Nad tratolištěm krve

Ivana Bozděchová

[Drobnosti]

(pdf)

-

[1]Mezi lexikální jednotky se silně omezenou kolokabilitou (kolokabilita ve smyslu formální a sémantické spojitelnosti prvku s jinými) nepochybně patří slovo tratoliště. Někdy se dokonce považuje za příklad tzv. monokolokability, tzn. za (monokolokabilní) prvek, který se vyskytuje pouze v jednom spojení (frazému), popř. v několika striktně omezených dalších frazémech[2]. Slovo tratoliště se řadí k málo frekventovaným výrazům, má záhady co do původu, přesto se v úzu drží. Srovnáním jeho lexikografického záznamu a výkladu s výskytem v Českém národním korpusu (dále ČNK) se pokusíme naznačit, jak žije v současné komunikaci.

Všechny naše výkladové slovníky toto slovo zaznamenávají, jeho základní lexikální význam se v nich shoduje. Etymologický výklad jeho významu však svědčí spíše o nejasné motivaci slova. Srov. J. Holub, S. Lyer: tratoliště – asi expr. zkomolením z mláka kaluž (*mlákoviště);[3] obdobně J. Rejzek: tratoliště – „kaluž rozlité tekutiny (zvláště krve)“. U Jg tratořiště, nář. i latoliště, latoviště, plápoliště aj. Jen české, málo jasné. Slovo zřejmě prošlo řadou formálních změn, původní podoba nejistá – ani *mlákoviště (HK, Ma) od mláka (nář. kaluž) nepřesvědčuje.[4] Všimněme si tedy, jakými formálními (příp. významovými) a kolokačními změnami slovo tratoliště prošlo.

V dnešní podobě je poprvé zaznamenáno až v Kottově slovníku, Jungmannův slovník uvádí podobu tratořiště.[5] Ta je ve všech následujících výkladových slovnících hodnocena jako zastaralá, nejnovější slovník (Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost) ji už neuvádí (ani v korpusových textech se neobjevila). Ke slovu tratoliště je doloženo několik příbuzných slov, která však dnes žijí, jak lze usuzovat z korpusu, spíše jen ve slovnících (systémově): tratol, tratolisko, tratolišťátko, tratolíšťka. Srov. výklad a příklady v Příručním slovníku jazyka českého: tratol, -u, m. dial. a bás. tratoliště, kaluž. Kolos ležel v tratolu krve. Kronb. Mělkými tratoly brodí se volavky. Math. přen. Patřila na teplé světelné tratoly, které kladlo před ně slunce. Šal.; tratolisko, -a n. řidč. tratoliště. Jen nepatrné tratolisko krve se šířilo pod obličejem. J. Havl. Prstem rozmazává po stole tratolisko rozlitého piva. A. Mrš.; tratolišťátko, -a n. zdrob. k tratoliště, přen. Tratolišťátka komárů a mušek poletují nahoru dolů. Bojar.; tratoliště (zast. tratořiště), -ě n. rozlitá tekutina v nějakém množství, zvl. krev, louž, kaluž. Ondřej leží v tra[108]tolišti krve. Směja. Měl na kolenou tratořiště krve. Win. Do tratolišť zhnědlé vody vítr snáší žlutý list. A. Mrš. Přen. Měsíc rozlil stěhovavé tratoliště stínu. Řezáč. V tvářích se hemžil odlesk tratoliště požárů. K. Konr. Služky od sebe odskočily, nechávajíce za sebou tratoliště červeného smíchu. Šrám. expr. shluk, množství. V pasece u každého pařezu tratoliště jahod velikých, rudých. Jes. Hemžilo se černé tratoliště lidí. Šrám.; *tratolíšťka, -y, f. malé tratoliště. Z nachů a překrásných žlutí (jablek) byly jen tratolíšťky ustydlé krve. Lid. nov.; +tratořiště, -ě n. v. tratoliště.[6] (Všechna tato heslová slova s výjimkou tratolíšťka jsou uvedena také ve Slovníku spisovného jazyka českého;[7] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost zaznamenává však pouze heslo tratoliště.)

Jak lexikografické výklady potvrzují, slovo tratoliště se v naprosté většině případů používá ve spojení tratoliště krve, méně často ve spojení s označením jiné tekutiny (hlavně vody: t. vody), a to většinou ne čiré – jako relevantní významový rys (sém) vystupuje zabarvení, zkalení, neprůhlednost tekutiny (podobně srov. výše: mělké tratoly, tratolisko rozlitého piva). V přeneseném významu je doloženo především v kolokaci s abstraktními jmény: t. stínu, t. požárů, t. smíchu (podobně: světelné tratoly slunce), expresivně pro význam „množství“: t. jahod, t. lidí (podobně: tratolišťátka komárů a mušek). Jaké jsou kolokace tohoto slova v dnešním úzu?

