Kolikátý je mezi čtvrtým a pátým?

Robert Adam

[Články]

(pdf)

What is between the fourth and the fifth?

The article discusses the formation, collocations, meanings, and spelling of ordinal numbers derived from numbers which are rational but not whole, namely from n a půl (n and a half). The analysis is based primarily on corpus data and partly on internet research.

Key words: collocation, meaning, ordinal number, spelling, word formation
Klíčová slova: kolokace, význam, číslovka řadová, způsob zápisu, tvoření slov

Úvod

Tématem tohoto článku jsou české řadové číslovky od necelých racionálních čísel, konkrétně od lichých násobků jedné poloviny (v desetinném číslicovém zápise např. „4,5.“[1]). Na první pohled je existence takových číslovek/čísel nelogická, vždyť podle obecné představy mohou členy číselné řady v oné řadě obsazovat jen místa odpovídající celým racionálním číslům.[2] Přesto se však tyto číslovky v komunikaci, a to i v komunikaci veřejné, oficiální a kultivované, objevují s nezanedbatelnou četností. V mluvnicích ani slovnících češtiny se o nich nicméně zatím nepíše. Byla o nich pod mým vedením napsána jedna seminární práce (Koláčná, 2009) a byla jim věnována i jedna kapitola v práci diplomové (Chlumská, 2009). Tento článek si klade za cíl prozkoumat užívání takovýchto číslovek v praxi důkladněji a z několika hledisek: slovotvorného, sémantického a pravopisného.

Hlavním zdrojem materiálu byl Český národní korpus. Hledal jsem jednak lemma půltý, jednak sekvence znaků .*apůlt.* a .*a-půlt.*. Z těchto sekvencí jsem pak odstranil výrazy jako čtyřiapůltisící a čtyřiapůltunový a ponechal pouze číslovky se složkou půltý. V mluvených korpusech (PMK, BMK, ORAL2006, ORAL2008) ani v korpuse soukromé korespondence KSK-DOPISY jsem nenalezl ani jediný výskyt. V korpusech SYN2000, SYN2005 a SYN2006PUB jsem po odstranění několika druhých výskytů z týchž textů (šlo vždy o dva formálně i významově totožné výsky[140]ty v bezprostředně po sobě následujících větách) získal dokladů 51 (v prvním jmenovaném 11, ve druhém 8 a ve třetím 32). I v žánrově reprezentativních korpusech pocházejí takřka všechny doklady z publicistiky, jen po jednom z beletrie a z odborné literatury. Nejstarší doklad pochází z roku 1989, výrazněji se počet dokladů zvyšuje v letech 1999 a zejména 2001 (v souvislosti s uvedením filmu V kůži Johna Malkoviche do kin, respektive s uvedením mobilních telefonů s technologií GPRS na trh, viz oddíl 2).

Jako doplněk ke korpusovému materiálu, zejména kvůli předpokládané vyšší formální i sémantické variabilitě v méně korigovaných nebo nekorigovaných textech, jsem pak využil ještě materiál získaný vyhledáváním na internetu. Zadal jsem výrazy půltý, dvaapůltý, třiapůltý, čtyřiapůltý a pětapůltý do vyhledavače Morfeo.

 

1. Tvoření

Standardní slovotvorný rozbor hledá odpovědi na dvě otázky: od čeho (od jakého základového slova či od jakých základových slov) a čím (jakým formantem) je výraz utvořen. V případě ordinálií (= řadových číslovek) od lichých násobků jedné poloviny je fundujícím výrazem číslovka základní, přesněji číselný výraz kardinální povahy složený z číslovky základní a z dílové číslovky půl, spojených slučovací spojkou a (čtyři a půl); jako formant se uplatňuje slovotvorný sufix -tý. Morfologicky a syntakticky se takováto ordinália – stejně jako ostatní – chovají jako adjektiva.

