Časopis Naše řeč
en cz

Republika československá

Vladimír Sova

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

(mapa) Navrhl a provedl ing. Jul. Gregor [,] podplukovník a člen vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Vydal A. Píša, Brno 1919.

Auktor, člen vojenského zeměpisného ústavu v Praze (!), snažil se jistě, vydávaje tuto mapu Republiky, vyhověti skutečné potřebě a čilé poptávce po podrobnější mapě celistvého území našeho státu; snaha to jistě uznání hodná. — Jiná však je otázka, s jakým zdarem auktor svému úkolu učinil zadost. A tu je třeba říci, že, byť bylo toto vydání označeno jako »prozatímní«, je to přece naše kulturní ostuda, že se takový elaborát dostal na veřejnost, ba že vnikl — z nedostatku map lepších — i do škol. Vytýkáme totiž mapě Gregorově hrubou nešetrnost k jazykové a pravopisné stránce jmen místních, která je doma i v cizině u takového díla na pováženou. Auktor nové mapy neuznal patrně za potřebné opírati se v této příčině při své práci o spolehlivé české mapy našich zemí, tím méně se staral o starší díla místopisná, jako je Řeh. Volného »Markgrafschaft Mähren«, Fr. Palackého »Popis království Českého«, Niederlova »Národopisná mapa Uherských Slováků«, Fr. Černého a P. Váši »Moravská jména místní« atd.

Kdo jen letmo pohlédne na mapu Gregorovu, toho překvapí spousta hrubých omylů v nomenklatuře; z nich se dají velmi mnohé vysvětliti — zajisté však ne omluviti — mechanickým opisováním z různých vojenských i jiných map německých.

[148]Tak je na české mapě Republiky v kraji pelhřimovském městečko Viskitna (Vyskytná!), mezi Jihlavou a Třeští kopec Kitzbg 752 (ledabyle opsáno za něm. Spitzberg, po česku ovšem v onom kraji Špičák!), u Mor. Budějovic stanice sev.-záp. dráhy Lispice (něm. Lispitz) za české Blížkovice, přítok Berounky Radbusa (m. -za), u Tachova Novoměstí (= Neustadtl) m. Stráž. Mezi osadami v Čechách ještě nalézáme nesprávná jména Nedar (m. Nedař vedle Nedařice u N. Paky), Kardašová Řečice, Březová Hora (m. Hory), Uterý u Teplé, Zacléř, Milesovka a j.

Na Moravě vedle oněch »Lispic« jsou prý také: Straškov (m. Strážek, dříve Strážkov, něm. Straschkau), Kvašice (m. -sice), Vrenov, Německy (m. Německé), Náměsť, Nivnica, v sev. Moravě dvakrát Unčov m. Unčov a Úsov (tato jediná chyba je na obálce opravena). I nepřesností v kvantitě je v moravských jménech mnoho: Mrakotín, Okřišky, Radostin, Hulin, Jevičko, Osova Bitýška, a naopak zase Bohdálov, Stonářov.

Pravá anarchie je však ve způsobu psaní jmen na Slovensku; dá se dobře kontrolovati »Místopisem a národnostní statistikou obcí slovenských« (vyd. rovněž r. 1919 v Praze, nákl. Společnosti národopisného musea českoslovanského). Svorně vedle sebe stojí jména psaná pravopisem slovenským a hned zas českým, ba i polským (či spíše německým?), nebo zase prostě ponechaná jména maďarská (a to i osad v župách skutečně slovenských, kde máme prastaré původní názvy slovenské!). Z uvedených příkladů bude i prostřednímu znalci sloven. místopisu a jazyka auktorova nedůslednost zřejmá. Tak čteme vedle správ. Terchová, Ružomberok zase Sobotiště, Něm. Pravno, Kežmark, vedle Belá jindy nespr. Bělá — a zase: Námestowo, Maków, ba i Brezowá. Nespr. kvantita je ve jménech: Dobšina, Trstena, Puchov, Muraň, Vrutky, Dol. Kubin, Lubietova (m. Ľubietová), naopak zase Žábokreky, Báňská Bystrica, Krásná Horka (m. Krásna Hôrka); kopce Bystra, Krivan, Zlaty stul (!). Jiná nedopatření pravopisná: Červ. Kamen (-meň), Králová (m. -ľová), Humanné, Strba, Erdudka, Malachý (m. -cky), Čača (m. dca, -ca), Reváca, Bardijov (m. iov), kopec Dumbier (!). Z množství neprávem ponechaných názvů maďarských aspoň: Szucsan (Sučany), Strescén (Strečno), Novotty (m. maďar. Novoty, sl. Novoť), Lucsivna (Lučivná), Gálszécs (Sešovce), Znióváralja (Kláštor pod Zniovom) atd.

Je tedy víc než pochybné, je-li takováto práce našemu vojenskému ústavu zeměpisnému ke cti!

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 5, s. 147-148

Předchozí Několik slov a tvarů

Následující E.: Krev a písek

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1