Státní fiskus?

Michaela Lišková

[Short articles]

(pdf)

-

V Týdeníku Rozhlas (21. 3. 2005) čteme: Nemyslím si totiž…, že by odškodné měl platit státní fiskus. Slovo fiskus je v Příručním slovníku jazyka českého A―J (1935―37) i ve Slovníku spisovného jazyka českého A―M (1960, dále SSJČ) definováno jako ‚státní pokladna, erár‘, v Novém akademickém slovníku cizích slov (2005) jako ‚zast. státní pokladna‘. Užívá se v současné češtině slova fiskus opravdu pouze ve významu ‚státní pokladna‘ (a autor článku tedy píše o „státní státní pokladně“) a je slovo pociťováno jako zastaralé?

Excerpce z elektronického archivu Newton on-line (www.newtonit.cz) ukázala, že se slovo fiskus v letech 1996―2005 vyskytlo ve sledovaném materiálu[1] téměř padesátkrát[2], a to výhradně v článcích s hospodářskou tematikou. Z toho lze usuzovat, že slovo v současné češtině jako zastaralé vnímáno není, je však vázáno na ekonomickou sféru.

Slova fiskus bylo použito např. v těchto spojeních: daňová reforma přijde fiskus na 30 miliard; Deutsche Bahn opět pomůže fiskus ― v nichž je slova skutečně užito ve významu ‚státní pokladna‘. Nalezneme ale také doklady jako: ruský fiskus musí daně vybírat; nizozemský fiskus žádá, aby CME složila 35% zálohu až do konečného určení daňové sazby; na podvodníky je fiskus krátký nebo hlavní je, aby měl fiskus pravdu — v nichž fiskus označuje státní finanční správu. Slovo pokladna se sice dříve užívalo i ve významu ‚úřad spravující peníze určené k jistému účelu‘, avšak příručka z r. 2005 jistě neužívá zastaralého metajazyka.

Slovo fiskus se často vyskytuje v textech popisujících německé prostředí, zde má zřejmě vliv německé slovo der Fiskus, které označuje nejen státní pokladnu, ale i stát jako správce státního majetku, finanční správu. Obdobně anglické slovo fisc vedle státního pokladu / pokladny označuje také finanční správu státu.

Zajímavý je prvotní význam slova fiskus. Jak se dočteme v Rejzkově Etymologickém slovníku (2001), toto původně latinské slovo označovalo ‚koš (na peníze)‘. Latinsko-český slovník (2000) vymezuje fiscus jako ‚pokladnici; státní pokladnu; císařskou soukromou pokladnu‘. Od slova fiscus je odvozeno i sloveso konfiskovat.[3]

U odvozenin se na chvíli zastavme; je jich celá řada, jak dokládá lexikální materiál Ústavu pro jazyk český AV ČR. Některé z nich se již neužívají, jako např. substantivum fiskalín (‚poplatník fisku, královského důchodu‘). Další se užívají v jiném významu, než zachycují slovníky. Tak je tomu např. u substantiva fiskál, které SSJČ vymezuje takto: ‚hist. práv. 1. (v starší době) státní úředník zastupující před soudem státní pokladnu a pak stát vůbec, 2. (nář. též fiškál) (v býv. Uhrách) advokát vůbec‘. V Newtonu on-line, kde jsou doklady užití slova fiskál pouze z profesního vyjadřování, označuje toto slovo státní rozpočet nebo státní finance, např. až bude FNM končit, zdaleka nemusí být bilance vyrovnaná a na fiskál padne další nemalá zátěž; nevyrovnaný fiskál donutí banku šlápnout [54]na hospodářství zvýšením úroků; reformovat fiskál zvyšováním daní je myšlenka možná lákavá, ale zrádná; Centrální banka varovala před neudržitelností státního zadlužení, pokud nebude fiskál adekvátně reagovat. Mezi další odvozeniny patří fiskalismus, fiskalista, fiskalita, fiskálně, fiskálnictví, fiskálnost. Časté je adjektivum fiskální (‚finanční, daňový, rozpočtový‘). Toto adjektivum se vyskytuje ve spojeních jako fiskální deficit, disciplína, období (např. čtvrtletí, rok), politika, restrikce, strategie; vstupuje i do spojení neobvyklých, jako je fiskální emigrace či fiskální armaggedon.

Vedle sklonění fisku, fiskem se v dokladech běžně užívají i tvary fiskusu, fiskusem (např. „černé peníze“, které zachránili před fiskusem).

Vraťme se nyní k titulnímu otazníku u spojení státní fiskus. Jak jsme viděli, slova fiskus se sice v současné češtině užívá šíře, než jak jeho význam zachycují příručky (neoznačuje pouze státní pokladnu, ale také finanční správu státu), avšak spojení státní fiskus nelze hodnotit než jako pleonastické. Posuny ve významech a spojitelnosti slov se základem fisk- ukazují dynamiku, která je příznačná pro soudobé vyjadřování v hospodářské sféře.

---

[1] V těchto tištěných a elektronických periodikách: Britské listy, Ekonom, Euro, Hospodářské noviny, Konkursní noviny, Neviditelný pes, Právo, Respekt, Týden a Zemské noviny.

[2] V Českém národním korpusu ― SYN2000 se slovo fiskus vyskytuje pouze dvakrát.

[3] Expresivní slovo fiskus (‚chytrák, filuta‘) vzniklo z jiného slovního základu, zřejmě posunem od významu z lat. physicus ‚přírodovědec, lékař‘, snad pod vlivem silné skupiny slov na fi- označujících zchytralost.

Naše řeč, volume 89 (2006), issue 1, pp. 53-54

Previous Pavel Jančák: Zemřela dialektoložka Marie Racková

Next Ľubor Králik: K etymologii slovesa bendit (si), bandit