Pokud jde o to, které základní číslovky vystupují jako součást základu pro takovéto tvoření, pak pochopitelně platí, že zejména ty nejnižší. V 51 korpusových dokladech šlo nejčastěji o číslovku dva (26×), dále tři (6×), sedm (5×), čtyři (4×), jeden (2×),[3] po jednom výskytu měly číslovky pět, osm, deset, dvanáct, dvaapadesát / padesát dva, čtyřiapadesát. Na posledních dvou příkladech se ukazuje, že u číslovek základních složených může být složka fundujícího výrazu, která se nachází před spojkou, proměnlivá: „52.“ bylo v dokladu zapsáno číslicemi. Ve zbývajících dvou dokladech šlo o samotné půltý.[4]

V případě samotného půltý pochopitelně žádná číslovka základní součástí fundujícího výrazu není; výraz půltý je utvořen zcela systémově, stejně jako nultý, milióntý, n-tý apod.[5] Složenost fundujícího výrazu u všech číslovek sledovaného typu vyšších než samotné půltý však způsobuje, že řadová číslovka může být utvořena více způ[141]soby: jde o to, co se stane se složkou výrazu, která se nachází před spojkou.[6] V korpusovém (i internetovém) materiále se objevily hned čtyři možnosti:

a) Typ čtyřiapůltý: první složka fundujícího výrazu přechází do výrazu fundovaného bez formální změny. Jeho tvoření je tedy pro mluvčího jednoduché. Systémově se tento typ může opřít o vcelku běžné číslovky násobné typu čtyřiapůlkrát, o složená adjektiva jako čtyřiapůltunový nebo čtyřiapůlkilový, případně i o málo četné, leč významově bližší řadové číslovky typu čtyřiapůltisící. Zčásti odpovídá i tvoření složených ordinálií typu dvaapadesátý: rozdíly tu lze vidět jednak v podobě formantu (-ý vs. -tý), jednak v pořadí složek, a to už ve fundujícím výrazu. Snad jedinou nevýhodou tohoto typu může být nepřehlednost, a tedy komplikace pro čtenáře v případě psaní dohromady (viz níže o způsobech zápisu) u ordinálií tvořených od složených číselných výrazů (např. stosedmatřicetapůltý). Tento typ byl v korpusovém materiále zastoupen nejhojněji: 27 doklady.[7]

b) Typ čtvrtý a půltý: první složka fundujícího výrazu se přetvoří v číslovku řadovou, výsledkem je tedy výraz složený stejnorodě, tj. z více číslovek stejného druhu. Systémovou oporu pro tento typ tvoření lze spatřovat v tvoření ordinálií od složených číslovek základních (padesát dva → padesátý druhý), od nichž se však fundující výraz typu čtyři a půl odlišuje přítomností spojky. Za nevýhodu tohoto typu tvoření je možno považovat jeho potenciální dvojznačnost: spojení čtvrtý a půltý může označovat jeden člen číselné řady, ale i členy dva. V rozhlasovém dopravním zpravodajství (to je žánr, v němž se lze se sledovanými číslovkami setkat patrně nejčastěji) jde o typ zdaleka nejběžnější, avšak v korpusovém materiále byl zastoupen pouze 5 doklady.

c) Typ čtyřapůltý: první složka fundujícího výrazu přechází do genitivního tvaru. Tento typ se opírá o tvoření složenin a kombinovaně tvořených výrazů adjektivní povahy jako čtyřnásobný, čtyřtisící, čtyřpětinový atp.[8] Jenže to je opora vratká: žádný z těchto opěrných výrazů není utvořen od spojení se slučovací spojkou. Tento typ je u vyšších složených čísel pro vnímatele stejně nepřehledný jako typ první; u číslovky 1 jej vzhledem k jejímu zájmennému skloňování nelze použít. Přesto je v korpusovém materiále druhý nejběžnější: je zastoupen 16 doklady.

[142]d) Typ čtvrtapůltý: první složka fundujícího výrazu se přetvoří v řadovou číslovku a ztratí koncovku. Pro mluvčího jde o nejobtížnější způsob tvoření – a ani čtenáři nepřináší žádnou výhodu (konkrétní případ výrazu čtvrtapůltý je dokonce matoucí, poněvadž čtvrt je dílová číslovka: ¹/₄). Systémovou oporu tento typ zcela postrádá, a navíc je systémově značně omezen: u číslovek 1 a 3 ho nelze uplatnit z fonologických důvodů, u číslovek 6, 7, 8, 11–19 a 50 a výš se nijak neliší od typu čtyřiapůltý. I v úzu jde, zdá se, o typ okrajový: v korpusech je zastoupen jediným dokladem.[9]

Specifický typ (specifickou „řadu“) řadových číslovek tvoří výrazy vyjadřující pořadí instance děje, které jsou složeny z lokálu singuláru feminina příslušné řadové číslovky a z předložky po. Ve zkoumaném korpusovém materiále se vyskytla jedna takováto číslovka, a to po dvaapůlté. V předchozím přehledu byla započítána k typu a). Další je možno nalézt na internetu, např. po 5 a půltý.

