Časopis Naše řeč
en cz

Zřetel

[Answers]

(pdf)

-

(J. H.) ve významu »zrak, zření, pohled, pozornost« je slovo již hodně staré a ve spojení se slovesem obraceti má doklady z dobrých spisů 16. a poč. 17. stol. (Jungm. uvádí Veleslavína, B. Kral. a j.). Proto správné je i psáti »míti zřetel na něco« (míti pozornost na něco obrácenu), »míti něco na zřeteli« (na očích), »pustiti se zřetele« (s očí) a p.; nesprávná je jen vazba »vzíti zřetel na něco« (Rücksicht nehmen), protože slovesa »bráti« čeština v takových spojeních neužívá (N. Ř. I, 55). Je-li v Zenklově Rádci výstraha před slovem »zřetel«, nesmí Vás to másti; tam je leccos. — Sloveso »odbaviti« jsme prohlásili (VI, 188) za nové a zbytečné, protože v spis. češtině nemá starých dokladů a bylo zaváděno do ní teprve nedávno od spisovatelů moravských — a to neprávem, protože spis. čeština má dost výrazů, které je činí zbytečným. — Pastvina i pastviště, dubina i doubrava jsou slova stejně správná; pastvisko je tvar východní, moravský a slovenský (v. NŘ. 3, 152). — Od slovesa sepnouti je příčestí trpné spjat (n. spiat) nebo spat; tvar spat není obvyklý v střední češtině ani v jazyce spisovném (právě tak jako zapat, připat, napat a p.), a proto přestáváme na tvarech sepjat, sepiat, které se liší vlastně jen písmem. Tvaru sepjat dáváme přednost před tvarem sepiat, třeba historicky správnějším, protože při dnešní výslovnosti, která je v obou případech táž, tvar sepjat více odpovídá pravopisným zásadám dnešním; psané ia nevyslovujeme totiž nikdy, mimo tato participia slovesu pnu, ja, nýbrž ija, jak ukazují slova fiala (= fijala), piano, mariánský, Ovidia ap.

Naše řeč, volume 7 (1923), issue 5, p. 160

Previous Zauhlovárna

Next Josef Zubatý: Starý strom se nedá ohnouti