Časopis Naše řeč
en cz

Skloňování jména Barthou

[Short articles]

(pdf)

-

(NŘ. 18, 287 n.) Na náš výklad o tomto jméně odpověděly Lidové noviny 15. XI. 1934 v tom smyslu, jako bychom byli brali v pochybnost jejich jazykovou úroveň. To jistě nebylo naším úmyslem. Naše řeč už několikrát měla příležitost prohlásit po pravdě, že Lidové noviny neobyčeně vynikají svou jazykovou stránkou i odborným zájmem o jazyk, a pravidelně si všímala výkladů a poznámek o jazyce, které v tomto deníku vycházejí. Výrok, že se Lid. noviny svou praxí odlišují od jiných časopisů, týkal se jen skloňování jména Barthou a jeho jedinou příčinou byla námitka Lid. novin, že do skloňování jména Barthou třeba se nutit. Mělo se jím ukázat, že se spontánní usus kloní spíše ke skloňování tohoto jména. Úmyslem Naší řeči při tom výkladě nebylo viniti Lid. noviny z jazykové nesprávnosti, nýbrž vedlo ji k němu toliko přání, projeviti svůj názor ve věci, o které se v tisku vyskytly dva názory odlišné (v LN. a předtím ve Věstníku čs. novinářů VIII, 1934, 138, kde o té věci psal redaktor tohoto časopisu). NŘ. nemohla dát za pravdu Lid. novinám, měla-li zůstat ve shodě s Pravidly čes. pravopisu a s českými mluvnicemi. Stejně ani nyní nemůže uznati námitku, která se objevuje v této odpovědi Lid. novin, že v tvarech Barthoua a pod. vzniká nepříjemný hiát; v češtině takový hiát nikterak nevadí a podobné skupiny samohlásek se vyskytují i v útvarech čistě domácích, na př. bratrů a sester. Skloňovat jméno Barthou po česku Bartha, Barthovi atd. podle našeho mínění nelze. Srovnání se skloňováním Tatarescu, Tataresca, Bratianu, Bratiana a pod. není vhodné, neboť u rumunských jmen Tatarescu a pod. je koncové -u jen zbytek bývalého způsobu psaní (srov. na př. dnešní rum. příd. jméno tataresc) a nevyslovuje se v rum. spis. ani v prvním pádě, kdežto u jména Barthou trvá -ou i ve výslovnosti, a nadto je na něm přízvuk. Skloňovalo-li se franc. jméno Danielou v českých novinách Daniela atd., nebylo to skloňování náležité, a proto není dobře možné dovolávat se ho.

Naše řeč, volume 18 (1934), issue 10, p. 300

Previous Robinsonáda

Next Zájmeno svůj