odpovídá pak vazba s předložkou s se 7. p. Jakým způsobem se účastní tato osoba nebo věc na činnosti podmětu, zda aktivně, či passivně, nás v tomto případě primárně nezajímá a také to přímo nevyjadřujeme. Proto vazba bojovat s někým, s něčím může mít vedle významu, o nějž nám především jde, t. j. bojovat o přemožení někoho, o překonání něčeho, i význam zdánlivě protikladný: podporovat někoho bojem, bojovat na něčí straně, společně s někým. Tak vedle zcela jednoznačných spojení bojovat s nepřítelem, s osudem, s nemocí a pod. máme i spojení jako bojovat se svými soudruhy, v nichž vazba s předložkou s může mít stejně tak význam cíle činnosti ve smyslu nepřátelském nebo obranném jako význam součinnosti, podpory.

2. Anebo chápeme tento vztah úže, ve smyslu směru, zaměření činnosti na někoho nebo na něco jako na svůj cíl, a to ve smyslu vždy jen nepřátelském nebo obranném. Takovému pojetí odpovídá předložka proti s 3. pádem, srov. obdobná spojení, jako pracovat, psát proti někomu nebo proti něčemu a pod. Bojovat proti soudruhům, proti vlastnímu otci je pak stejně jednoznačné jako bojovat proti nepříteli, proti nemoci atp. Je tedy vazba s předložkou proti i bez kontextu zcela jednoznačná.

Základní rozdíl mezi našimi vazbami je tedy v tom, že vazba s předložkou s je významově širší, méně výrazná, neboť jejím obecným významem je pouze označení účasti na činnosti, kdežto vazba s předložkou proti je významově užší, označujíc zaměření činnosti proti někomu nebo proti něčemu. Užijeme-li jí o zaměření činnosti v tomto smyslu, cítí se pak ovšem tato druhá vazba pro svou jednoznačnost i jako výraznější a dynamičtější než vazba bojovat s někým, s něčím.

S rozdílem pojetí účasti na činnosti a jejího zaměření, směru souvisí i další rozdíl mezi obojími vazbami, rozdíl, který dnes cítíme jako hlavní a vlastní rozdíl mezi nimi: Účast na činnosti předpokládá nutně reálnou existenci osoby nebo věci na činnosti zúčastněné, kdežto cíl [56]činnosti může mít existenci i jen eventuální, nemusí být realisován. Konkretně řečeno, bojovat s něčím můžeme jen tehdy, jestliže to něco tu již skutečně je, kdežto bojovat proti něčemu můžeme i tehdy, jestliže toto něco tu ještě není, mohlo by však vzniknout: bojujeme na př. proti válce nejen, když už byla válka rozpoutána, ale i proto, aby vůbec nevznikla. Jak je patrno, může se tento druhotný rozdíl ovšem uplatnit jen tam, kde jde o cíl věcný, neživotný.

Je proto pochopitelné, jestliže se dnes v odborných lékařských kruzích projevují snahy využít v odborném vyjadřování existence dvou souznačných vazeb boj proti chorobě a boj s chorobou v tom smyslu, aby se užívalo vazby s předložkou proti tam, kde jde o to chorobě předcházet, předejít, tedy o boj jako prevenci (na př. boj proti tuberkulose), a vazby s předložkou s omezit na ty případy, kdy choroba už vznikla (na př. boj s tuberkulosou). Takové rozlišení by ovšem bylo theoreticky možno provést do důsledku jen tam, kde máme na mysli případ jedince: tu je zřejmé, že vazba bojovat s chorobou má svůj vlastní, přímý smysl jen tehdy, když jde o chorobu skutečně již vzniklou; boj proti chorobě není však ani zde už tak jednoznačný: můžeme jej chápat stejně tak ve smyslu prevence, jako ve smyslu léčení choroby, která se již projevila.

Ještě nesnadnější by však bylo rozlišovat obě vazby tam, kde nám nejde o jedince nebo o sourodou skupinu (lidí buď vesměs nemocných nebo zase vesměs chorobou jen ohrožených), nýbrž o skupinu nesourodou (nemocných i jen ohrožených), po případě o lidskou společnost vůbec. Je to dáno složitější skutečností, v níž obojí činnost, léčebnou a preventivní, není možno od sebe vždy oddělit: nejúčinnější způsob boje s tuberkulosou je boj preventivní, naopak účinná prevence vyžaduje odstranění ohnisek nákazy, a tedy potírání choroby již vzniklé. Mezi bojem se sociálními chorobami a bojem proti sociálním chorobám nemůžeme proto vést hranici.

Ale je tu ještě jeden důvod, proč není dobře možné ani v odborné mluvě přesně rozlišovat mezi oběma vazbami. To, co je možné — i když leckdy také s nesnázemi — u prostředků pojmenovávacích, u jednotlivých slov, t. j. jejich významová přizpůsobení pro odborný účel,[1] není možné u prostředků tak obecné povahy, jako jsou předložky a předložkové vazby. Pokud obě vazby, boj s něčím i boj proti něčemu, žijí v celonárodním jazyce vedle sebe bez vyhraněného rozlišení, nemůže jim ani odborná mluva přidělit ostře odlišené úkony.

Nemůžeme dát proto v plném rozsahu za pravdu našemu dopisovateli, který doporučuje závazné rozlišování obou vazeb v odborném lé[57]kařském vyjadřování v tom smyslu, aby se vazba boj proti tuberkulose vyhradila jen pro boj preventivní, vazba boj s tuberkulosou pak pouze pro boj s chorobou již vzniklou. Vyložili jsme již, že máme-li na mysli jednotlivce nebo sourodou skupinu, je výraz boj s nemocí přirozeně na místě tam, kde už choroba skutečně je, kdežto boj proti nemoci může v tomto případě znamenat stejně dobře boj preventivní jako boj s chorobou již vzniklou. Omezovat však význam této druhé vazby závazně na prevenci nemůžeme ani v tomto případě, poněvadž bychom se octli v rozporu s živým jazykovým obyčejem a ztížili tak spíše dorozumívání, místo abychom je usnadnili. Tím méně pak můžeme vynucovat rozlišování obou vazeb, jde-li nám o situaci obecnou. To ovšem na druhé straně nevylučuje dohodu odborníků, že budou vazby boj proti nemoci užívat především v tomto smyslu. Bude to ve shodě s přirozenou tendencí odborné mluvy užívat i výrazů bezpříznakových, t. j. významově nespecifikovaných ve významu užším, protikladném tomu, který je vyjadřován odpovídajícím výrazem příznakovým. Bude jistě na prospěch jednoznačnosti odborné mluvy, bude-li užívat výrazů boj s tuberkulosou u tuberkulosního jedince a tuberkulosních jedinců, kdežto výraz boj proti tuberkulose vyhradí především pro případy tuberkulosou ohrožené. Vyžadovat však závažné užití té nebo oné vazby v tomto druhém případě nemůžeme.           


[1] Na př. slovo žíla v odborném vyjadřování má význam užší než v mluvě neodborné, kde se žíla a ceva nerozlišují.

Naše řeč, volume 39 (1956), issue 1-2, pp. 54-57

Previous Lumír Klimeš: Mírooděv

Next Miloš Helcl: Proč píšeme název Pražská dráha s velkým písmenem?