Mandík

Josef Zubatý

[Answers]

(pdf)

-

(A. M.) Vypravovali jsme 4, 302 o mužském příjmení Příba z 15. st., které vzniklo tak, že se kdosi přiženil ke vdově Přibyslavě nebo Příbě Hrnečkové. Takových příjmení, vzniklých ze křticího jména ženy, našli bychom v staré době více; tak čteme 1415—36 o pražské rodině krejčovské s příjm. Hedvika, 1433 o muži, který se jmenuje Maruš (Maruše = Marketa), téhož roku o uzdáři s příjm. Jana, ba 1424 o člověku, kterému říkali Matěj Hokyně. Patrně vznikala taková příjmení zejména, kde hospodářská, výdělková převaha byla u ženy. O lidových přezdívkách toho způsobu mluví Bartoš (Dial. 1, 148 n.), na př. o domě u Marianů, kde žena vládla také proto, že muž pracoval jako tovaryš ve mlýně. I nemanželský původ mohl býti příčinou takových přezdívek nebo v starší době i rodových příjmení; u Bartoše se objevuje Andrys Frančin, nemanželský syn nějaké Františky. Taková jména dostávají i mužské koncovky; Bartoš zná přezdívky jako Apoleňák, Běťák, Mařák, Marušák, Bab’ák, Pradlák (po ženě bábě, pradleně), Kronbauer (Řina 2. vyd. 216) vypravuje o komsi, jemuž říkali Veruňák, protože do smrti zůstal věren Verunce, která se mu vdala, Vrba (Boží mlýny, 2. vyd., 139 n.), jak v chodských vsích mužové pod pantoflem mívali přezdívky jako Dodlák, Hančičák, Nančičák, Madleňák, které se pak držívají na domě. A kdybychom znali dějiny všech českých rodin, shledali bychom asi, že podobný nějaký původ mají dosti častá příjmení jako Běták, Elišák, Vendulák, Božka, Žofka atd. A tak vykládáme i příjm. Mandík. Manda býval pův. zkrácený tvar jména Mandalena, Magdalena (později také = Marie, jako Anda, Tonda, Janda-Jenda a p.); v Praze na př. čteme 1427—33 o kramářce Mandě, r. 1481 o muži jménem Johannes Manda, Vrba zná přezdívku Manďák, Manďáček, a Mandík je jen jiný její tvar. Vedle toho je ovšem na Moravě a na Slovensku také slovo manďák, manďál s významem ‚levák‘ (Miklosich v něm hledá obměnu ital. manco), které by někde také mohlo vězeti v příjm. Manďák.

Naše řeč, volume 9 (1925), issue 2, p. 62

Previous Karel Titz, E. (= Václav Ertl): O původu jména Žižka

Next Pažit, pažiť