Konec zpravodajstva

[Short articles]

(pdf)

-

(M. H.) Československá tisková kancelář zahajuje v poslední době svá hlášení v rozhlase větou „Uslyšíte denní zpravodajství“ nebo „Zpravodajství o nejnovějších událostech“ a pod. a končí je závěrem „Konec zpravodajstva“. Mám dojem, že „zpravodajství“ a „zpravodajstvo“ není totéž a že by i v závěrečné klausuli mělo být „Konec zpravodajství“ a nikoli „Konec zpravodajstva“. — Mezi těmi dvěma podstatnými jmény je skutečně značný významový rozdíl. Příponou -ství se totiž tvoří jména vlastností (abstraktní), na př. bratrství, kněžství, křesťanství, měšťanství, lidství a pod., kdežto příponou -stvo se vyjadřuje hromadnost (kolektivnost), na př. bratrstvo (= bratří, úhrn bratrů), kněžstvo (= kněžské kolektivum), křesťanstvo (= křesťané), měšťanstvo, lidstvo atd. Podle toho jméno zpravodajství může znamenat jen „podávání zpráv, činnost zpravodajská“ a pod., kdežto jméno zpravodajstvo nemůže míti v češtině jiný smysl než „zpravodajové, úhrn zpravodajů“, a pod. Hlásí-li ČTK. na závěr svých zpráv „Konec zpravodajstva“, ohlašuje tím vlastně zánik úhrnu zpravodajů, tedy i svůj vlastní zánik. — ČTK. se tu dopouští podobné jazykové chyby, jako někteří ředitelé škol, když — patrně v příliš živém vědomí důležitosti svého úřadu — podpisují své vyhlášky „Ředitelstvo školy…“ nebo „Z ředitelstva školy…“ a pod. Hromadné jméno by tu bylo na místě, kdyby se správa školy skládala z několika ředitelů, jako je tomu ve velkých podnicích průmyslových a j., avšak když je v čele školy jediný představený, měl by o svém úřadu mluviti jen jako o ředitelství.

Naše řeč, volume 21 (1937), issue 6, p. 174

Previous V. Š. (= Vladimír Šmilauer): Pojem a definice zemědělství

Next Jan Kubišta: K skloňování českých příjmení s koncovkou -e