Kdo je laureátem (Nobelovy ceny)?

Martin Beneš

[Short articles]

(pdf)

Who is the laureate (of the Nobel prize)?

This article discusses the meaning, use and origin of the word laureát.

Podle etymologických slovníků má výraz laureát jednoznačný původ. Všechny slovníky, které původ jmenovaného slova vykládají (viz Holub-Lyer, 1978;[1] Holub-Kopečný, 1952;[2] Rejzek, 2001[3]), se shodují na tom, že daný výraz pochází z latinského výrazu laureātus, znamenajícího doslova ‚ověnčený vavřínem‘, který je odvozen od slova laurus – ‚vavřín‘. Významovou motivaci výrazu laureát tedy musíme hledat ve zvycích starověkého Řecka a Říma, kde byli vítězové nejrůznějších soutěží a klání na znamení vítězství věnčeni vavřínovými věnci a oceňováni čestným titulem laureātus – tj. doslova ‚ověnčený vavřínovým věncem‘.

Tento původní, etymologický význam si slovo podle českých výkladových slovníků podrželo až dodnes. Všechny (viz Příruční slovník jazyka českého,[4] Slovník spisovného jazyka českého,[5] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost,[6] Nový akademický slovník cizích slov[7]) se shodují na tom, že výraz laureát označuje ‚člověka již poctěného za svou práci nějakým oceněním‘.

Až dosud je tedy vše zřejmé a jednoznačné. Proč tedy vznikla tato drobnost? Důvodem je snaha zaznamenat u výrazu laureát probíhající významovou změnu. Přinejmenším pro část českých mluvčích totiž daný výraz znamená něco jiného (označuje odlišnou skutečnost), než zachycují zmíněné výkladové (a etymologické) slovníky. Tato drobnost chce tedy upozornit na to, že u výrazu laureát dochází k významovému posunu, a to od označení ‚člověka již oceněného, poctěného, vyznamenaného (nějakou cenou)‘ k označení ‚člověka nominovaného, navrženého na (nějakou cenu)‘.[8] Zmíněný významový posun není zcela dokončen. Lze stále nalézt převažující počet užití daného slova, která jsou v souladu s výše uvedenými slovníkovými definicemi. To, co chci prokázat, je (jen) fakt, že se objevují užití, v nichž má slovo laureát evident[269]ně jiný význam, než je ten slovníkový – existují tedy mluvčí, pro něž slovo laureát znamená něco jiného než ‚oceněný (nějakou cenou)‘,[9] jak uvádějí české výkladové slovníky.

Přesvědčivé důkazy o zmíněném významovém posunu nám poskytnou jednotlivé příklady užití daného slova v konkrétních komunikátech, které lze získat z databází Českého národního korpusu nebo pomocí internetových vyhledávačů. Viz např. dvě následující ukázky:[10]

(1) „Ceny SAG jsou jedinými vyznamenáními, které si herci udílejí navzájem. Podle kritiků poskytují dobré vodítko k rozhodování 6100 členů Akademie filmových věd a umění, která vybírá laureáty na Oscara. Letos jsou adepty na zisk největšího množství zlatých sošek muzikál Chicago následovaný snímky […]“. Známe-li věcnou skutečnost, kterou uvádí např. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích (s. 378), totiž že „[v] každé kategorii vybírají členové Akademie [filmových věd a umění, M. B.] 5 návrhů, z nichž porota určí vítěze,“ získáváme přesvědčivý důkaz, že výraz laureát je v uvedené ukázce jednoznačně užit ve významu ‚nominovaný, navržený, kandidát (na Oscara)‘ (a nikoli ve slovníkovém významu ‚oceněný [Oscarem]‘). Neboli ve významu – jak je ostatně v ukázce přímo uvedeno – ‚adept (na získání Oscara)‘.

