Časopis Naše řeč
en cz

Jak se mluvilo v českých vesnicích v cizině

Karel Fic

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Na závěr naší zprávy o vydání autentických zvukových nahrávek českých nářečí (Jak se mluví v Čechách, NŘ 82, 1999, s. 97–98) jsme vyjádřili přání, abychom se co nejdříve dočkali podobné edice nářečních proslovů též z Moravy a Slezska. Její potřeba zůstává aktuální zejména poté, co soubor nahrávek z Čech byl doplněn o zvukový záznam nářečí v českých vesnicích v cizině a odborná i laická veřejnost tak dostává do rukou ucelenou ukázku nářečních projevů[1] z jedné ze čtyř hlavních nářečních skupin našeho národního jazyka, a to největší z nich – skupiny českých nářečí v užším smyslu.

Je známo, že v některých místech v zahraničí ještě žijí potomci českých emigrantů a někde dokonce užívají českého jazyka doposud. J. Bachmannová a P. Jančák vybrali z archivu nářečních nahrávek, které jsou uloženy v Ústavu pro jazyk český v Praze, a na kompaktním disku představili 27 zvukových nářečních projevů v celkovém rozsahu 72 minut. Jde o ukázky z českých enkláv v Polsku, na Ukrajině, v Chorvatsku a Rumunsku. Nahrávky byly většinou pořízeny při výzkumu pro Český jazykový atlas v šedesátých letech 20. století; z té doby pochází i nahrávka z etnografické expedice v Banátu. Zvukové záznamy z Ukrajiny jsou z roku 1991.

Staré české osídlení v Polsku představují jednak někdejší české vesnice v Kladsku, které jazykově navazují na česká nářečí ve východních Čechách, jednak na Střelínsku, kde tamější český ostrov vznikl z kolonizace náboženských emigrantů v polovině 18. století do bývalého pruského Slezska především ze severovýchodočeské nářeční oblasti. Z Kladska je na CD zařazeno devět a ze Střelínska sedm ukázek.

Šest ukázek ze dvou vesnic na Daruvarsku v Chorvatsku představuje jazyk potomků českých vysídlenců na vojenské hranici bývalé habsburské monarchie, kteří zde první osadu založili už v roce 1825 a většinou pocházeli ze širšího Nymburska, a též mluvu pozdějšího osídlení z 90. let 19. století; to tvořili většinou osadníci ze středních Čech.

Také český ostrov v Rumunsku má počátek v osidlování někdejší vojenské hranice na konci 20. let 19. století. Na CD je jeho jazyk zastoupen dvěma ukázkami z jedné vsi, jejíž obyvatelstvo je z větší části původem ze západních Čech.

[216]Mluva českých kolonistů na Ukrajině je na CD zaznamenána na třech ukázkách ze dvou vesnic na Žitomirsku, jejichž obyvatelstvu bylo umožněno vrátit se asi po 120 letech do vlasti svých předků až počátkem 90. let 20. století; na rozdíl od Čechů žijících na Volyni, kteří do Čech přibyli již v roce 1946, aby pomohli osídlit naše pohraničí. Zařazené nahrávky z okolí Žitomiru byly pořízeny až po reemigraci do Česka.

Stejně jako CD s ukázkami nářečí v Čechách je i CD s nahrávkami z ciziny doprovázeno dosti rozsáhlým průvodním textem, který poskytuje zájemci o naše nářečí velmi zevrubné poučení.

Charakteristiku českých nářečních znaků uvádí přehled jevů společných pro celé Čechy (je jich osm) a pak následují jevy příznačné pro severovýchodočeskou nářeční oblast (15 jevů, z nichž 5 je v různé míře společných s oblastí středočeskou) včetně jejích okrajů (9 jevů). Dále jsou uvedeny znaky nářeční oblasti středočeské (5 jevů) a jihozápadočeské (2 jevy).

Zvolený způsob prezentace českých nářečí je třeba ocenit především pro promyšlené uspořádání jednotlivých nářečních jevů (i jejich označení zkratkami). To posluchačům umožňuje snadno sledovat hierarchii jazykových jevů při komentování ukázek a osvětluje je i v kontextu zeměpisném a historickém. Uspořádání a způsob prezentace nářečních jevů jsme ostatně ocenili již v recenzi CD z roku 1999 a v tomto směru nová edice nezůstala nijak pozadu a udržela si vysoký standard. (A to i po stránce technické; z nahrávek pořizovaných poměrně málo kvalitními přístroji se totiž vytěžilo maximum. Za to patří ocenění hlavně technickému zpracovateli I. Mikotovi.) Zejména zdařilé se nám jeví nejen charakteristiky jazyka jednotlivých ukázek, ale i komentář k frekvenci jevů a v neposlední řadě i srovnání jazyka lokality v cizině se současným stavem v českém vnitrozemí. Připomínáme ještě spojení prezentovaných autentických nářečních projevů – podobně jako tomu bylo i u prvního „cédečka“ – s Českým jazykovým atlasem. Z deseti vsí, z nichž CD přináší ukázky, je pět zastoupeno v ČJA. Jedna ves v Kladsku je součástí základní sítě (Jakubovice) a nářeční materiál ze čtyř osad je zachycen v oddíle zahraničních lokalit (Husinec na Střelínsku, Ivanovo Selo a Velké Zdence v Daruvarsku a Gerník v Banátu).

Je třeba zdůraznit, že záznamy živých projevů z českých ostrovů v zahraničí mají mimořádnou dokumentační cenu. Jsou dokladem české mluvy v izolovaném prostředí, kde nářečí nepodléhala nivelizačnímu vývoji, který proběhl u nás a který v mnohém původní dialekty změnil. Díky nahrávkám z jazykových ostrovů v cizině můžeme nyní sledovat i mnohé archaické nářeční jevy, které se namnoze dnes již v projevech mluvčích z Čech už vůbec nevyskytují. Na nahrávce lze slyšet např. i takové jevy, jako je původní obouretná výslovnost v (píšeme w) nebo v Čechách už zaniklé podoby dokládající změnu labiály w v j (např. takowy plechoji malý hrnýčky) a další.

V neposlední řadě jsou zachycené zvukové dokumenty i významným svědectvím o jazykových kontaktech: česko-německých ve Slezsku, česko-chorvatských, česko-rumunských a česko-ukrajinských. Jsou cenné i pro poznání kulturních a sociálních poměrů v jednotlivých jazykových enklávách a tedy mají význam i pro etnografii a historii.

Je třeba vyzvednout, že ukázky nářečních promluv nejsou cenné jen po stránce jazykové, ale každý bude uchvácen též jejich obsahem. Vyprávění jsou zajímavá a upoutají podáním autentických příběhů, osudů, obrazem života našich spoluobčanů v cizině. Mohu čtenáře ubezpečit, že poslech CD se stane pro každého zážitkem.


[1] Jak se mluvilo v českých vesnicích v cizině. Autentické zvukové ukázky z českých nářečí. Kladsko, Střelínsko, Žitomirsko, Daruvarsko, Banát, Academia, Praha 2002.

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 4, s. 215-216

Předchozí Jana Svobodová: Lokálové konstrukce ve struktuře věty

Následující Jiří Kraus: Čtivý popularizační počin v oblasti literatury o českých příjmeních

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1