Co to znamená, když je článek (na Wikipedii) pahýl?
Lucie Jílková
[Short articles]
-
Wikipedie je zdarma přístupná internetová encyklopedie, kterou svými příspěvky (články) dobrovolně vytvářejí uživatelé internetu. Anglická verze této encyklopedie, Wikipedia, vznikla v roce 2001, najdeme ji na adrese http://en.wikipedia.org/ a v současné době[1] obsahuje zhruba 1 900 000 článků (zpracovaných hesel). Rozptyl témat je značný; v článcích se hojně využívá hypertextového odkazování. Internetová encyklopedie je v současné době přístupna ve více než padesáti jazycích. Její česká verze, Wikipedie, byla spuštěna v roce 2002, dnes obsahuje přibližně 74 000 článků a nachází se na internetové adrese http://cz.wikipedia.org/. V současné době se Wikipedie stává oblíbeným zdrojem informací, vybrané články se mohou stát podkladem např. při vytváření textů v denících a časopisech.
Rozhodneme-li se do Wikipedie přispět novým článkem, stát se wikipedist(k)ou, vytvoříme vlastní text, který pak do encyklopedie vložíme podle předem daných (technicky nijak složitých) pravidel. Pokud napíšeme minimálně 25 článků, získáváme zároveň hlasovací právo, tedy se můžeme podílet na schvalování či odmítání článků vkládaných do encyklopedie.
Samotné pojmenování této internetové encyklopedie je jistě hodno jazykovědcova pozoru. Východiskem pro vytvoření složeniny Wikipedie byl pochopitelně výraz encyklopedie, u kterého došlo k nahrazení první části (encyklo-) komponentem wiki-, zatímco druhá část (-pedie) byla ponechána. První část, wiki-, je polovinou havajského[2] výrazu wikiwiki s významem ‚rychlý, velmi rychlý‘. Druhá část, -pedie, pochází z řeckého paideía (παιδεια) s významem ‚výchova, vzdělání‘. Poněkud krkolomně bychom tedy výraz Wikipedie mohli do češtiny přeložit jako rychlé (vyhledání potřebné informace je skutečně velmi rychlé a snadné) vzdělání, rychlovzdělání.
S encyklopedií Wikipedie souvisí řada dalších výrazů, jejichž součástí je také zmíněný havajský komponent wiki. U těchto výrazů pozorujeme různé slovotvorné postupy. Jedním z nich je nahrazení jisté části komponentem wiki, např. wikiverzita (angl. wikiversity, tedy internetové vzdělávací kurzy). Stejně je tomu u názvu samotné Wikipedie i u pojmenování přispěvatelů: wikipedisté. Tento postup je někdy doplněn ještě zkrácením (havajský komponent je „zkrácen“ o i), např. wikcionář (angl. wiktionary, tedy internetový výkladový slovník). Právě jmenovaný výraz je vytvořen analogií z anglického dictionary (č. slovník), anglické odvozovací příponě -ary odpovídá latinská přípona -arium a česká -ář, s níž se setkáváme např. ve výrazech skicář, herbář apod. Dále se objevuje skládání, např. wikiknihy (angl. wikibooks, tedy na síti přístupné knihy a manuály) nebo wikicitáty (angl. wikiquots, tedy sebrané citáty). (Výčet výrazů s první částí wiki- zde není úplný.)
Pod značným množstvím článků nacházejících se ve Wikipedii najdeme na první pohled naprosto nesrozumitelnou poznámku: Tento člá[271]nek je pahýl, která se stala inspirací pro titulek této drobnosti. Pokud myší klikneme právě na slovo pahýl, hned se dozvíme, oč se jedná. Slovo pahýl je doslovným překladem anglického slova stub[3] a, jak je vysvětleno, jiný termín se — v češtině — neujal. Pahýlem se rozumí článek, který neobsahuje dostatečné množství informací, nelze jej zatím považovat za článek plnohodnotný. Protože článků i pahýlů je na Wikipedii velké množství (viz výše), je pochopitelně užitečné je řadit do kategorií dle témat. Česká verze internetové encyklopedie dnes disponuje celkem 163 kategoriemi pahýlů; patří k nim např. politické pahýly, automobilové pahýly, filosofické pahýly, ugandské pahýly, nápojové pahýly, star wars pahýly, pahýly o lékařství, pahýly o měnách atd. Pokud prohlížíme wikipedistické články a pahýly delší dobu, či zvykneme-li si Wikipedii používat pravidelně, možná připustíme, že původní význam slova pahýl[4], totiž uschlá větev stromu trčící do prostoru nebo znetvořená lidská ruka či noha, pozvolna ustupuje novému významovému naplnění tohoto slova, tedy že začínáme výraz pahýl chápat ve smyslu ‚nehotový článek‘.
