Konzola, nebo konzole?

Kamila Smejkalová

[Short articles]

(pdf)

-

V poslední době se můžeme v úzu setkat s podstatnými jmény konzola a konzole. Jedná se o dvě tvaroslovné varianty slova s týmž významem, nebo se nějak významově liší? Příruční slovník jazyka českého[1] uvádí pouze tvar konsola a charakterizuje ho takto: 1. výstupek, deska n. nástěnný podstavec na vystavování drobných předmětů, zvl. sošek, váz a p.; 2. vodorovný nosník na jednom konci upevněný; 3. tyč k zavěšení záclon nad okny n. nade dveřmi[2]; 4. deska k uložení ložisek pro transmise. Slovník spisovného jazyka českého[3] uvádí tvar konzola, resp. konsola, jako základní a tvar konzole, resp. konsole, hodnotí jako řídce užívanou variantu. Výčet významů se shoduje s definicemi v PSJČ. Novější Slovník spisovné češtiny[4] už tvar konzole vůbec neobsahuje, uvádí pouze tvar konzola, významy se shodují se SSJČ. Jak ukazuje ČNK a doklady z internetu, poměr měkké a tvrdé varianty je v současných textech zhruba stejný. Tzn. že vedle koncovky -a se v jazyce vytvořila, resp. obnovila, i varianta s koncovkou -e. Tvrdá varianta konzola má pádové koncovky podle vzoru „žena“, měkká varianta konzole podle vzoru „růže“. Známe více příkladů feminin, která jsou na přechodu mezi vzory „žena“ a „růže“. Jsou to substantiva, která mají v některých pádech tvary podle vzoru žena, v jiných podle vzoru růže (skica, gejša, káča, Naďa, Alexandria) nebo připouštějí v některých pádech dubletní tvary (sója, Troja, Bystrica). Míra příklonu k tomu či onomu vzoru je u těchto substantiv různá. Odlišná situace je u substantiv berla/berle a studna/studně. První z nich má paralelní tvary podle vzoru „žena“ (berla) a „růže“ (berle). U substantiva studna/studně je situace obdobná, až na 3 výjimky, ve kterých SSČ připouští pouze měkké koncovky. Ve 3. a 6. p. sg. pouze koncovku -i a ve 2. p. pl. pouze koncovku -í. Zatímco u podst. jména studna/studně je rozlišení čistě formální, u podst. jména berla/berle se jedná i o rozlišení věcné. Tvrdé paradigma je vyhrazeno berle jako odznaku panovnické či jiné moci (biskupská berla), měkké paradigma se užívá ve významu podpěry k chození (chodit o berlích). Z dokladů v ČNK a na internetu vyplývá, že k podobnému rozlišení došlo i u dvojice kon[53]zola/konzole. S rozvojem informatiky se v češtině koncem 90. let začal užívat výraz konzole (podle angl. console[5]) i v počítačovém kontextu. Odborníci ho definují jako zařízení s hardwarovou a softwarovou částí, určené konkrétnímu uživateli, které umožňuje co nejjednodušší ovládání a vykonávání jedné specifické činnosti (hry. přehrávání multimédií apod.). V této oblasti se až na výjimky užívá pouze měkký tvar konzole, např. herní konzole, textová konzole, interaktivní konzole. Na rozdíl od významů ostatních, kde výrazně převažuje paradigma tvrdé (ocelová konzola, nosná konzola, úhelníková konzola). Z dokladů v úzu se zdá, že tento rozdíl se stále upevňuje, a pravděpodobně se stane tvarové rozlišení pro uživatele automatickým signálem k rozlišení významovému.

---

[1] Příruční slovník jazyka českého, Státní nakladatelství, Praha 1937–38 (dále PSJČ).

[2] O konkurenci se slovem garnýž v tomto významu pojednává drobnost P. Peňáze v NŘ 72, 1989, s. 266.

[3] Slovník spisovného jazyka českého 1, Academia, Praha 1971, s. 936 (dále SSČ).

[4] Slovník spisovné češtiny, Academia, Praha 1994.

[5] Velký anglicko-český slovník, Academia, Praha 1997, s. 415.

Naše řeč, volume 87 (2004), issue 1, pp. 52-53

Previous Alena M. Černá: Nectný Matěj Lauda z Piesku

Next Petr Vybíral: Od úterku* do pátka* a z pondělku* na úterý