Časopis Naše řeč
en cz

O chybném slovosledu neboli pořádku slov I.

Josef Vycpálek

[Articles]

(pdf)

-

Němčina vkládá sebe větší počet přívlastkův a jiných příměrů prostých i předložkových mezi člen a podstatné jméno, jako: der gestern um diese Zeit (2) zugekommene (3) Bote (1); čeština, nemajíc ani určitého ani neurčitého členu, opírá příslovečná určení a jiné příměty (2) mezi podstatné jméno (1) a přívlastek (3) nebo mezi přívlastek (3) a podstatné jméno (1), jako: Každý vzdělanec povinen spravovati se zákony (1) ve spisovném jazyce (2) ustálenými (3); zastaralý (3) při věcech (2) zvyk (1).[1]

[170]Ale v nynější češtině se potkáváme až příliš často s oním pořádkem německým (2 — 3 — 1), jenž se bez členu nemá oč opírati a počíná se hned příslovečným určením a p., jako: ředitelství vzájemně (2) škody z ohně a krupobití pojišťovacího (3) ústavu v Plaňanech (1) m. ředitelství plaňanského ústavu (1) vzájemně (2) pojišťujícího škody z ohně a krupobití (3); překotný rozmach v posledních letech (2) na moderní velkoměsto se vyvinuvší (3) Prahy (3) (N. P. 31, 74) = přek. rozm. Prahy (1) v posledních letech (2) vzrostlé na město moderní (3); kdysi (2) šťastný (3) skladatel (1) utrpěl (!) nový nezdar (Nár. Obz.) = šťastný kdysi skladatel (3 — 2 — 1) dožil se nového nezdaru (kdysi šťastný skladatel by vlastně bylo: šťastný skladatel dožil se kdysi nezdaru); — císař udělil titulu a charakteru vrchního komisaře poživajícímu policejnímu komisaři v Praze Gustavu Janu F. rytířský kříž (úř.) = císař udělil pražskému policejnímu komisaři Gustavu J. F., majícímu titul a char. vrchního kom., rytířský řád; nedostává se jim proudu doby (2) přiměřeného (3) vzdělání (Rozv. I., 54) = nedostává se jim vzdělání (1) proudu doby (2) přiměřeného (3); přispívají na ně dle poměru jim (2) poskytnutého (3) úvěru (1) (Úv. spol. v Pr.) = podle poměru poskytnutého (3) jim (2) úvěru (1); račte toto přání přijmouti od Vám (2) vděčného (3) J. Sk. (1); inženýři upozorňují techniku (2) dokončivší kollegy, že… (N. L. 48, 277, úř.) = upozorňují kollegy, kteří dokončili techniku, že…,; policejní ředitelství ohlášený koncert za spoluúčinkování své jednání o engagement (2) zrušivšího (3) člena Nár. divadla (1) nepovolilo (N. L. 41, 268, úřed.) = za spoluúčinkování člena Nár. divadla (1), své jednání o engagement (2) zrušivšího (3); abyste ráčil knihovně musejní darovati Vámi (2) vydaná (3) díla (1) (Národop. mus.) = darovati vydaná (3) Vámi (2) díla (1).

