Fiasko

[Answers]

(pdf)

-

(S. H.) vl. fiasco (vysl. fjasko, s přízv. na a) »láhev« patří k rodině slova flasco, flasca v středověké latině (patří k ní také frc. flacon, stněm. flasca, něm. Flasche, č. flaška, flaše atd.), jehož původ není dosti jasný. Proč toto slovo znamená také dokonalý neúspěch na př. divadelní, koncertní, řečnický a p., vykládá se nestejně, t. j. nikdo to neví bezpečně. Podle Ottova Sl. n., jehož pramenem asi byl Brockhaus, »vzato od křehkosti lahví«. Vlašsky se říká appicar il fiasco »přidělati láhev = vydati někoho [26]posměchu«; snad prý se lidem, kteří zasluhovali posměchu, věšela na dům láhev a odtud dostalo slovo fiasco význam uměleckého nezdaru (Hildebrand, Vom deutsch. Sprachunterricht, 2. v. 1879, 138). Počátkem května 1923 jsme čtli v Über Land u. Meer vypravováni o vlašském umělci, který na divadle improvisoval proslovy na téma z obecenstva dané; jednou prý měl tak mluviti o láhvi, ale neměl úspěchu, a odtud prý se začalo říkati neúspěchu fiasco. Takové výrazy bývají plody okamžiku, a nezachytí-li se jejich původ ihned, bývá marné později se po něm shánět. Ví se na př., odkud pochází, že se říká »bota« na př. slohovému nebo myšlenkovému nesmyslu; podle Flajšhansových »Živých slov« pobláznil farář Mich. Stiefel v kázáni svou osadu proroctvím, že bude 3. říj. 1533 v 8 hod. ráno konec světa, a po něm začali Němci o nesmyslech říkati »Stiefel reden«. Jinde takových zpráv nebývá. Asi před 50 lety se říkalo v Praze o něčem směšném »to je noha!«, dnes zvl. studenti říkají o něčem »správném« (t. co se někomu líbí, třebas o »správném« děvčeti), že to je »jako noha«; sotva asi by se našel, kdo by dovedl najisto říci, odkud se to vzalo.

Naše řeč, volume 8 (1924), issue 1, pp. 25-26

Previous Čtouce

Next Kocanda