Nový slovník českých slangů

Alena Jaklová

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Koncem minulého roku se na knižním trhu objevil nový slovník českých slangů. Autorem tohoto dosud nejúplnějšího přehledu slangismů a profesionalismů v českém jazyce je Jaroslav Hubáček. Slovník s názvem Výběrový slovník českých slangů o rozsahu 250 stran vyšel pod číslem 146/2003 ve Spisech Filozofické fakulty OU v Ostravě. Zúročila se tak výzkumná jazykovědná činnost J. Hubáčka, zabývajícího se problematikou slangů již řadu let.

V Úvodu upozorňuje autor na skutečnost, že slangismy a profesionalismy jakožto speciální pojmenovávací prostředky zaujímají přední místo v korpusu nespisovných lexikálních jednotek českého národního jazyka. Monografie obsahuje jejich nikoli úplný, ale jak autor dále uvádí, „spíše výběrový výčet a stručný výklad“. Neúplnost slovníku odůvodňuje Hubáček „jak nedokončeností autorových výzkumů, tak především stálou otevřeností a dynamikou slovní zásoby tohoto druhu“ (s. 3).

Slangismy a profesionalismy obsažené ve slovníku získal J. Hubáček jednak přímým výzkumem v pracovních a zájmových prostředích, jednak excerpcí různých textů, konkrétně pracovních, textů umělecké prózy a textů publicistických. Materiálovými východisky mu byly i dílčí odborné práce o jednotlivých druzích slangu včetně prací studentů bohemistů. Součástí Výběrového slovníku českých slangů jsou i nespisovné lexikální jednotky zahrnuté v dřívějších autorových pracích, zejména v monografiích O českých slanzích (1. vyd. 1979, 2. vyd. 1981) a Malý slovník českých slangů (1988).

[153]Uvedené tři Hubáčkovy práce se navzájem liší. Obě starší monografie uvozují obsáhlé úvodní části obsahující obecné výklady o slangu, o způsobech tvoření slangových názvů, přehledy odborných prací o českých slanzích a rovněž stručné (onomaziologicko-slovotvorné) charakteristiky slangů, jež jsou v jednotlivých pracích zastoupeny. Také v úvodu Výběrového slovníku českých slangů najdeme základní informace o slangu, týkající se jeho vymezení, pojmenovávacích motivací, klasifikace a způsobu tvoření, vše jen ve velmi stručné, o to ale přehlednější podobě.

Další rozdíl mezi dosavadními Hubáčkovými pracemi o slangu spočívá v uspořádání jazykového materiálu. Ve své první monografii O českých slanzích uvádí autor jednotlivé slangy v pořadí určeném množstvím lexikálního materiálu, který se mu podařilo shromáždit. Monografie je tak členěna do oddílů, v nichž se autor věnuje vždy jen jednomu slangu. V jeho rámci pak uplatňuje další klasifikaci lexikálních jednotek. Vojenský slang např. člení takto: 1. názvy osob; 2. názvy pro výzbroj a výstroj; 3. jiné názvy; 4. zastaralé nebo zastarávající názvy přejaté z němčiny. V uspořádání Malého slovníku českých slangů stejně jako Výběrového slovníku českých slangů však Hubáček vychází z běžných lexikografických zásad uplatňovaných v současných výkladových jazykových slovnících a slangismy/profesionalismy řadí abecedně. Hesla v obou těchto slovnících obsahují tyto údaje: slangový název (vytištěný tučně); základní gramatické údaje; údaj o slangové příslušnosti vyjádřený zkratkou, případně údaje další (expresivita, frekvence, místo užívání); věcný výklad slangového názvu podávaný synonymem, nejčastěji odborným, nebo opisem; kontextovou exemplifikaci (v ojedinělých případech), příp. další vysvětlení (nejčastěji motivaci slangismu); zjištěné názvy synonymní.

Zatímco v práci O českých slanzích je uvedeným způsobem pojednáno o čtyřiceti jednom slangu (nejvíce pozornosti věnuje autor slangu železničářskému, dále pak slangu sportovnímu, mysliveckému a trampskému), Malý slovník českých slangů poskytuje lexikografický přehled o devadesáti osmi slanzích. V nejnovějším Výběrovém slovníku českých slangů je zachycena slovní zásoba rovné stovky současných i starších domácích slangů. Rozsah práce se zvětšil i doplněním slangismů v jednotlivých druzích slangů. Tak např. námi sledovaný slang vojenský reprezentuje v monografii O českých slanzích z roku 1979 sto čtyřicet devět slangových pojmenování, Malý slovník českých slangů (1988) jich už uvádí sto osmdesát osm. Ve Výběrovém slovníku českých slangů se tento počet zvýšil na dvě stě šestnáct.

Kromě úvodu a abecedně uspořádaných hesel obsahuje Výběrový slovník českých slangů poučení o uspořádání slovníku a výkladu hesel, přehled užitých zkratek a bibliografii. V té jsou však vzhledem k velkému množství odborných studií a článků zabývajících se problematikou slangů ve výběru uváděny pouze základní práce autorovy, dále práce souborné a nejnovější.

Hubáčkův Výběrový slovník českých slangů představuje v současnosti nejkomplexnější lexikografické zpracování českých sociolektů. Materiálovým rozsahem i šíří badatelského záběru tak reprezentuje hodnotu, kterou ocení nejenom lingvisté, ale i překladatelé a vůbec všichni ti, kdo se zajímají o živou, neformální češtinu.

Naše řeč, volume 87 (2004), issue 3, pp. 152-153

Previous Jaroslav Hubáček: Příručka o náboženských výrazech

Next -pčks-: Český komitét slavistů na nové funkční období ustaven