Odporněji bývají příslovečné (2) a přívlastkové výrazy (3) svírány mezi předložky a příslušné pády (1), jako: dle tam (2) známého (3) rukopisu vypátrán (Osv. 1, 11, 32) = podle známého tam ruk.; vojáci vpadli do ohněm ozářené klenuté jeskyně (N. L. 41, 201) = do klenuté, ohněm ozářené jesk., n. do klenuté jesk., ohněm ozářené; pojednou se kůň zvrátil do tři metry hlubokého výmolu (N. L. 46, 197) = do výmolu tři metry hlubokého; k včera námi citovanému projevu (Výst. deník) = k citovanému námi včera proj.; upozorniti na svého času Vám už zaslaný oběžník (Slavia) = na zaslaný Vám už svého času oběžník; na přívalem rozmoklé trati (N. L. 51, 123) = na půdě přívalem [171]rozmoklé; přístup ke garáži zbudované na se všech stran přístupném místě (N. L. 52, 87) = na místě se všech stran příst.; opíraje se o důkladností a bystrostí vynikající dobrozdání (N. L. 55, 192) = o posudek důklad. a bystr. vynikající; od nadšenou humánností překypujícího Hálka (N. L. 48, 209, Q. M. Vysk.) = od překypujícího nadšenou hum. Hálka n. ještě lépe: od Hálka, nadš. hum. překypujícího; uhodila po kolem ní stojících deštníkem (N. L. 35, 198) = po stojících kolem ní; boj proti mládež kazící literatuře (N. L. 51, 327, 7) = proti literatuře mládež kazící; na zemi leželo děvče v tratolišti krve s krví zbroceným nožem v ruce (překl. z němč.) = s nožem krví zbroceným; Mohamedáni v Bulhary obsazeném území (N. L. 53, 142) = v obsazeném Bulhary úz. n. ještě častěji: v území, obsazeném Bulhary; výbuch stal se v lehce, ponejvíce jen z prken stavěném domku (N. L. 31, 257) = v domku lehce, hlavně jen z prken stavěném (1 — 2 — 3); za námi dodávané dílo (Štenc) = za dodávané námi dílo.

Někdy chybný pořádek podstatného jména, přívlastku a jiných přímětů jest příčinou nejasnosti a nesnadného porozumění, jako: pumy vrhající holubice a albatrosy jsou stálými návštěvníky (překlad z něm.) m. holubice vrhající pumy; obdrželi jsme v Praze na poštu daný lístek (Č. Thal. VI., 80) m. dostali jsme lístek (1) v Praze (2) daný na poštu (3); v slezském Höfenu stojí přes 300 let starý včelín (Č. Svět X., 15—16) místo stojí včelín přes tři sta let starý, prvé mohlo by znamenati: stojí přes 300 let co? starý včelín; boji proti Čechům a proti německé věci nepříznivým ministrům (N. L. 48, 49) = a proti ministrům věci něm. nepříznivým.

Ba někdy chybný ten pořádek podstatného jména, přívlastku a jiných přímětů zabíhá až ve směšnosti jako: zanechala doma bez dohledu jeden rok starou dcerušku (N. L. 51, 73) m. zanechala bez dohledu roční dcerušku, ale vlastně by to bylo: zanechala bez dohledu jak dlouho? jeden rok koho? starou dcerušku; aby veřejnou mravnost urážející krasavice z výkladů odstranili (překl z němč.) m. aby krasavice, urážející veřejnou mravnost, z výkladův odstranili; ale vlastně to jest: aby z výkl. odstranili veřejnou mravnost (2) urážející (3) koho? krasavice (1); usnul v náručí alkoholu statečněji vzdorující athletky (překl. z němč.) = usnul v náručí athletky statečněji alkoholu vzdorující, ale vlastně: v náručí alkoholu…; pomohou vyléčiti horečkou zmučený mozek Prahy (Nár. Obz. V., č. 11) = vyléčiti zmučený (3) horečkou (2) mozek (1) Prahy n. mozek Prahy zmučený horečkou.

Příště ostatek.


[1] Správný je ovšem i logický pořádek (1 — 3 — 2): zákony ustálenými v jazyce spisovném, hory porostlé lesem (Erb.), měl oči zavázané šátkem (t.) atp. V určitých případech, zvyklostí ustálených, bývá i pořádek 2 — 3 — 1, na př. velmi dobrý prospěch, z brusu nový kabát, zcela nepatrný příspěvek, dosti vzácný případ, nevšedně nadaný člověk, z míry hodný člověk, vždy věrná kapitula, trochu slabý hlas atp. (R.)

Naše řeč, volume 1 (1917), issue 6, pp. 169-171

Previous Josef Zubatý: Více ne

Next Václav Ertl: O postavení podmětu po členech úvodních