Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of Academy of Sciences of the Czech Republic on the questions how to call a student of bachelor's degree.

Dotaz:

Se zavedením strukturovaného studia jsme si na své vysoké škole vytvořili vlastní slang pro krátkou charakterizaci a odlišení studentů bakalářských a magisterských studijních programů. Trochu nelogicky nazýváme studenty bakalářských studijních programů bakaláři, ač ještě vlastně titul nemají, a obdobně studenty magisterských studijních programů oslovujeme magistři. Samozřejmě v řádných dokumentech či materiálech používáme opis.

Nedávno jsem narazil na termín bakalant a vskutku nejspíš trefa. Magistrant se občas vyskytne také. Avšak do té hezké rýmovačky bakalant, magistrant, doktorand mi nějak nezapadá již dlouhá léta vžitý termín doktorand se svým „d“ na konci.

Tímto bych Vás chtěl poprosit o názor nad případnou vhodností zmíněných termínů a jejich správného psaní.

 

Odpověď:

Student zpracovávající bakalářskou práci se běžně označuje jako student, čeština nemá žádné pojmenování, které by konkretizovalo toho, kdo píše bakalářskou práci, a odlišilo ho tak od studentů jiných. Student je podle slovníků posluchač vysoké školy nebo žák střední školy, lze tak tedy označit jakéhokoli posluchače vysoké školy. Samostatně lze vydělit diplomanta (vysokoškolský student připravující diplomní práci a chystající se k závěrečným zkouškám) a doktoranda, popř. maturanta (středoškolský student chystající se na maturitu, ale také čerstvý absolvent střední školy).

Výrazy bakalant ani magistrant nejsou terminologicky zakotveny ve vysokoškolských dokumentech. Zcela sporadicky se s nimi setkáváme v internetových vyhledávačích. Výrazy považujeme za příležitostné profesní (či spíše slangové) pojmenování.

Proti slovu bakalant mluví také fakt významový: Stejně jako student magisterského studia (kterému ovšem neříkáme magistrant) směřuje k tomu, aby získal vysokoškolský diplom, také student bakalářského studia směřuje k tomu, aby získal diplom, i když diplom jiného druhu. Je tedy vlastně také diplomant, i když se jeho práci neříká diplomová, ale závěrečná bakalářská. A ostatně např. diplomovaní specialisté také dostávají diplom.

Jakákoli lingvistická prognóza, zda se výraz v budoucnu třeba ujme, by nebyla namístě. V jazykové poradně doporučujeme zůstat u označení student bakalářského stupně/programu/oboru.

Doktorand je pak ještě trochu jiný případ – koncové d je dáno latinským tvarem na -ndus zvaným gerundivum, který vyjadřuje pasivní budoucí děj, nutnost nebo možnost. Slova končící na -ant vycházejí z latinského participia prézentu aktiva zakončeného na -ns. Rozdíl je tedy slovotvorný a zároveň významový: diplomant sám aktivně usiluje o diplom, kdežto doktorand je někdo, kdo bude pravděpodobně jmenován doktorem někým jiným.

Naše řeč, ročník 98 (2015), číslo 1, s. 56

Předchozí Robert Adam: To jste tomu dala, vy trdla! K tzv. shodě s vokativem

Následující Petr Mareš: „Vypadlo to, ale miserabel pro mne“ Vícejazyčnost v korespondenci Karla Havlíčka