Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

Dotaz

Mohli byste mi napsat něco o původu, významu a použití slova „dvojctihodný“? (Mám namysli význam původní, nikoli tedy ten ve spojení „dvojctihodné koláčky“ – k tomu je na internetu informací dostatek…) Vyrozuměla jsem, že tímto výrazem mají být oslovováni evangeličtí duchovní, ale i jiné významné laické osoby (např. v Británii zasloužilí členové Parlamentu); jednotící prvek v tom nenacházím. Mimochodem anglický ekvivalent je prý „right honorable“ – kde se tedy v češtině vzala ta „dvojakost“?

Odpověď

Slovo dvojctihodný je v češtině už velmi dlouho. Příruční slovník jazyka českého cituje větu z díla Josefa Kajetána Tyla Není-liž pravda, dvojctihodný příteli? Slovo vzniklo ze spojení dvojí cti hodný, které je doloženo již z Bible kralické a jinak by se dalo vyjádřit jako „hodný obzvláštní cti“. Výraz dvojctihodný se používá jako titul evangelických duchovních, což by snad mohlo souviset i s přijímáním „pod dvojí způsobou“. Dvojctihodný se používá také jako německého titulu duchovních wohlehrwürdig, resp. hochehrwürdig. Rovněž je výraz dvojctihodný používán jako překlad anglického right honorable, důvodem bude zřejmě právě onen původní význam „hodný obzvláštní cti“ – angličtina rozlišuje the honorable (ctihodný) a the right honorable (dvojctihodný). Obecně se jako honorable (ctihodný) označují například ministři a soudci v rámci Commonwealthu. Pokud se však stanou členy Privy council ve Spojeném království, označují se right honorable (dvojctihodný).

Naše řeč, volume 91 (2008), issue 1, p. 56

Previous Jana Matúšová: Bobek, Bobeček

Next Neil Bermel: Pravidla jako cukr nebo bič? Pravopis v českém národním korpusu (2. část)