Časopis Naše řeč
en cz

Odvážiti, odměřiti

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. R.) Odvážiti (nedok. odvažovati) ve významě hmotném znamená nějakou část od celku vážením odděliti. Kuchařka si odváží ze svých zásob, obchodník ze svého zboží, čeho právě potřebují. Vazba jest, jak viděti z Jungmannových dokladů, [311]pravidelně se 4. p. odvážené části a 2. p. celku (odvážil mu stříbra čtyři sta lotů stříbrných, 1. Mojž. 23, 16); váhu lze ovšem vyjádřiti i jinak než pouhým jménem váhy, lze na př. odvážiti každému stejně, odvážiti mouky na dva bochníky chleba, vápna za 100 K atd. Říká-li se někdy, kde se hledá váha nějaké věci nebo časti již oddělené, také odvážiti, není to slovo české, nýbrž odvar něm. abwägen, Jungmannovi ještě neznámý; po česku se říká zvážiti (nedok. vážiti). Tak na př. chce někdo věděti váhu hlávky zelí, kýty, již si vybral, a požádá správně »zvažte mi to«, ne »odvažte mi to«. Odvážiti se s významem »směle se odhodlati« je výraz jistě prastarý (má obdoby v polštině a ruštině), ale právě proto stran původu ne dosti jasný; snad vznikl z plnějších rčení, v starší češtině častých, jako »odvážiti se hrdla, života, všeho«, jež by byla původně znamenala »vážením, uvažováním, odloučiti se, obětovati vše«.

Stejně se užívá správně slovesa odměřiti (odměřovati); lze na př. odměřiti litr tekutiny, metr látky atd., obchodníci mívají odměřené (něm. abgepasst) kusy látky na živůtky, zástěry a pod. Mluvíme-li o odměřeném chování, není to nic než napodobenina něm. abgemessen, jíž Jungmann ještě nezná; poněvadž něm. abgemessen zde patrně znamená asi »nepřesahující potřebné míry (zdvořilosti a j.)«, je to metafora původu cizího, ale nepříčící se jinak našemu jazyku. Ale zbytečný germanismus je zase, říkáme-li odměřiti m. změřiti, žádáme-li na př. obchodníka, aby nám »odměřil« vybraný kus látky.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 10, s. 310-311

Předchozí Nejvýše

Následující Předmět

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1