 

2. Kolokace

Vzhledem k tomu, že řadové číslovky jsou výrazy povahy adjektivní, nejtěsněji bývají spjaty se svým řídícím substantivem. Na prvním místě zde proto uvádím jejich nejčastější kolokace „zprava“.

a) Generace: 14 dokladů. Nejčastěji jde o dvaapůltou/dvouapůltou generaci mobilních telefonů, vyznačující se použitím technologie GPRS, o níž se v tisku hodně psalo v letech 2000–2003. Píše se i o generacích počítačových her.

b) Kilometr: 9 dokladů. Nejčastěji jde o českou dálniční síť, v níž jsou komunikace opatřeny kilometrovníky a půlkilometrovníky, tzn. tabulkami s čísly odměřujícími úseky cesty vždy po pěti stech metrech. Zastoupeny jsou i doklady, v nichž je počítána vzdálenost ujetá při lyžařských závodech.

c) Kolo: 4 doklady. Ve všech případech jde o dvaapůlté/dvouapůlté kolo jednání/rozhovorů se zeměmi ucházejícími se okolo poloviny 90. let o vstup do NATO.

d) Patro: 3 doklady. I zde jde o kolokaci specifikovanou, týkající se sedmého a půltého / sedm a půltého / sedmapůltého patra newyorského mrakodrapu, v němž se odehrává podstatná část amerického fantastického filmu V kůži Johna Malkoviche. (Aby se tam hrdinové dostali, bylo nutno zastavit výtah mezi sedmým a osmým patrem a v podlaží samém nebylo možno chodit jinak než v předklonu.)

e) Ročník: 3 doklady. Vždy jde o ročník festivalu nebo (soutěžní) přehlídky.

[143]Z internetových dokladů vyplývá, že poměrně často se řadové číslovky od lichých násobků jedné poloviny spojují i se substantivy verze a edice, stupeň a zejména díl.

„Zleva“ je nejvýraznější kolokací totalizátor každý (4 doklady). Příznačné jsou kolokace – plynule přecházející v kontexty – takzvaný, tzv., známý jako, známý pod názvem a jsme v pokušení nazvat ji. Ukazují totiž, že mnozí pisatelé, kteří takovou číslovku použili, cítili potřebu komentovat ji jako nezvyklou, aktualizační. Ve dvou případech dokonce bezprostředně po číslovce následuje vysvětlení, proč nebyla použita nejbližší vyšší řadová číslovka „celá“: Proč dvaapůltá? Protože…; Neobvyklé číslování je dáno tím, že… Funkci ukázat čtenáři, že si je mluvčí vědom nezvyklosti daného prostředku, má i jeho vyčleňování do uvozovek (5 dokladů). Konečně ze sémantického hlediska (viz oddíl 3) stojí za zmínku kolokace skromný, rozvíjející substantivum ročník.

 

3. Význam

Doslovným významem sledovaných číslovek je příslušné místo v číselné řadě; pouze samotné půltý je v tomto doslovném smyslu dvojznačné: zaprvé jde o označení pořadí mezi nultým a prvním, tj. „0,5.“ (srov. … silvestrovskou úlohu s výzvou mat půltým tahem, SYN2006PUB), zadruhé o pořadí mezi kterýmikoli celými čísly, tj. „n,5.“ (… otázka, jestli jde skutečně o novou generaci, či spíše jen o generaci „půltou“, SYN2000). Řadových číslovek od lichých násobků jedné poloviny se však zpravidla užívá ve významech přesněji specifikovatelných. V zásadě jde o následující významy:

a) ‚Takový, který se v číselné řadě měrných jednotek nachází uprostřed intervalu mezi dvěma jednotkami‘. Řídícím substantivem číslovek užitých v tomto významu bývá nejčastěji kilometr, dále cenová skupina, v internetových dokladech i minuta, hodina nebo stupeň (např. obtížnosti). Dvanáctapůltý kilometr dálnice je místo přesně uprostřed mezi dvanáctým a třináctým kilometrem, dálnici lze totiž měřit i po úsecích vymezených přesněji než pomocí kilometrů. 52. a půlté výročí VŘSR slavili recesisté tehdy, když od revoluce uplynulo přesně 52 a půl roku.

