Časopis Naše řeč
en cz

Krejčovské názvosloví

[Short articles]

(pdf)

-

(NŘ. XX, 22) Na poznámku, jež upozorňovala na zbytečné moravismy v krejčovské terminologii českých odborných škol, dostali jsme odpověď od ředitelství a sboru Masarykova státního ústavu ke vzdělání učitelek odb. škol pro ženská povolání v Brně. Tato odpověď obsahuje zajímavé poučení, a proto ji zde otiskujeme. »V Drobnostech 1. čísla NŘ. vytýká nepodepsaný čtenář pod heslem Krejčovské názvosloví moravskému ústavu domácích nauk, že si na něm jeho absolventky, učitelky »na školách rodinných a jiných ústavech podobných v Čechách, osvojily mnohé nářeční názvy odborných úkonů a zavádějí je nyní i do školní terminologie české«. Protože údaje, o něž se tato výtka opírá, nejsou přesné, pokládáme za svou povinnost připojiti toto vysvětlení: Předně pisatel není dosti informován o předběžném vzdělání těchto učitelek. Nestudují na ústavech domácích nauk, ale na ústavech ke vzdělání učitelek odb. škol pro ženská povolání (od počátku šk. r. 1933/34 je příslušný státní ústav v Brně jediný v republice). Co se věci samé týká, je jistě »jednou ze základních vlastností spisovného jazyka, tedy i odborné terminologie, jeho jednotnost a obecná závaznost pro všechny příslušníky všech nářečí«. Pochybujeme však, že by se jich dalo dosáhnout »zakroče-ním příslušných školních úřadů«, neboť názvosloví krejčovské není ještě ani zdaleka ustáleno a v nejednom případě se teprve vytváří (nejde tu ostatně jen o názvosloví užívané na odb. školách pro ženská povolání, nýbrž i na krejčovských školách pokračovacích). Vytváření této terminologie bylo dosud ponecháno velkou většinou jednotlivcům, a to nejen z Moravy nebo dokonce z určitých ústavů na Moravě. Pisateli není asi známo, že z Moravy vyšel naopak podnět k normativnímu slovníku názvosloví krejčovského. Přípravné práce k němu koná moravský a pražský okrsek Svazu odb. škol. Přípravné práce moravského okrsku budou hotovy koncem dubna. Do té doby, než bude uskutečněno vydání normativního slovníku názvosloví krejčovského, volí si státní ústav ke vzděl. učit. odb. škol při rozhodování o správných tvarech tyto cesty: studuje soustavně odb. názvosloví, jak se ho užívá v knižních publikacích, srovnává výrazy užívané pro tytéž úkony v různých krajích, sleduje zprávy v Naší řeči a ve sporných případech se rozhoduje po poradě s jazykovými odborníky, který z paralelních termínů je nejvhodnější. Mimo to má na vytváření naší terminologie vliv znění úředních osnov, vyd. minist. školství. V nich by našel pisatel pramen leckterého nářečního termínu při[122]čítaného libovůli mor. ústavů. V těchto případech by tedy měly škol. úřady zakročovat proti sobě samým.

Také konkretní případy, jež uvádí pisatel, nutno uvést na pravou míru. »Tradiční český výraz« začistit šev se také u nás pokládá za nejvhodnější; vytýkaný výraz zapravit šev vyskytuje se na mor. ústavech jen proto, poněvadž je ho užito v úředních osnovách, vydaných minist. školství; s termínem zapošít šev, jejž pisatel doporučuje, nesouhlasíme, protože nám věcně nevyhovuje; termín uzávěrka se nezrodil na moravských školách, přinášejí jej k nám zvláště absolventky pražských odborných škol (viz též učebný text pro krejč. školy pokrač., Beránek, Nauka odb. vyuč. šití str. 13), a mimo to je ho užito zase v úřed. osnovách min. školství. Nesprávné je, tvrdí-li autor, že na mor. ústavech »žádají místo výrazu šitá nebo obšitá (smykovaná) dírka označení vyšitá dírka«; jde tu přece o tři druhy dírek (šitá = lemovaná, obšitá = smykovaná, vyšitá = provedená určitou technikou vyšívací), vyžadující tří různých termínů.

 Ředitelství a sbor Masarykova státního ústavu ku vzděl. učit. odb. škol. pro ženská povolání v Brně

 

K této odpovědi máme několik poznámek. Především je z ní vidět, že právě školní úřady mohou vykonávat velký vliv na ustálení správné odborné terminologie školní, neboť ji závazně předpisují učebními osnovami.

I odpověď brněnského ústavu, ač tento vliv popírá, přímo se osnov dovolává, aby odůvodnila na př. užívání moravismu zapravit šev. Je ovšem tím více na pováženou, jestliže se nežádoucí prvky nářeční dostaly i do úředních učebních osnov z r. 1925 a do příkladu rozvržení učiva, který vydalo MŠO. r. 1927 (v něm právě je na př. též nesprávně užito výrazu vyšití dírek m. obšití dírek). Dotazem jsme se dověděli, že hlavní spolupracovnice těchto normativů skutečně působily několik desítiletí na brněnském ústavu a že tedy nepochybně podlehly vlivu tamního nářečí. Rovněž nám bylo potvrzeno, že dialektické útvary moravské v krejčovském názvosloví (na př. zapraviti šev) vnikly již v hojné míře i do pražských odborných škol; na pražském ústavě učitelském, dnes již zrušeném, vyučovala totiž šití šatů učitelka, která naň byla přeložena z Brna. Proto bude opravdu velmi prospěšné, dohlédnou-li příslušné školní úřady na to, aby byla školní terminologie správná také po jazykové stránce, t. j. aby se v ní nevyskytovaly zbytečné dialektismy ani jiné chyby; především proto, že, jak se s potěšením dovídáme z předchozího dopisu, bude prací moravského okrsku Svazu odb. škol už letos v dubnu připraven návrh vzorného krejčovského názvosloví, a dále proto, že se chystá nové, změněné vydání osnov pro odborné školy pro ženská povolání. V těchto dvou podnicích by se neměly už opakovati chyby dosavadní. Odborné terminologii krejčovské by pak bylo jistě velmi na prospěch, kdyby okrsek moravský a pražský při této důležité práci otázky sporné nebo pochybné řešily dohodou a s pomocí odborníků jazykových. A když už jsme u této věci, poznamenejme hned, že by ta pomoc jazykových znalců byla [123]i jinak velmi potřebná, jak vidíme na př. na učebnici krejčovství pro odb. školy pokračovací (Beránek, Nauka odborného vyučování šití, St. nakladatelství v Praze 1935) a na nejnovějším slovníčku krejčovského názvosloví (Josef Wagenknecht, Odb. názvosloví v krejčovské živnosti I, II. Praha, v dubnu 1936). Obě tyto publikace jsou velmi názorným dokladem toho, jak se nedostatek jazykových znalostí mstí i na stránce odborné. Naše řeč se bude jazykem těchto dvou spisů obírat ještě při jiné příležitosti; zaslouží toho zvláště Beránkova Nauka, neboť je to školní učebnice schválená ministerstvem školství a nár. osvěty.

Naše řeč, volume 20 (1936), issue 4-5, pp. 121-123

Previous Krapet

Next Řídící učitel

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1