V Českém národním korpusu (v jeho centrální a největší složce SYN 2000, která v současnosti obsahuje 100 milionů slov) je 32 výskytů slova tratoliště, z toho 22 spojení je t. krve. Většina spojení t. krve pochází z publicistiky (15), méně z beletrie (5 z románu, 1 z povídky, 1 z imaginativní literatury). Ostatní spojení jsou naopak vesměs z umělecké literatury: z poezie (t. čtyřlístků, t. hvězd), z románu (t. piva, t. přímého slunečního světla, t. světa), z povídky (t. rozlité kyseliny, tmavá t. stínů lip, bílé t.), z imaginativní literatury (tradeskancionalistická t.); pouze jediný výskyt (rašelinová t.) je z literatury faktu (tento doklad je zároveň nejstarší, pochází z roku 1980, všechny ostatní jsou z let 1991–1999).

Vyšli jsme z předpokladu (opřeného o teoretické i praktické povědomí), že spojení tratoliště krve lze považovat za ustálené (téměř frazeologické, ač je Slovník české idiomatiky a frazeologie nezaznamenává) a slovo tratoliště za víceméně monokolokabilní lexikální prvek. Slovníková kodifikace potvrdila, že jde o základní použití tohoto slova, které se však (méně často) může spojovat i s jinými slovy téhož sémantického pole (názvy tekutin) a v přeneseném (obrazném) významu především se jmény abstraktními. Tomu odpovídají i statistické údaje o výskytu tohoto spojení v ČNK. Pouze lexikograficky (nikoli v ČNK) jsou doložena čtyři příbuzná slova; je zajímavé, že jsou to všechno pouze podstatná jména (tratol, tratolisko, tratolišťátko, tratolíšťka – viz zde výše). Ze slovotvorného pole slova tratoliště není ani lexikograficky zaznamenáno zejména vztahové přídavné jméno, které lze utvořit paradigmaticky („tratolištní“ – např. srov. skladiště, jeviště, ohniště – [109]skladištní, jevištní, ohništní/ohnišťový). Navíc se podle dokladů z korpusu zdá, že spojení t. krve bývá zpravidla používáno bez dalšího (aktualizačního) rozvití (bližšího určení), a to jak z levé, tak z pravé strany. Srov. doklady z korpusu, kde pouze tři spojení t. krve (z 22 dokladů) mají bližší určení (veliké t. krve, t. zbytečně prolité krve, nekonečné t. krve):

v muži, ležícím teď v < tratolišti > krve, známka života.

sbíhají se mužíci z Golgotky a vidí: Jakub Izakevič v < tratolišti > krve.

zdálo se mi, že pes vyje bolestí a umírá v < tratolišti > krve,

spáchal sebevraždu a ráno ho našli v < tratolišti > krve.

Příbuzní jej s rozsáhlou tržnou ránou na hlavě v < tratolišti > krve pod schody na půdu.

tváří, že nevidí chlapce ležícího ve stanici metra v < tratolišti > krve.

Alexej se prý v < tratolišti > krve ještě pohnul;

voják ležel v < tratolišti > krve a měl bílý obličej.

V < tratolišti > krve zůstaly krátce po středeční půlnoci ležet

Pak na < tratoliště > krve z neznámého důvodu nasypal piliny

nalezen ve svém služebním bytě přímo ve Vatikánu mrtev v < tratolišti > krve,

zohyzděný muž, a pod ním bylo veliké < tratoliště > krve.

V < tratolišti > krve s podřezaným krkem našli návštěvníci na WC restaurace

Sekyru našla v pátek v < tratolišti > krve uklízečka.

V < tratolišti > krve ležel muž, vedle něj sekyra a zlomený nůž.

Muže ležícího v < tratolišti > krve našli lidé v neděli večer před jedním z domů

K otřesným zážitkům patřilo nejen < tratoliště > krve před čínským velvyslanectvím, ale

žena ležela na zemi v < tratolišti > krve a nikdo jí nepomohl

ještě k desáté hodině ranní zjednávala si úřední moc < tratolištěm > marně průchod,

té krve, kterou neměl rád, jako < tratoliště > v domě aerolinií na Piazza Barberini

za řevu vyšinutých věrozvěstů a samozřejmě v < tratolištích > zbytečně prolité krve užaslých obětí

jediná krůpěj krve, již jsem vypijákoval z nekonečného < tratoliště >

Závěrem srovnání slova tratoliště s některými jeho cizojazyčnými ekvivalenty: v angličtině se používá spojení pool (puddle) of blood (tedy doslova „kaluž krve“), příp. knižní výraz gore (vyskytující se zejména ve starší poezii ve významu „krev“, a to – stejně jako v češtině – především s asociací krve prolité v boji); obdobně také např. v němčině (Blutlache) nebo v ruštině (luža krovi),[8] Slovinština má pro slovo tratoliště dva výrazy: mláka, luža, přičemž mláka (v češtině nářeční, srov. zde výše) znamená ‚kaluž, kalužina, louže, kaliště, močál‘.[9]

