Hrstka nových germanismů

[Short articles]

(pdf)

-

Páni novináři se starají, jak mohou, aby připravovali v tvrdých hlavách českých půdu poněmčovacím úmyslům našich přátel: nikdy ještě se nepsalo českým slovem tak po německu, jako dnes. Předkládáme dnes kytičku květů zvláště vonných, natrhaných v záhonech »Národních Listů«; nepochybujeme, že to nebude kytička poslední.

»Závěrečný boj matky o syna propadajícího se temnotám« (17. ún.): přidaným zvratným zájmenem je německost celé té věty ještě zřetelnější, než by byla bez něho, jak se obyčejně u nás psává, ovšem také po německu (verfallen). Proč ne po česku »propadajícího se, řítícího se do temnot«?

»(Kdosi) vypravoval, že Lenin nazírá, že kdyby bolševické panství násilím mělo býti dále udržováno, nastala by anarchie v celé zemi« (17. bř.). Co je to? Bezpochyby zušlechtěný překlad německého »sieht ein« (říkáme obyčejně nahlédnouti, nahlížeti«, což samo je novodobý překlad téhož slova německého, místo našeho »poznávati, chápati, uznávati« a pod.).

»Nedá-li Holandsko odpověď — provede dohoda bez dalšího rekvisici lodí« (21. bř., nadpis tištěný tučným písmem, aby neušel). Posud jsme se smávali slavným úřadům, že píší »až na další« (bis auf weiteres)) místo »až do dalšího [250]opatření«, teď budeme sami říkati »bez dalšího« (ohne weiteres) místo »beze všeho, ihned« a pod.

Z dopisu, jejž nám poslal čtenář »N. Ř.«, přidáváme, že kterási karlínská firma si dala vytisknouti účetní potvrzovací lístky s těmito slovy: »Knihujeme Vám dnes, jak následuje«, což ovšem není nic jiného než něm. »Wir buchen Ihnen heute wie folgt«. Nebožtík Gebauer se vždy zlobíval, jak slyšel slovo »listovati« (něm. blättern) místo českého »obraceti listy«: co by říkal tomuto »knihování«? Po česku by se řeklo »účtujeme (nebo »zapisujeme«) ve Váš prospěch…«

Naše řeč, volume 2 (1918), issue 8, pp. 249-250

Previous Divoké kvítí

Next A. K.: Kazy