(2) Významový posun je velmi dobře patrný také z následující ukázky. Díky svému minimálnímu rozsahu poskytuje důkaz ještě přesvědčivější: „Ach jo, zase jeden laureát na Nobelovu cenu. Aby mu ji už dali, jinak nedá pokoj.“ Jasně vidíme, že laureát z této věty dosud Nobelovou cenou oceněn nebyl.

Dále lze zaznamenaný posun od významu ‚člověk oceněný (nějakým oceněním, cenou)‘ k významu ‚člověk nominovaný, navržený (na nějaké ocenění, cenu)‘, tj. posun od významu ‚nositel nějakého ocenění‘ k významu ‚kandidát (adept) na nějaké ocenění‘, prokázat na základě vzniku nové, paralelní vazby. Vedle spojení typu laureát čeho, např. laureát Nobelovy ceny (tj. nositel Nobelovy ceny) se – jistě v souvislosti s komentovaným významovým posunem – vyskytují i vazby typu laureát na co, např. laureát na Nobelovu cenu (tj. kandidát na Nobelovu cenu).[11] Viz k tomu tyto vybrané doklady z databáze SYN2006PUB Českého národního korpusu: „[…] a na závěr veřejné zasedání sedmičlenné poroty, která před publikem nominuje laureáty na vítězná ocenění […]“; „K pěti letošním laureátům na nejvyšší americké vyznamenání za technický pokrok […] patří firma […]“; „Za hlavního odborného poradce si společnost, která je první svého druhu v zemi, vybrala Carla Rubbia, laureáta na Nobelovu cenu v oboru fyziky“; „Laureáty na ocenění nominuje skupina kurátorů a výtvarných teoretiků […]“; „Dobrým vodítkem jsou ceny SAG zejména pro členy Akademie filmových věd a umění, kteří vybírají laureáty na Oscara.“

[270]Máme tedy v daném případě co dělat s dílčí významovou změnou, která je velmi matoucí,[12] a proto nežádoucí. Jen na základě nového (vůči etymologickým i výkladovým slovníkům) chybného použití výrazu laureát v „posunutém“ významu se totiž mohou stávat z „oceněných“ pouzí „nominovaní“. Paradoxně si však lze představit konkrétní komunikační situace, v nichž tomu může být i naopak. Pokud někdo zná jen správný význam ‚nositel nějakého ocenění‘, který uvádí české etymologické a výkladové slovníky, a setká se s komunikátem, v němž je užito výrazu laureát (vůči slovníkům) chybně, ve významu ‚nominovaný, navržený (na nějaké ocenění)‘, stává se pro něj okamžitě „pouhý“ člověk nominovaný rázem člověkem oceněným.[13]

 

LITERATURA

Český národní korpus – SYN2006PUB. Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2006. Dostupný z WWW: < http://www.korpus.cz >.

HOLUB, J. – KOPEČNÝ, F. (1952): Etymologický slovník jazyka českého. Praha: Státní nakladatelství učebnic.

HOLUB, J. – LYER, S. (1978): Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem ke slovům kulturním a cizím. Praha: SPN.

Nový akademický slovník cizích slov (2005). Praha: Academia.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství / SPN.

REJZEK, J. (2001): Český etymologický slovník. Voznice: Leda.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Nakladatelství ČSAV.

Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích (1996–1998). Praha: Nakladatelský dům OP.

---

[1] „laur vavřín. Z lat. laurus vavřín; laureát poctěný cenou, pův. ‚ověnčený vavřínem‘ (z lat. laureatus)“ (s. 262).

[2] „vavřín z lat. laurus, laurinus (stč. ještě lavřín, sr. bakalář a nov. laureát ‚poctěný cenou‘)“ (s. 408).

[3] „laureát ‘umělec či vědec poctěný cenou’, laureátka, laureátský. Z lat. laureātus ‘ověnčený vavřínem’ (na znamení uznání) od laurea ‘(vítězný) vavřín, vítězství’ od laurus ‘vavřín’“ (s. 334).

[4] „laureát korunovaný básník, básník poctěný nějakou cenou“ (s. 520).

