Recept na zkratky a značky

Ivana Bozděchová

[Short articles]

(pdf)

The recipe for abbreviations and signs

This article discusses the meaning, use, origin of some abbreviations and sings.

Začneme zkratkami a značkami na lékařských receptech neboli lékařských předpisech a jako příklad uvedeme Rx. Jak tato a mnohé další běžně užívané zkrácené podoby vznikly, není vždy zcela jasné. Nejasné bývá také (obsahové a funkční) rozlišení zkratek a značek v odborné lingvistické literatuře.[1] Zejména v odborném textu totiž oba typy abreviačních struktur plní obdobnou funkci, a to zejména grafické zkratky (hlavně jako chemické značky a vzorce) a matematické symboly. Hrbáček, d. cit. v pozn. 1, s. 20, chápe zkratky a značky za rozdílné, avšak vzájemně se nevylučující pojmy: zkratka jako pojem strukturní, značka především funkční (zkratka může být zároveň značkou a mnoho značek má povahu zkratek). Značku vymezují Pravidla českého pravopisu. Praha : Academia, 2001, s. 35–38, jako přímé označení pojmu nevázané na jeho jazykové vyjádření, graficky ustálenou zkratku nebo písmena z cizích abeced i zvláštní nepísmenné grafické znaky; podobně také Příruční mluvnice češtiny. Brno : Nakladatelství Lidové noviny, 2., opravené vyd., 2001, s. 224–225, a Encyklopedický slovník češtiny. Brno : Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 565, jako normovaný (přesně definovaný) grafický symbol (matematické, fyzikální, chemické aj. značky). Podoby zde uvedené budeme pro zjednodušení považovat za značky (symboly).

Podoba Rx pravděpodobně vznikla transliterací symbolu připomínajícího velké písmeno R s křížkem na diagonále. Na původ tohoto symbolu existují různé názory – některé poukazují na podobnost s okem staroegyptského boha Hora, jiné na starověký symbol boha Jupitera (v lékařském kontextu mohla být v minulosti vyhledávána ochrana a pomoc obou bohů s nadějí, že jejich požehnání léku pomůže pacientovi uzdravit se) či astronomické značky pro planetu Jupiter. Paralelně s těmito výklady se symbol považoval za zkratku latinského příkazu Recipe! (imperativ slovesa recipere = ‚brát, vzít‘). Nelze vyloučit, že nějaký tiskař náhodou či omylem použil nejbližší tiskařský znak pro zapsání zkratky pro Recipe! (písmeno R s prodlouženou a přeškrtnutou přední nožičkou, která byla později interpretována jako písmeno x).

Podoba Rx místo zkratky Rp. se používá hlavně v anglosaských zemích a odtud byla v posledních letech přejata i k nám, a to převážně ve smyslu léčivého přípravku, který je vázaný na lékařský předpis (jeho výdej je povolen pouze na základě tohoto předpisu). Tak vysvětluje podobu Rx např. Velký lékařský slovník: Rx – zkr. lék, medikace, léčba, etymologie: jen na předpis. Na shodný mezinárodní úzus poukazuje např. označení seznamu léků (The Internet Drug Index) RxList. Vedle farmaceutické značky se ovšem podoba Rx stala také běžnou telegrafickou značkou pro „příjem“ (později užívanou např. v Morseově abecedě).

Pro recept jako blanket, na který se předepisují léčivé přípravky, se v současné praxi symbol [221]Rx příliš neužívá a nahrazuje se zkratkou Rp. Forma lékařského předpisu je u nás závazná a ustálená tradičními zvyklostmi. Struktura receptu zahrnuje 1. íscríptió (záhlaví: název zdravotní pojišťovny, číslo receptu, kód lékaře + jméno, rodné číslo a bydliště pacienta), 2. praescríptió (vlastní předpis): invocátió (výzva: Rp. = Recipe), ordinátió (compositió – názvy a dávky léčiv), 3. subscríptió (upřesňující latinské pokyny pro lékárníka), 4. signátúra (datum + podpis + razítko lékaře).[2] Lékařův příkaz v předpisu byl původně zřejmě určen spíše lékárníkovi, který musí při přípravě léku vzít určité množství jednotlivých přísad, než pacientovi, který musí lék užívat.