b) ‚Takový, který patří do číselné řady jen zčásti‘, tedy v některých podstatných vlastnostech se s ostatními prvky řady (zpravidla chronologické) shoduje, v jiných se od nich liší. Např. v jednom z internetových dokladů je důvod pět a půltý vzápětí označen jako důvod-nedůvod; v jiném se vysvětluje, že jeden a půltý díl románové ságy je jenom povídka; v dalším se ročník festivalu označuje jako devět a půltý, protože je co do vystupujících o polovinu chudší; a konečně osm a půltý piškvorkový turnaj nebyl označen jako devátý proto, že pro nedostatečný počet soutěžících nebyl zcela regulérní. Jde tedy vždy o signalizaci skutečnosti, že do číselné řady se řadí prvek ne zcela stejnorodý. [144]Právě v tomto významu se s danými číslovkami spojují substantiva jako díl nebo ročník.

c) ‚Takový, u něhož není dostatečně zřetelné, zda má status samostatné jednotky umístitelné do číselné řady‘; je to význam velmi blízký předchozímu. Jde tu o chronologickou řadu abstraktních entit – nikoli jednotlivin, nýbrž typů. V tomto významu příslušné číslovky rozvíjejí substantiva jako generace, verze nebo edice: technická inovace příslušné „půlgenerace“ je spíše jen drobná než zásadní.

d) Někdy je řadové číslovky od lichého násobku jedné poloviny užito v kontextu, ve kterém by bylo vhodnější zvolit vyjádření pomocí číslovky základní, neboť v popředí pozornosti není žádná číselná řada.[10] Koláčná (2009, s. 3) uvádí internetový doklad … dosáhl nadpolovičního čtrnáct a půltého bodu z dvacetiosmi možných a trefně o něm píše, že „dosažení poslední jednotliviny zde zastupuje dosažení celkového množství“.

e) V některých případech se sledované číslovky objevují na místě jiných, „celých“ ordinálií (většinou na místě nejbližší nižší nebo nejbližší vyšší) ve frazeologických spojeních. Jejich funkce je zde aktualizační, místy snad hyperbolická: třiapůltá cesta je ještě méně funkční než třetí; do dvaapůltého i dvou-a-půltého světa byla na internetu zařazována Česká republika, neboť rovnou do třetího světa ji vážně zařadit nelze; zajímavý rozdíl uvidíme už na první a půltý pohled apod.

f) Poslední, „podílový“ význam sledovaných číslovek je téměř výhradně omezen na kolokaci s totalizátorem každý. Jde vlastně o jiné, mnohdy snáz představitelné vyjádření toho, co základním způsobem – matematicky – vyjadřujeme zlomky: každý čtyřiapůltý člen množiny (spíše než řady) znamená extenzionálně totéž co zlomek, v němž je v čitateli číslo jedna a ve jmenovateli čtyři a půl. Ilustrativní je korpusový doklad Procento úspěšnosti na buly mám odjakživa nad pětašedesát a spadne mi tam každá sedmá a půltá střela.[11]

 

4. Způsob zápisu

Ve způsobu zápisu ordinálií od necelých racionálních čísel relevantně variují dva grafické jevy: jednak hranice slov v písmu, jednak zápis slovy vs. číslicemi.