Poučné je podívat se, jak si s oním anglickým výrazem stub poradili wikipedisté v některých dalších jazycích. V germánských jazycích je vesměs ponechán výraz anglický, např. německému Echter Stub odpovídá v češtině ideální pahýl. Jistou výjimkou mezi germánskými jazyky je holandština, v níž je výraz beginnetje, který lze přeložit jako malý začátek, začáteček.
Stejný postup jako v češtině, totiž doslovný překlad anglického stub, sledujeme v maďarštině, v níž se objevuje výraz csonk ‚pahýl‘.
V jazycích románských se vyskytují podoby esbozo (španělsky), ébauche (francouzsky), abbozzo (italsky), esboço (portugalsky) — vše s významem ‚skica, náčrt, náznak, nástin‘.
V ruštině se užívá buďto opisného pojmenování незавершённая статья ‚nehotový článek‘ nebo jednoslovné označení болванка s významem ‚špalík, ingot‘ (tedy kus kovu … určený pro další zpracování, Slovník spisovného jazyka českého 1, s. 733). Např. slovní spojení болванка для ключа znamená ‚surový klíč‘. V ruštině je tedy jednoslovné pojmenování nehotového článku motivováno surovinou, materiálem, hmotou, kterou je nutno opracovat, aby se z ní stal kýžený výrobek.
K „témuž“ výrazu došli tvůrci stránek v polštině a esperantu. V polštině se vyskytuje výraz zalążek (přesněji zalążek artikułu), v esperantu ĝermo, obojí s významem ‚zárodek‘. V tomto případě je tedy nehotový článek vlastně prvním vývojovým stupněm organismu. Zalążek i ĝermo se za ideálních podmínek postupně vyvine v rostlinu s kořeny, stonkem, listy a květy či v dospělého jedince, tedy v organismus vyspělý a plnohodnotný, na Wikipedii v hodnotný článek. Skutečnost, že autorem esperanta je polský lékař L. Zamenhof, zde vytváří souvislost patrně čistě náhodnou.
Konečně slovenští wikipedisté mají k dispozici výraz výhonok. Jak slovenský výhonok, tak český pahýl jsou ve svých prvních významech součástmi stromu. Zatímco však pahýl (ať se jedná o větev stromu či lidskou končetinu) nemá šanci na další rozvoj, další růst, u výhonku se něco takového předpokládá. Výhonek je (na stromě) právě proto, aby se rozrostl, aby se změnil v něco jiného, většího, dokonalejšího.
Ve srovnání s některými právě uvedenými cizojazyčnými ekvivalenty (včetně posledně [272]uvedeného výrazu slovenského) by se mohlo zdát, že český výraz pahýl nebyl zvolen nejšťastněji. Nad jeho vhodností se pozastavují i sami wikipedisté. Např. již v roce 2004 proběhla diskuse[5], v níž se objevily některé další návrhy, jak danou skutečnost pojmenovat: provizorium, torzo, kostra, polotovar, aproximace, základ, nedodělek, rest, příslib, z rostlinné říše pak pupen, (slovenskou verzí Wikipedie inspirovaný) výhonek, výhon, čekanka, podnož[6]. Vidíme, že problematičnost výrazu pahýl je pro některé uživatele Wikipedie skutečně důvodem k zamyšlení. Jak však shrnul jeden z diskutujících: „Je trochu pozdě chtít měnit název, který se již několik let používá. Překlad není asi nejhezčí, ale ujal se a to je důležité.“
[1] Údaje o počtu článků (a také o počtu kategorií pahýlů, viz dále) jsou ze srpna 2007, jejich počet neustále stoupá.
[2] Havajština se řadí k polynéským jazykům. V současné době ji ovládá již jen necelých 20 000 mluvčích, z nichž většina jí užívá pouze jako jazyka obřadního. Havajština je mimo jiné charakterizována zdvojováním, uplatněným také např. ve výrazech wikiwiki a awiwi, oba s významem ‚rychlý‘.
[3] Možností zmiňovaného doslovného překladu je však více. Anglicko-český slovník (J. Fronek, Leda, Praha 1996) uvádí u hesla stub toto: 1. (of tree) pařez, pahýl; (of tail) pahýl, (of pencil) špaček, (of cigarette) oharek, nedopalek, slang. vajgl, (of candle) oharek 2. (of cheque) juxta, kontrolní ústřižek.
[4] Viz k tomu případně heslo pahýl v Slovníku spisovného jazyka českého 2, s. 483.
[5] Viz http://cz.wikipedia.org/wiki/Wikipedie_diskuse.
[6] U hesla podnož je v Slovníku spisovného jazyka českého 2, s. 661, uveden též výklad: rostlina, na kterou se roubují nebo očkují ušlechtilé odrůdy.
Naše řeč, volume 90 (2007), issue 5, pp. 270-272
Previous Eva Hošnová: Český jazyk a literatura, ročník 53–56
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1