Podobně jako symbol Rx z lékařských receptů vznikly z původních zkratek a jejich napodobenin i jiné symboly, např. pro některé (cizí) peněžní měny, viz £, $, € apod. Znak £ pochází z podoby písmene L ve švabachu (L pro latinské slovo libra), nověji znaky pro japonský yen (¥) a euro (€: E pro proprium Evropa); linky v těchto znacích jsou zřejmě převzaty právě ze znaku pro britskou libru (£). O vzniku symbolu amerického dolaru existuje více teorií, k žádné se však nedochovala dokumentace.[3] Tento symbol se podle jedné verze skládá z písmen vložených do sebe (US nebo I, H, S – zkratka z latinského Iesus Hominum Salvator = „Ježíš, spasitel lidstva“, nebo velké S, v němž se skrývá malé p). Poslední, nejvěrohodnější výklad vychází z faktu, že než se po vzniku USA začaly v roce 1794 razit první americké dolary, používaly se jako měna dolary španělské psané peso de 8 reales. Nejdříve se měna zaznamenávala zkratkou pS a na počátku 19. století splynula tato dvě písmena pro zjednodušení v jeden znak ($).

Jiný, i když v podstatě obdobný a neméně zajímavý původ má běžný a komunikačně značně vytížený symbol & (tzv. ampersand). Zaznamenává se jím významové sloučení a lze jej nahradit spojkou a, v různých schématech i znaménkem +. Vznikl počátkem našeho letopočtu sloučením písmen E a T (et = latinská spojka „a“) a prošel složitým vývojem. Ampersand se velmi často užívá v podvojných (příp. vícečlenných) názvech obsahujících vlastní jména (příjmení), a to zejména při udávání společného autorství (tituly kolektivních prací), partnerství nebo vlastnictví (hlavně u firemních názvů), viz např. Johnson&Johnson, Marks&Spencer, H&H. Také z lékařské oblasti lze uvést četné příklady užití ampersandu v koordinačních iniciálových zkratkách (zkratkových termínech), a to zejména cizího (anglického) původu, viz např. A&B (Apnea and Bradycardia = apnoe a bradykardie – zástava dechu a zpomalení srdeční činnosti), A&E (Accident and Emergency = nehody a úrazy – náhlá a traumatizující poškození organismu), I&D (Incision and Drainage = incise a drenáž – naříznutí a odvod tekutin), R&R (Rate and Rhythm = frekvence a rytmus), S&S (Signs and Symptoms = znaky a příznaky – objektivní a subjektivní potíže) apod.[4] Ampersand je typickým a asi nej[222]známějším příkladem ligatury písmen (ligatura – z ligare = ‚svázat‘, česky též slitek, tj. spojení dvou znaků v textu). Ligaturou vznikla také např. značka @ (zavináč); již v 6. století se používala pro označení latinského slova ad (= „na, k“), později se prosadila do běžné angličtiny a odtud v roce 1972 i do e-mailových adres (k oddělování jména uživatele od označení internetové domény).

Uvedené příklady dokládají kontextovou vázanost abreviačních útvarů – mnohé z nich mohou v závislosti na stylu textu, funkci i historickém času vzniku označovat (bez ohledu na původní formu) různé skutečnosti. Potvrzují také vyšší míru ustálenosti značek než zkratek. Jednotný recept na jejich tvoření však předepsat nelze.

---

[1] Podrobněji viz HRBÁČEK, J. Jazykové zkratky v češtině. Praha : AUC Philologica, Monographia LXXVIII, 1979, s. 17–21.

[2] Viz např. SVOBODOVÁ, D. Terminologiae medicae vestibulum. Úvod do řecko-latinské lékařské terminologie pro studenty bakalářských oborů na 1. LF UK. Praha : Karolinum, 2002, s. 166. Jak obdobně uvádějí KÁBRT, J. – CHLUMSKÁ, E. Lékařská terminologie. Praha : Avicenum 1980, s. 183, protože musejí být lékařské předpisy věcně i formálně přesné, píší se u nás (na rozdíl od jiných států) latinsky a užívá se v nich jednoznačných a naprosto srozumitelných zkratek.

Z latiny lze mj. etymologicky rozlišit dvojí pojmenování tohoto dokumentu: předpis – z hlediska lékaře, recept – z hlediska lékárníka.

[3] O některých těchto teoriích a jejich zdrojích viz blíže např. http://en.wikipedia.org/wiki/Dollar_sign.

[4] Viz ADAMCZYK, R. Slovník zdravotnických zkratek (lékařských, ošetřovatelských a příbuzných). Praha : Triton, 2005.

Ústav českého jazyka a komunikace FF UK
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
ivana.bozdechova@ff.cuni.cz

Naše řeč, volume 91 (2008), issue 4, pp. 220-222

Previous Milena Hebal-Jezierska: Problematika tvarů apelativních feminin

Next Petr Nejedlý: O hlavách bílých a hlavách zelených