Vašatý, Bradý a podobná příjmení

Bš. (= Josef Beneš)

[Short articles]

(pdf)

-

Jsou to jména svým tvarem podivná. Zdá se, že první z nich, Vašatý, vzniklo z příjmení Vašata tím, že se přimklo k jménům, která jsou svým původem přídavná jména s příponou -atý, jako Bohatý, Bachratý, Blechatý, Hlavatý, Hrbatý, Plechatý. Tento postup (Vašata → Vašatý) by byl asi proto možný, že z příd. jmen na -atý jsou i příjmení s příponou -a: Bohata, Hlavata, Plechata; ovšem jsou i dvojice jako Štědrý a Štědra.

Příjmení typu Vašatý je několik: Vochatý (srovnej Voch, Vůch), Machatý, Pechatý (Pechát), Zachatý (Zachata) a p. I u jiných typů příjmení se jeví stejný postup, jak je vidět na dvojicích Podraha - Podrahý, Brada -Bradý, Fara - Farý.

Je však i možné — a to spíše —, že tato příjmení vznikla z omylu. Písaři [144]matrik, ne dost znalí věci a jazyka, snad při přepisování, považovali genitiv za přídavné jméno. V starých písemnostech často místo přídavného jména přivlastňovacího bývá totiž druhý pád — uvádím několik příkladů z VIII. svazku Zpovědních seznamů arcidiecése pražské: Tomáš otec Krejsy (Bavorov 1671), Matěj podruh Kroupy (Čichtice 1675), Jan služebník Bláhy (Mirotice 1671) a p. Mám ještě jednu oporu. V druhém díle Mosteckého Dějin Vodňan se vyskytují Bartl Janů (r. 1629, str. 31) a Zimandl Janů (r. 1635, str. 31; 1638, str. 43; 1640, str. 49); druhý z nich je psán na str. 166 (běží podle všeho o padesátá léta 17. století) Simandl Jany, a je to skutečně asi táž osoba. Vedle toho je jmenován r. 1647 (str. 61) Mates Jany. Příjmení Jany žije dosud v jižních Čechách, zvláště v Budějovicích; v Pražském adresáři čteme jméno Anna Janá. Vodňanské tvary jsou asi z příjmení Jana : Janů je přídavné jméno přivlastňovací nebo genitiv plurálu, Jany genitiv singuláru. Zdá se, že 2. p. je i v druhé části příjmení Holeščápa (z Praž. adresáře).

Doufám, že se rodopiscům, kteří studují nepřetržitý život některého z těchto příjmení v matrikách, podaří vývoj a vznik této skupiny jmen dobře doložit.

Naše řeč, volume 29 (1945), issue 5-6, pp. 143-144

Previous Josef Janko: Šmelina, šmelinář

Next Poznámka