Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answer of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on the collocation Zlaté esíčka.

Dotaz:

Naše společnost byla kritizována za nesprávné skloňování názvu značky Zlaté ve spojení s názvy produktů kolečka a esíčka. Dosud jsme vždy používali ve všech názvech svých produktů jmenný přívlastek v antepozici před substantivem, např. Milka čokoláda, Oreo sušenky, a to jak na obalech produktů, tak také v televizních reklamách.

Nyní jsme za tento jev sklidili kritiku v případě značky Zlaté. Tato značka má na obalech produktů uvedeno logo Zlaté a hned pod ním jsou názvy esíčka a kolečka. V televizní reklamě navíc mluvčí neodděluje slova Zlaté a kolečka pauzou, což působí jako nesprávné skloňování přívlastku Zlaté.

Chtěla bych se proto zeptat na Váš názor, zda byste doporučili spojení v tomto slovosledu i nadále používat jak v písemném, tak v mluveném projevu.

Odpověď:

Z jazykového hlediska je adjektivní koncovka ve spojení Zlaté esíčka a Zlaté kolečka skutečně chybná, protože název porušuje shodu zakončení mezi řídícím podstatným jménem (esíčka, kolečka) a na něm závislým přídavným jménem (zlatá), které by mělo přejímat tvar jména, na němž závisí. Problém vzniká proto, že se zde střetávají dva principy – grafická jednotnost řady výrobků a jazyková správnost. Pro výrobce je jistě grafická stránka důležitá a jednotné grafické řešení usnadňuje zákazníkům orientaci. Jestliže firma vyrábí i další produkty, jejichž řada se nazývá Zlaté (Zlaté sušenky, Zlaté věnečky apod.), užije proto i Zlaté esíčka/kolečka.

Jak sama píšete, adjektivum zlaté a následný název výrobku spolu skladebně nesouvisí v tom smyslu, že nejde o řídící substantivum a závislé adjektivum, ale jde o stejný syntaktický typ jako Milka čokoláda a Oreo sušenky. Slovo Zlaté je tedy označením řady výrobků, které jako obchodní značka zůstává neměnné a teprve potom následuje podnadpis, u nějž nemusí dojít ke shodě s názvem adjektivní povahy. Pro podpoření tohoto faktu je třeba v psané podobě tato dvě slova výrazně graficky oddělit, protože jinak v nich český čtenář logicky identifikuje spojení adjektiva a substantiva a dojde k závěru, že se jedná o nesprávné skloňování. Pokud je grafické oddělení obou výrazů dostatečně výrazné, aby nepůsobilo tímto nechtěným dojmem, je možné takový název tolerovat. V tom případě bychom jej hodnotili jako přijatelný.

V mluveném projevu však vyslovení tohoto spojení dohromady bez jakékoli pauzy nutně vyvolává dojem skladební dvojice, kde adjektivum je nesprávně skloňováno. Z toho důvodu se nám takové užití např. v mluvené reklamě jeví jako nevhodné a nedoporučovali bychom ho.

Naše řeč, volume 95 (2012), issue 1, p. 56

Previous Zuzana Hlubinková: Zez Plzně

Next Jan Chromý: Koncepce stylotvorných faktorů v československé lingvistice: rozbor, kritika, nástin řešení