Několik poznámek k nejazykovým a jazykovým prostředkům v současném bulvárním a tzv. seriózním tisku

Miloš Mlčoch

[Articles]

(pdf)

-

Čtenáři denního tisku vycházejí z dichotomie, která se po roce 1990 postupně vžila i v našich podmínkách. Na jedné straně stojí tzv. seriózní tisk, na druhé straně pak bulvární noviny, mezi něž v současné době patří Blesk, Super a Špígl. Pořadí čtenosti celostátních českých deníků je v posledních dvou letech ustálené. Nejčtenějším deníkem je už dlouhodobě Mladá fronta DNES (MFD), druhé místo zaujímá Blesk, třetí Právo a o čtvrtou pozici bojují Zemské noviny a Lidové noviny.

Tabulka 1: Čtenost celostátních deníků v tisících obyvatel[1]

Název deníku	1. 1. 2000 – 17. 12. 2000	1. 10. 2000 – 1. 3. 2001
MFD	1241	1237
Blesk	1099	1140
Právo	684	654
Zemské noviny	330	332
Lidové noviny	306	369
Sport	289	252
Hospodářské noviny	199	183
Slovo	119	101

Pokud jde o periodický tisk, velmi oblíbené jsou společenské tituly a časopisy pro ženy, z nichž mnohé lze považovat za ryze bulvární čtivo.[2]

Pro seriózní deníky by mj. mělo platit, že „novinář je povinen zveřejňovat jen informace, jejichž původ je znám … neodchylovat se věcně od pravdy ani v komentáři z důvodu zaujatosti … odmítat jakýkoli nátlak na zveřejnění nepravdivé, nebo jen částečně pravdivé informace … nepoužívat nepoctivé prostředky k získání informace, fotografie nebo dokumentu“. „Každá uveřejněná informace, která se [236]ukáže jako nepřesná, musí být neprodleně opravena.“[3] Ve vztahu k funkcím jednotlivých komunikátů by měl novinář jednoznačně rozlišovat především mezi zpravodajstvím (informativní funkce) a publicistikou (persvazivní funkce).

Heslo bulvár uvádí Encyklopedie praktické žurnalistiky takto: „… původně označení novin prodávaných přímo kameloty na ulicích, lákajících kolemjdoucí vyvoláváním senzačních titulků. Pouliční prodej se objevil počátkem 19. století, do té doby se noviny a časopisy prodávaly pouze formou předplatného. Noviny tohoto nového typu byly laciné, a v důsledku toho i masově dostupné, nepředpokládaly vyšší vzdělání, mohl jim rozumět každý. Postupně se slovo bulvár stalo synonymem pro neseriózní, neověřený, hovící vkusu ulice, laciný a pokleslý typ novin či časopisů. V některých případech jsou informace i obrazový materiál získány rovněž nelegálními či neetickými způsoby: nelegálním odposlechem telefonátů či rozhovorů v soukromí prominentních osob, snímáním skrytou kamerou nebo mikrofonem, dálkovými objektivy, prostřednictvím paparazziů apod.“[4]

V tomto příspěvku se pokusím o srovnání pojetí dvou nejčtenějších českých deníků, Mladé fronty DNES a Blesku.[5] Vzhledem k rozsahu tohoto textu nepůjde o podrobnou analýzu, spíše se budu snažit upozornit na to, jak se tyto deníky profilují, jak ostrá je v současnosti „hranice“ mezi tzv. seriózním a bulvárním tiskem v České republice. Zaměřím se na grafickou stránku, rozsah komunikátů, na tematickou stránku a charakteristiku jazykových prostředků v titulcích a v textech článků.

1. Grafická stránka

Zatímco deník Blesk se z grafického hlediska prezentuje už od svého vzniku barevnými fotografiemi, Mladá fronta DNES začala ve větší míře používat barevné fotografie až od roku 2001, kdy také přistoupila k členění novin na sešity (označované písmeny A–E, popř. A–F).

Např. MFD z 11. 1. 2001 obsahovala celkem 44 stran, včetně příloh Kam na víkend, Zaměstnání, Střední Morava (4, 8, 8 stran). Redakce v tomto vydání použila celkem 60 černobílých fotografií a 5 ilustrací. Vydání MFD z 24. 4. 2002 bylo rozčleněno do pěti sešitů a obsahovalo celkem 38 stran. Redakce zařadila 49 barevných, 22 černobílých fotografií a 5 ilustrací.

Deník Blesk z úterý 16. 1. 2001 na 16 stranách uveřejnil 32 barevných fotografií, 16 černobílých fotografií a 3 ilustrace. Nedělní Blesk z 16. 9. 2001 na 40 stranách uveřejnil 45 barevných fotografií, 43 černobílých fotografií a 8 ilustrací.

