dalaman airport transfers
Časopis Naše řeč
en cz

Péče, starost

[Answers]

(pdf)

-

(K. S.) Slova péče a starost nejsou slova původem souznačná, jejichž významy by se byly časem rozlišily; právě naopak. Slovo péče souvisí etymologicky se slovesem péci (v starším jazyce jsou ještě vazby ‚péci se někým, n. o někoho‘), právě tak jako slovo peklo, a jeho význam původní byl tedy asi »pečení, muka, trápení« (péci se o někoho = trápiti se o někoho). Slovo starost je odvozeno od příd. jména starý a znamená tedy především (jako dosud) ‚stáří, starobu‘; z představy stáří jako věku smutného, truchlivého vyvinul se u slova starost význam ‚smutek, úzkost mysli‘ a ve spojení s příslovečným určením příčiny (o koho, oč) ten význam, který je ve rčeních »míti starost o děti« a dále »míti děti na starosti«. Takovým způsobem se významy slov péče a starost, původně zcela rozdílné, časem sblížily. To platí i o jiných slovech, které z článku p. Geisslera uvádíte. Slovo strana (jež souvisí etymologicky se slovesem stříti, stru — právě tak jako slovo prostor) znamenalo původně něco načisto jiného než slovo bok, t. j. ‚kraj‘ (kus země před očima se prostírající), ‚kus, díl‘ vůbec. Ten význam má ještě v stč.; třetí toho světa strana Asia jest jmenována (v Alex. v. 598). Slovo bok znamenalo původně část těla, kterou podnes tím jménem označujeme. Teprve posunutím významů obou těchto slov sblížily se zase jejich významy tak, že dnes říkáme skoro bez rozdílu »ze strany« nebo »z boku«. — Slovo žádost (žádati a p.) znamenalo původně asi ‚žízniti‘ (slova žízeň, žízniti jsou z téhož kmene), slovo přáti (z téhož kmene jako něm. Freund a Friede) znamenalo ‚milovati, býti milým (přítelem) komu‘; významu blízkého slovesu ‚chtíti‘ nabyla zase obě slovesa až dalším vývojem významovým. A totéž platí i o slovech ubohý bídný, tvář obličej, všecek celý. mnohý drobný atd. Domněnka, že tu jde vesměs o slova původně souznačná, vznikla patrně nějakým omylem.

Naše řeč, volume 11 (1927), issue 8, p. 191

Previous Nožeň

Next Proti