[5] „laureát (pův.) vavřínem korunovaný básník, jenž nabyl titulu ‚poeta laureatus‘; (nyní) umělec n. vědec poctěný za svou práci nějakou cenou“ (s. 1075).

[6] „laureát umělec n. vědec poctěný cenou laureát Nobelovy ceny“ (s. 160).

[7] „laureát 1. ve starověku vítěz v závodech n. slavný básník, vyznamenaný, ověnčený vavřínovým věncem 2. umělec, vědec poctěný za svou práci, dílo, výkon něj. veř. cenou“ (s. 475).

[8] Pokud vím, nebyla tato významová změna nikde dosud komentována. Neupozorňuje na ni ani jeden z dílů slovníku neologismů Nová slova v češtině 1 a 2, kde jsou jinak slova, která získala nový, další význam, nebo slova, u nichž došlo k významové změně, běžně uváděna.

[9] Zjistit přesnější statistické informace o počtu užití v jednom nebo ve druhém významu je v případě jazykových korpusů náročné a u internetových vyhledávačů kvůli velkému množství dokladů zřejmě ne dost dobře možné. (V každém případě předložení podobné statistiky přesahuje ambice této drobnosti.) V korpusech i internetových vyhledávačích lze totiž vyhledávat jedině na základě kritérií formálních, nikoli však významových.

[10] Ukázka (1) pochází z databáze SYN2006PUB Českého národního korpusu. Ukázka (2) pochází z internetové diskuse na serveru Doktorka.cz (http://diskuse.doktorka.cz/roztrousena-skleroza/archiv/3240, cit. 29. 6. 2009).

[11] Chtěl bych zdůraznit, že následující příklady jsou skutečně příklady na užití vazby laureát na něco. Vedle této vazby se totiž předložka na může objevit ve spojení se substantivem laureát i ve vazbě „laureát kde“ (srov. např.: „Stoiko Georgiev – význačný hudebník, laureát na mnoha soutěžích […]“, tj. oceněný kde? – na mnoha soutěžích).

[12] O tom může svědčit např. fakt, že administrátoři internetové encyklopedie Wikipedia se rozhodli nahrazovat výraz laureát výrazem nositel, srov. toto vyjádření z diskuse ve Wikipedii: „V tom s vámi naprosto souhlasím. V danou chvíli jsem všechny laureáty, co jsem našel, opravil na nositele“ (http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista_diskuse:Zirland/2005#Nositel_.2F
_Laure.C3.A1t_Nobelovy_ceny, cit. 29. 6. 2009).

[13] Jako ilustraci uvádím příklad z autentického dotazu (opravuji pouze zjevné překlepy) směřovaného na jazykovou poradnu ÚJČ AV ČR, v. v. i.: „[d]ovoluji si Vás požádat o význam slova LAUREÁT. Je to jen ten, co dostal nějakou cenu, nebo i ten, co ji mohl získat. Příklad je dole. […] S výsledky hledání na netu moc jednoznačně spokojen nejsem. – ‚Na pamětních mincích Wichterle, Hrabal i Bican. Česká národní banka včera představila emisní plán pro vydávání zlatých a stříbrných mincí v letech 2011 až 2015. Na nových pamětních mincích budou např. vynálezce kontaktních čoček a laureát Nobelovy ceny za chemii Otto Wichterle, […]‘.“ Zajímavé je, že jde o citaci článku z internetového deníku, která již není na internetu přesně v tomto znění dohledatelná – s největší pravděpodobností proto, že z článku bylo odstraněno (vůči slovníkům) chybné použití výrazu laureát. Otto Wichterle Nobelovu cenu nezískal.

Martin Beneš
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
benes@ujc.cas.cz

Naše řeč, volume 92 (2009), issue 5, pp. 268-270

Previous Radek Skarnitzl, Pavel Machač: Kohlerovy úvodníky a vize české fonetiky

Next Z dopisů jazykové poradně