[145]U slovotvorného typu čtvrtý a půltý se v korpusových dokladech nevyskytl jiný způsob zápisu než zvlášť. Vzhledem k tomu, že obě, příp. (v případě fundujícího výrazu s první složkou v podobě složené číslovky) všechny složky takových číselných výrazů se skloňují, by bylo psaní dohromady nejen nesystémové, nýbrž i značně nepřehledné. Ostatní typy mění koncovku pouze u poslední složky, a tak se v úzu objevuje variantních způsobů zápisu více: v korpusových dokladech, pocházejících z oficiálních, tedy vesměs i korigovaných textů, výrazně převažuje psaní dohromady, jen jediný doklad je psán zvlášť (v sedm a půltém, Cinema 2000) a jediný se spojovníky („sedm-a-půltý člen“, Lidové noviny 1992). V méně korigovaném prostředí internetu je však obojí běžné: i oddělené psaní těchto typů (osm a půltý piškvorkový turnaj, od dvou a půltý minuty), i v českém pravopisném systému cizorodé psaní se spojovníky (tří-a-půltá edice, každý jeden-a-půltý autor).

Vypisování celé složené číslovky slovy v korpuse i na internetu výrazně převládá nad zápisem hybridním. Mezi korpusovými doklady se zápis první složky výrazu číslicí objevuje jedinkrát, a to u poměrně vysokého čísla, kde je mnohem ekonomičtější než vypisování slovy: oslavy 52. a půltého výročí. Na internetu je hybridní zapisování častější, a hlavně variabilnější. Za číslicemi může, ale nemusí následovat tečka (každý 6 a půltý návštěvník); vzhledem k nekorigovanosti internetových textů a k tomu, že obecně docela dost pisatelů ordinália od kardinálií pomocí tečky nerozlišuje, nelze připisovat pisatelům záměr užít s tečkou číslovku řadovou a bez tečky základní – při čtení i při interpretaci ovšem tento rozdíl činit budeme. U psaní bez tečky se lze přiklánět k interpretaci, že jde o typ čtyřiapůltý (spíše než čtyřapůltý), nejen proto, že je i v korpuse častější, nýbrž i proto, že je v českých psaných textech (zejména neoficiálních) masově rozšířeno připisování koncovek k číslicím (např. od 8mi do 10ti) – svědectvím o tom budiž pozornost, která je vymycování této pravopisné nesystematičnosti věnována v popularizačních a rádcovských publikacích o češtině.[12] Ojediněle lze na internetu nalézt i zápis pomocí číslic římských: … založili II a půltou internacionálu.

Běžný je ovšem i zápis celého spojení číslicemi. Koláčná (2009, s. 2) nachází na internetu různé způsoby tohoto zápisu. V případě dálničních tabulek bývá takový zápis ovlivněn formou užitou na tabulce: na 208,5. kilometru, na 1,5 kilometru. Dokladem zápisu pomocí zlomku je 8 a ¹/₂ piškvorkový turnaj.

 

Závěr

Z analyzovaného materiálu je myslím nesporné, že řadové číslovky od lichých násobků jedné poloviny, jakkoli jsou na první pohled nelogické, jsou při vyjadřová[146]ní užitečné, ba potřebné. Některé z jejich významů (první, třetí a poslední uvedené v oddíle 3) jsou ustálené, v úzu celkem frekventované a pro vnímatele komunikátů srozumitelné a jsou v těsném vztahu s nejčastějšími kolokacemi. Na základě Danešových (1979) kritérií pro kodifikaci lze k formálnímu vyjadřování doporučit nejspíše slovotvorný typ čtyřiapůltý, který je plně funkční, v úzu nejfrekventovanější (o noremnosti, obsahující prvek závaznosti, zatím patrně nelze hovořit s jistotou) a systémově nejpevnější. Systémová opora je relativně pevná ještě i u typu čtvrtý a půltý, který je pro svou grafickou přehlednost výhodnější u vyšších čísel (stý třicátý sedmý a půltý se čtenáři asi čte snáz než stosedmatřicetapůltý); za jeho nevýhodu však lze považovat potenciální dvojznačnost (stý třicátý sedmý a půltý kilometr může být jedno místo, ale i dvě). Pravopisně systémové je u prvního z těchto typů psaní spojité, u druhého oddělené. Vedle vypisování celého složeného výrazu slovy lze v zásadě považovat za vhodné i důsledné psaní pomocí arabských číslic: „4,5.“, „137,5.“.[13]

 

LITERATURA

Český národní korpus (2000–2008). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupný z WWW: <http://www.korpus.cz>.

