Časopis Naše řeč
en cz

Mořská pěna

[Answers]

(pdf)

-

(A. S.) je jméno vzniklé překladem německého slova Meerschaum. V starším jazyce však nebyl tím jménem označován známý nerost, z něhož se dnes vyrábějí »meršánové« špičky na doutníky a dýmky, nýbrž pemza. Ve Veleslavínově čtyřjazyčném Nomenclatoru (1598) v kapitole De lapidibus et gemmis (O kamenech a drahých kamenech) uvádí se také: »třící, dírkovatý kámen, mořská pěna, Pumex, Reibstein, Bimszstein«. Také v starších německých slovnících označuje se slovem Meerschaum lapis spongiae (= houbovatý kámen), tedy také pemza, na niž se tento název ‚mořská pěna‘ hodí pro její dírkovatost a lehkost, která způsobuje, že pemza plave na vodě. Později byl však název Meerschaum přenesen na jiný nerost, který se tím jménem označuje podnes. Podle slovníků německých dostal toto jméno podle vlastností podobných pemze, podle francouzských linguistů je původ toho jména poněkud zajímavější. Dýmky z »mořské pěny« vyráběl prý v Německu továrník jménem Kummer, po [190]němž byly ve Francii nazývány »les pipes de Kummer« (s franc. výslovností: Kümère); tento název byl v ústech lidu přizpůsoben slovům domácím, změněn v »pipes d’écume de mer« (= pěny mořské) a přeložen od Němců Meerschaum. Podle toho by tedy zásluha o pojmenování tohoto nerostu, zbožňovaného kuřáky, náležela vlastně Francouzům.

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 6, pp. 189-190

Previous Mocný

Next Podmínka