Časopis Naše řeč
en cz

Strmilov

[Answers]

(pdf)

-

(V. M.), původně podle Sedláčka Střemilov, náleží mezi místní jména tvaru Benešov (Benešův, t. j. hrad a p.). Je utvořeno z osobního jména Střemil, které uvádí mezi jmény stč. Palacký (Radh. 1, 126). — Výklad jmen polních tratí, lesů, potoků, rybníků atp. je nám těžko podávati; k tomu nestačí znalosti jazykové, nýbrž je k tomu třeba znalosti topografické (terénu a p.), kde jde o reflex vlastních jmen (na př. U hodánského), znalosti místní historie a u jmen zjevně zkomolených nebo nejasných také starších, zachovalejších záznamů těch jmen. To vše je ovšem snáze znáti nebo seznati vám než nám. Salakvarda je známá obměna ital. salvaguardia (stráž, bezpečný průvod); obcizna n. obcina jsou obecní pastviště; příhon (jinde průhon) název trati, kudy se dobytek přeháněl (proháněl) na pastvu; U bučku je asi ze staršího »u búčku« (zdrobn. z buk); suchovy (V suchovech) je snad přitvořeno k jménu suchovky (z adj. suchý podle hlinovky a p.); houšťata může býti lidový tvar analogický k slovu »houště« (pod. jako košťata m. koště); šejba je obměněné Scheibe, šajba; padělky je totéž co podělky (neboť předpony po- a pa- se liší jen délkou), kterýmžto jménem bývala zvána i robota; šarakle (na Mor. šaragľa) je kozlík u vozu anebo schránka pod ním umístěná (snad z něm. Scharaützel, Krämerdüte); jm. zájezky může býti buď ze slova zájezdek (místo, kde cesta běží oklikou) anebo také ze slova zájezek (nádržka za jezem na ryby, které se dostaly přes jez); klektačka se hlásí tvarem k onomatopoetickému slovesu klektati (jehož se užívá na př. o čápech); Zimmervald je slovo německé (snad lesy, kde se bral Zimmerholz, stavební dříví); ochoz je kus lesa, který myslivci obcházeli buď před honem (je-li tam zvěř) anebo před kácením (na vyměření); název radouchovy je snad z osob. jména Radouch (-ovy louky a p.), U hodánského z osob. jména Hodáň. »U nebozezu«, dymáček jsou sice slova jasná, ale důvod pojmenování jako u většiny uvedených názvů je pro nás ovšem nedostupný. Jméno »Uvaďárky« je nejasné vůbec.

Naše řeč, volume 8 (1924), issue 8, p. 253

Previous Řezník

Next Strýček