DANEŠ, F. (1979): Postoje a hodnotící kritéria při kodifikaci. In: Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické společnosti. Praha: Academia, s. 79–91.

CHALUPOVÁ, P. – ŠIMANDL, J. (2007): Genitiv třech, čtyřech – kodifikace a úzus. Slovo a slovesnost, 68, s. 117–129.

CHLUMSKÁ, L. (2009): Řadové číslovky v současné češtině. Diplomová práce. Praha: FF UK.

Internetová jazyková příručka (2008) [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. <http://prirucka.ujc.cas.cz>.

KOLÁČNÁ, J. (2009): Půltý milník. Seminární práce. Praha: FF UK.

Morfeo – specialista na vyhledávání v češtině (1999–2010) [online]. Centrum holdings. .

Pravidla českého pravopisu (2008). Brno: Lingea.

---

[1] 4,5. jsem zvolil jako zástupce celé množiny a příklad přímo titulní proto, že jsem u tohoto čísla nalezl doklady největšího počtu způsobů tvoření.

[2] Taková obecná představa se projevovala po léta, kdykoli jsem v semináři napsal takové číslo na tabuli a ptal se studentů bohemistiky, jak by ho přečetli. Vždy se jako reakce objevil úsměšek či smích, někdy i přímé odmítnutí smysluplnosti úkolu: „To nejde.“

[3] V případě číslovek 1 a 2 jsou součástí základu vždy tvary mužského rodu: jeden a dva.

[4] Při internetovém vyhledávání našel vyhledavač Morfeo mnoho desítek dokladů výrazu dvaapůltý, 24 dokladů třiapůltý, 5 dokladů čtyřiapůltý a jediný doklad pětapůltý; to je však jen jeden ze způsobů tvoření a zápisu a je možné, že rozložení u ostatních způsobů je jiné.

[5] Ovšem i půlmilióntý/půlmiliontý: Chlumská (2009) nachází v korpusech 42 (SYN2006PUB) + 5 (SYN2000) + 8 (SYN2005) dokladů tohoto lemmatu.

[6] Odhlížím zde od toho, že variantně utvořena může být i první složka fundujícího výrazu, srov. výše dvaapadesátý / padesátý druhý.

[7] Započítávám mezi ně i zjevný překlep (či spíše „nedoklep“) dvapůltým.

[8] Poněkud mimo téma tohoto článku zde lze poukázat na to, že do takovýchto složenin vstupuje zásadně původní genitivní tvar čtyř (tří), nikdy nově kodifikovaný čtyřech (třech), a tento poukaz přidat jako položku nikoli nezávažnou k výčtu systémových předností původních genitivů, tak jak ho prezentují Chalupová a Šimandl (2007, s. 123n.).

[9] Jednomu z recenzentů děkuji za připomínku, že jde o doklad z překladové literatury, velmi pravděpodobně ovlivněný anglickou předlohou.

[10] Takto ovšem bývají užívány i řadové číslovky od celých čísel.

[11] Na internetu lze najít i doklad, v němž číslovka není spojena s totalizátorem každý, nýbrž s jinými „statistickými“ výrazy: Průměrně maminky očekávaly zaokrouhleně své „jeden a půlté“ dítě. V tomto dokladu však nejde o význam „podílový“, nýbrž o průměrné pořadí, vypočítané z prostých („celých“) pořadí.

[12] Např. Internetová jazyková příručka, kap. Značky ve spojení s číselnými hodnotami, nebo Pravidla českého pravopisu nakladatelství Lingea, s. 117.

[13] Text vznikl v rámci výzkumného záměru MSM 0021620825 Jazyk jako lidská činnost, její produkt a faktor. Autor děkuje redakčním recenzentům a výkonnému redaktorovi Naší řeči za cenné připomínky.

Ústav českého jazyka a teorie komunikace FF UK v Praze
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
Robert.Adam@ff.cuni.cz

Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 3, s. 139-146

Předchozí Radek Ocelák: Časový význam aktivních deverbativních adjektiv typu -ící/-oucí a -(v)ší

Následující Ludmila Uhlířová: Danešova léta 1949–2009 pro kulturu a strukturu českého jazyka