Jak jsme ukázali, statistické údaje lexikografické[10] i ze současného úzu, slovotvorná neproduktivnost, valenční omezení i cizojazyčné ekvivalenty[11] potvrzují monokolokabilitu slo[110]va tratoliště i ustálenost spojení tratoliště krve a podporují jeho chápání jako frazeologické jednotky (tedy jako lexikálního prostředku z jistých hledisek periferního). Jeho izolovanost překonávají živé konotace v aktualizačních přenesených užitích (především v uměleckém textu). Doložením výskytů spojení tratoliště krve v ČNK jsme se zároveň pokusili naznačit možnosti využívání korpusů při ověřování nebo vyhledávání a vymezování víceslovných významových jednotek (tj. víceslovných pojmenování, ustálených frází, kolokací), jejichž pojetí vychází mj. z předpokladu, že se skládají z neměnného řetězce slovních forem. Korpusy pomáhají zkoumat další faktory, jako jsou možné variace v rámci těchto jednotek. Vymezením možných modifikací a změn, kterými může daná významová jednotka procházet (např. vkládání rozvíjejících členů), může analýza založená na korpusových dokladech přispět k popisu rysů charakteristického užívání uzlových slov a jejich kolokátů (např. pomocí soupisů možných alternujících slov nalezených v korpusech), a tím i k dynamickému popisu slovní zásoby jazyka.[12]

---

[1] Příspěvek vznikl v rámci projektu GAČR 405/03/0377 „Možnosti a meze gramatiky češtiny ve světle Českého národního korpusu“.

[2] Viz J. Filipec, F. Čermák, Česká lexikologie, Academia, Praha 1985, s. 173–174.

[3] J. Holub, S. Lyer, Stručný etymologický slovník jazyka českého, SPN, 2. vyd., Praha 1968, s. 449.

[4] J. Rejzek, Český etymologický slovník, LEDA 2001, s. 671. Jg = J. Jungmann, Slovník česko-německý I–V, Praha 1834–1839; HK = J. Holub, F. Kopečný, Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1952; Ma = V. Machek, Etymologický slovník jazyka českého, 2., opravené a doplněné vydání, Praha 1968.

[5] Srov. Slovník česko-německý Josefa Jungmanna (Academia, Praha 1990, 4. díl, s. 618): tratořiště, et tratoryště, ě, n., lauže. Tratoryště krwe. Us. (Worljk.) Tratořiště. (Kinský); F. Š. Kott, Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (4. díl, s. 150): tratoliště, tratořiště, tratoryště, ě, n. = louže, die Lache, Lacke. T. krve. Us. U Vorlíka.

[6] Příruční slovník jazyka českého, ČSAV, Praha 1951–3, 6. díl, s. 207.

[7] Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989, 6. díl, s. 203: tratoliště (+tratořiště Wint.), -ě (2. mn. -šť), řidč. tratolisko, -a s. (2. mn. -sk, -sek) s., tratol, -u m. (6. j. -u) 1. zprav. větší množství rozlité tekutiny (nejč. krve, řidč. vody): ležet v t-šti, v t-u (Kronb.) krve; po všem zbylo krve t-sko (Opol.); t-ště zhnědlé vody (Mrš.) louže; t-sko rozlitého piva (A. Mrš.); přen. odlesk t-ště požárů (Konr.) 2. jen tratoliště a tratol expr. shluk, množství 2: černě t-ště lidí (Šrám.); květiny pučí ze země v celých t-lech (H. Dvoř.); expr. zdrob. tratolišťátko, -a s. (6. mn. -ách). – Slovník spisovné četiny pro školu a veřejnost, 2. vyd., Academia, Praha 1994, s. 454: tratoliště, -ě s (2. mn. -šť) větší množství rozlité tekutiny: ležet v t-i (krve).

[8] Srov. např.: I. Poldauf, Česko-anglický slovník, SPN, Praha 1986, s. 827: tratoliště – pool of blood, gore; K. Hais, B. Hodek, Velký anglicko-český slovník. Academia, Praha 1992, s. 222: gore: (kniž.) srážená/sedlá krev zejm. z rány, kaluž krve, prolitá krev. – J. Volný, Česko-německý slovník, SPN, Praha 1963, s. 711. – Česko-ruský slovník, ČSAV, SPN, Praha 1976, s. 440.

[9] Češko-slovenski, slovensko-češki slovar. Slovarji DZS, Ljubljana 1995, s. 532 a 812.

[10] Viz též např. absenci tohoto slova v slovníku M. Těšitelová, J. Petr, J. Králík, Retrográdní slovník současné češtiny, Academia, Praha 1986.

[11] Jak poukazuje např. W. Teubert (Collocations, Parallel Corpora and Language Teaching, in: Selected Papers from the Twelfth International Symposium on English Teaching. Dai Wei-Yang et al. (ed.), The English Teachers’ Association, Republic of China, 2003, s. 143–156), srovnávací hledisko může přispět k vymezení statutu kolokace na základě toho, že jak se podle dokladů zdá, překladové ekvivalenty skutečných kolokací nejsou totožné ani s nejlépe vyhovujícími překlady každé části samostatně.

[12] Srov. I. Bozděchová, Český národní korpus v mezinárodních (zejména anglických) souvislostech, Čeština doma a ve světě XII, 2004.

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 2, s. 107-110

Předchozí Ivana Bozděchová: Třetí mezinárodní konference o literární kritice (Káhira 10.–14. 12. 2003)

Následující Lucie Jílková: Víte, kdo to je frikulín?