Zavazadlo

[Hovorna]

(pdf)

-

(L. Č.) Slovo toto nepatří k slovesu zavázati, nýbrž k zavázeti (na Moravě ob. zavazeti). Na Moravě místy posud říkají tak zbytečným věcem (na př. v světnici), které jen překážejí, zavázejí. Význam dnešní, který snad nikde není lidový, třebas cestováním po dráze je velmi rozšířen, vznikl snad podle lat. impedimentum, což znamená překážku, pak vojenskou přítěž, t. válečné potřeby s dobytkem a s lidmi k nim potřebnými, a nabývalo i významu potřeb cestovních, zavazadel. Tvar zavazadlo s hláskou a od sl. zavázeti (zavázěti) je správný; přehláska v ě, e před tvrdou slabikou nenastala, jako na př. k sl. púščěti (pouštěti žilou) bylo stč. puščadlo, pušťadlo, ale před slabikou měkkou ě v puščědlník, puštědlník (3slab., kdo pouští žilou). Komenský v Labyr. užívá tvaru zavazadla v mor. významě »překážky«, v Bráně jaz. zavazedla s význ. cestovních potřeb; snad tak v jeho době oba významy byly tvarem rozlišeny. — Bernolákovo zavazadlo (úvazek, čím se zavazuje) je slovo zněním stejné, ale původem různé.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 1, s. 32

Předchozí Zápis, zápiska

Následující Zpodsívati