Babí hněv

[Short articles]

(pdf)

-

(O. S.) Proč se prý tento název rostliny jehlice obecné nepíše dohromady jako jiné takové názvy složené, na př. mateřídouška, zeměžluč, zemědým, devětsil, sedmikrása a p.? — Jméno babí hněv nelze psát dohromady, neboť v něm docela zřetelně rozlišujeme dvě oddělená slova (srov. v jiných pádech: babího hněvu, babím hněvem atd., nikoli „babíhněvu“ a p.). Takových názvů má naše názvosloví, zvláště lidové, velmi mnoho, na př. babí trn (kustovnice), babí zub (podbílek nebo řeřicha cibulkatá), babí květ alpský, čapí nos, čapí nůsek, kozí brada, kozí list (zimolez), kozí pysk (tetlucha obecná), kozí dříst (podsněžník bílý), hadí kořen, vlčí mák, vlčí bob, pastuší tobolka, vraní oko atd. Jméno mateřídouška píšeme jako jedno slovo, protože si už zpravidla nejsme vědomi samostatného významu jeho dvou článků. Názvy jako zeměžluč, zemědým, devětsil a p. jsou pak docela běžné složeniny (spřežky) jako na př. slova bohumilý, trestuhodný, ziskuchtivý, jedenadvacet a p., a proto se píší dohromady. Za takové složeniny však nepokládáme jména koniklec a petržel, která tazatel také uvádí mezi svými příklady; jméno koniklec vzniklo hláskovou změnou (asimilací) nebo lidovou etymologií z původ. poniklec, a to má základ v starém slovese poniknúti (skloniti hlavu); jméno petržel je česká hlásková obměna cizího názvu petroselinon, něm. Petersilie.

Naše řeč, volume 24 (1940), issue 8, p. 255

Previous Poradní sbor pro otázky reklamní

Next Ceny se rozumějí v korunách