Časopis Naše řeč
en cz

»Literatura« pro děti

[Short articles]

(pdf)

-

Pan Václav Korb z Bubenče nám poslal výňatek ze sbírky »Dobrodružství z celého světa«, vydávané pro mládež. Kdybychom to na vlastní oči neviděli v 10. čísle II. ročníku této sbírky, nevěřili bychom ani, že se dnes najde tištěný autor, který píše: Obsluhující muž otevřel údivem na něho svá ústa, nemohouc překvapením ani v prvé chvíli se otázati, čeho si přeje. — Podíval se bleskem zpět ku stolu. — Uvnitř bodegy, utvořili se dva tábory. — Kdo se po zranění nožem vzdá, je poražen, a opustí, během dvanácti hodin vesnici, aniž by ho napadlo, zákeřně napadnouti vítěze (je to výzva k soupeřům před zápasem!). — Jeho nůž minul se jen o vlásek soupeřových prsou, když tento v poslední chvíli ustoupil stranou. — Volné ruce uchopili soupeřovu ruku s nožem a nyní nastal nejzuřivější zápas o její vyprostění. — Gavillano podložil soupeři nohu, avšak tento padl pouze na bok. — Pozvolna tento dusíc se povoloval Varancazarovi ruku, který využívajíc toho, vytrhl ji i s nožem. — Gavillano majíc pěnu u úst namáhavě vstal. Atd. To jsou ukázky z pouhých několika řádek této četby pro mládež, četby, jak je vidět, i obsahem velmi pochybné. Ale konec korunuje dílo, a ten je zde pro slohovou a jazykovou nemohoucnost autorovu (či překladatelovu?) téměř nesrozumitelný: Varancazar udělal ještě jeden potácivý krok, pak ale rozhodíc rukama, padl přímo na obličej. Byl mrtev ještě dříve nežli dopadl na zem, avšak myšlenka na nedodržení přísahy Gavillanem hnala je na něho (koho na koho?). Vrhli se naň pouze holýma rukama, ale když starosta konečně zjednal pořádek, nalezl na zemi pouze balík krvavého beztvárného masa. Tak Španěl trestá zrádce přísahy. — Zákon trestá lidi, kteří mládež kazí pornografiemi; ale není tohle horší jed než nejhorší pornografie?

Naše řeč, volume 20 (1936), issue 7, p. 185

Previous Dvěstěprocentní

Next Inž. doc. B. Šetlík: Nevítané novoty v jazyce