[237]Fotografický materiál zabírá v Blesku procentuálně vyšší podíl než v MFD, není výjimkou, že fotografie zabírají víc než 50 % plochy stránky.

Titulky v MFD jsou vytištěny v černé barvě. V Blesku se klade větší důraz na atrakční funkci titulků, které proto bývají i barevné. Barvy přitom v některých případech korespondují s obsahem titulku:
Kdo byli piloti smrti – červené na černém podkladu
Sebevražda „první dámy“ – červené na černém podkladu.

Grafická stránka titulků je v Blesku velmi různorodá, srov. titulek (T) Makléř hrozil odebráním řidičáku – červeně podtrženo, nadtitulek (NT) Největší zabijáci: – bílé na červeném podkladu (hlavní titulek Choroby srdce a cév), Moderátorem nového hudebně-zábavného pořadu bude Vladimír Hron – bílé na modrém podkladu, Dívka léta 2001 – žluté na modrém podkladu apod. Na titulní straně Blesku se často používají i třířádkové palcové titulky s výrazným barevným rozlišením, s různou velikostí i typem písma v jednotlivých řádcích:
NEŠŤASTNÝ MAXA – šedá
Zastřelil kamaráda – červená
Martine, – černá            jak to bylo? – bílá.

Text článku pojednával o nešťastné náhodě, kterou zažil zpěvák Martin Maxa během vojenské služby. Maxa smrtelně zranil dalšího vojáka a musel jít do vězení.

2. Rozsah jednotlivých textů

V Blesku jsou jednotlivé komunikáty ve srovnání s MFD stručnější. Redakce záměrně nechce své čtenáře zatěžovat příliš dlouhými komunikáty.[6] Například ve vydání z 16. 1. 2001 redakce Blesku uveřejnila v rubrice nazvané Bleskem celkem 36 krátkých zpravodajských sdělení. Jde o komunikáty obsahující zpravidla 1–2 větné celky. Texty těchto sdělení jsou zaměřeny převážně na drobnou kriminalitu, popřípadě na aktuality ze života slavných osobností.

MFD oproti Blesku zařazuje více publicisticky zaměřených článků (komentáře, analýzy, recenze aj.), které vyžadují větší rozsah. Redakce MFD také některé rozsáhlejší komunikáty člení na části a uveřejňuje je na dvou různých stranách, přičemž titulek většinou zůstává stejný, popř. je mírně modifikován (tzv. přetahování z titulní strany listu). MFD z 11. 3. 2002 publikovala na titulní straně 7 komunikátů, z nichž 5 pokračuje uvnitř listu, 1 je zakončen odkazem na tematicky příbuzný článek na s. A7 a pouze 1 článek pokračování nemá. Víkendová vydání MFD obsahují běžně celostránkové materiály, zaměřené například na oblast médií, filmu, literatury apod. Pokud jde o krátké zprávy, MFD z 11. 3. 2002 publikovala v rubrikách Z domova a Ze světa 7 sdělení, která obsahovala 2–4 větné celky.

[238]3. Témata

V tzv. seriózních denících jsou hlavními tématy domácí a zahraniční politika, ekonomika, kultura, sport, kterým pak odpovídají i jednotlivé rubriky (sekce), popř. sešity (knihy).

Bulvární deníky se obecně zajímají o soukromí a skandály slavných, sex, násilí, neštěstí a katastrofy.[7] Srov. názvy rubrik v internetové variantě deníku Blesk: Společnost, Erotika, Svět načerno, Zajímavosti, Sport, Věci veřejné. V Blesku se poměrně nízký počet článků vztahuje k ekonomice. Pokud ano, tak se píše převážně o negativních jevech, skandálech, korupci, tunelování apod. – (T) Schodek hrozivě nabubřel, (NT) Partner leasingové společnosti strašil klienty dopisem, (T) Makléř hrozil odebráním řidičáku. Politická témata jsou v Blesku prezentována s důrazem na zábavní a atrakční funkci, srov. titulky Nový táta pracujících (k volbě nového předsedy odborových svazů), Radní musí být superman (článek je doplněn obrázkem Supermana), Langer, Kučera, Dostálová, ven z politiky!, Co je s Pilipem? V Nedělním Blesku je také často věnován prostor péči o zdraví.

4. Jazykové prostředky v titulcích a v textech článků

4.1 Deník Blesk

Pro titulky deníku Blesk je typické, že jsou velmi bohaté na nepřímá pojmenování a frazémy, často obsahují pejorativní pojmenování, expresivní výrazy, dále zhrubělé výrazy, obecněčeské výrazy a kolokvialismy. Poměrně překvapivé je zjištění, že v textech článků je frekvence sledovaných jevů podstatně nižší.

