Časopis Naše řeč
en cz

Nevhodné názvy v chemii

Bš.

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Článečkem takto nadepsaným upozorňuje ve „Vesmíru“ (č. 1, roč. XXI, str. 14—15) univ. prof. Dr. Karel Komárek na několik vžitých nepřeměnných názvů z oboru chemie.

Fosfor bílý není bílé barvy, je slabě nažloutlý, poloprůsvitný, účinkem světla dostává povlak oranžový, červenavý nebo hnědavý. Skalice bílá je bez barvy, čirá, — jen její prášek je bílý. Alkalické kyselky nejsou alkalické (zásadité); přídavné jméno vyjadřuje pouze přítomnost sodíku a draslíku, alkalických to kovů. Kyselý uhličitan sodný reaguje zásaditě, nikoliv kysele, přívlastek „kyselý“ se vztahuje na atom vodíku, který tu není zastoupen sodíkem.

Mělo by se prý říkati, že rašelina vzniká „destilací za nepřístupu vzduchu“ — rašeliniště jsou močálovitá; název „suchá destilace“ je zde divný. Poněvadž ether sirný neobsahuje síry, říká se mu teď ethylether; nepřesný název vznikl tím, že se vyrábí za použití kyseliny sírové.

Autor poznamenává, že tyto názvy jsou nevhodné ve všech řečech; ví, že se jich bude užívati i nadále. Chtěl jsem poukázati na to, „že i věda tak přesná, jako je chemie, má některé obecné názvy nevhodné, nepřesné nebo i opačného smyslu, než jak by vyžadovala skutečnost.“

Naše řeč, volume 26 (1942), issue 8, p. 237

Previous Jaroslav Přikryl: Čeština v lékařském písemnictví

Next Augustin Jar. Doležal: F. X. Šalda a Jos. Pekař o tvoření slov

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1