Líceň

[Short articles]

(pdf)

-

(F. Z.) Tak se říkávalo od r. 1876, kdy se toto slovo po prvé objevilo v Kosinově a Bartošově Malé slovesnosti, popisu neboli líčení nějaké krajiny, události, osoby nebo její povahy atd. dosti dlouhou dobu, ale přestalo se konečně tak říkati, když se ukázalo, a také uznalo, že líceň je [112]slovo nesprávně utvořené a že se domnělý jeho doklad z r. 1663 zakládá jen na tiskové chybě. Srovn. o tom Kottovy Přísp. 1, 188 a 2, 146. V myslivecké mluvě prý se tak říká pažbě ručnice, jež se při ‚lícení‘, míření k cíli, přikládá k líci (Listy fil. 27, 360); i v tomto významu to je slovo divně utvořené, a pokud víme, ani ne příliš rozšířené. Nár. pol. vypravovala 2. dubna, jak nákladní auto vjelo do pomníků na prodej vystavených u olšanských hřbitovů a jak »pomníky se kácely, padaly a jejich vznosnost i umělecká líceň utrpěly pohromy«. Pan F. Z. tomu nerozumí; my také ne.

Naše řeč, volume 14 (1930), issue 5, pp. 111-112

Previous Josef Zubatý: Kucmánek

Next Německá příjmení na -er