Příklady: Nepřímá pojmenování – metaforické sloveso: Partner leasingové společnosti strašil klienty dopisem, Policie rozprášila lupičský gang, Sparta uklovala Orly (Znojmo – Sparta 0 : 3), Sestřelili lídra, Fabia sestřelila autobus (pokud jde o pojmenování sestřelit, v prvním případě znamená „porazit“ mužstvo soupeře, ve druhém případě podle kontextu ‘vytlačit ze silnice, shodit do pole’ – vzhledem k tomu, že při vážné dopravní nehodě přišel jeden člověk o život a 26 lidí bylo zraněno, je užití tohoto výrazu neetické);

– metaforické substantivum: „Leštič“ vychytal bod – „leštil“ místo na lavičce, byl 7 let náhradníkem;

– metaforické adjektivum, metaforické sloveso: Pekelný živel běsnil celou noc. V textu dále rudý kohout, … pekelný pták se však nehodlal jen tak lehce vzdát, … dával zabrat, jako by mu narostly další ohnivé hlavy.

Méně časté jsou metonymie: „Doupě“ se vrátilo před senát – metonymické pojmenování označuje skupinu narkomanů a výrobců drog.

[239]Kolik justičních omylů sedí v českých basách?

Frazémy: Sparta rozhodila sítě, Spoluhráči jsou z „Rosy“ u vytržení, tisk ho srovnává s Cruyffem, Britští vědci bijí na poplach, Bývalé sladovny v Mořicích prakticky lehly popelem, Herec vláčí dva (krásné) balvany, Vraha Adalberta Boušku zavedla na scestí láska k pěnivému moku, Hřebík je dřel z kůže, Za tohle pár na holou!, Václave a Milane, dáme si panáka!, Jágr: Vlastenec až na půdu, Špaček – rameno v tahu!, Slovo do pranice.

Pejorativní pojmenování: „Nácek“ děkoval za teror, Horda chuligánů útočila na vlak, Buďte držgrešle, zbohatnete!

Tlupa výtržníků půjde asi za katr! Text tohoto článku lze považovat za názornou ukázku typického bulvárního zpravodajství, srov. frekvenci adjektiva krvavý a další vyznačené stylově příznakové prostředky: … závažný krvavý případ výtržnictví, o němž Blesk již několikrát informoval … asi padesát rabijátů rozpoutalo krvavé peklo … domácí klub se odporoučel s mastnou pokutou … pro hooligans bude mít causa ještě další soudní dohru … viníky krvavého incidentu. Potud jde o autorský text, popis události pak novinář převzal z protokolu policie, kde jsou užity neutrální jazykové prostředky: „Jeden ze zmíněných fanoušků udeřil při incidentu … příznivce moravského klubu pivním půllitrem do hlavy a způsobil mu řeznou ránu … oběť útoku utrpěla pohmoždění žeber … napadli další diváky, vytrhli zábradlí a ničili zařízení stadiónu … obviněný muž se totiž při zmíněných výtržnostech na tribuně postavil a fašistickým pozdravem zdravil přítomné diváky!“

Expresivní výrazy: Tlupa výtržníků půjde asi za katr!, Monza: Pořádný fofr, Šrejber si v base počká, Kolik justičních omylů sedí v českých basách?, Vypálila trávu i s barákem, Britney má chlapa, zhrubělé výrazy: Nové ksichty v Dívčí válce, obecněčeské výrazy: Natálie Slováčková musí „furt něco dělat“.

Výběr jazykových prostředků v titulku koresponduje s obsahem. Po tragédii v USA 11. 9. 2001 se v titulcích Blesku často opakují pojmenování, která evokují atmosféru strachu a smrti, srov. titulky z 16. 9.:

Další komanda / jsou na cestě? / Strach! (Titulek je rozvržen do tří řádek, slovo strach je vytištěno červeně), Světem obchází hrůza, Hrdinný kněz (žlutě) / zemřel v troskách WTC (černě), Kdo byli piloti smrti – červené na černém podkladu, Nastalo období strachu, New York obchází strach, hlavním městem sportu ale zůstává, Hrůza poslala auta na druhou kolej.

V některých případech má titulek mystifikační nebo dvojsmyslný charakter:

Jste dobrý pár v posteli? – tématem článku není sex, jde o zamyšlení nad tím, co prozrazuje vzájemná poloha partnerů při spánku o jejich vztahu.

Kašparová si ještě nevrzla – článek o manažerce a partnerce houslisty Šporcla, v textu je vysvětleno, že se jeho houslí ještě ani nedotkla, protože jsou drahé.

[240]4.2 Deník Mladá fronta DNES

Oproti deníku Blesk užívá redakce MFD v titulcích ve větší míře neutrální jazykové prostředky. Srovnání obou deníků je výmluvné např. u titulků kratších zpráv, které se tematicky vztahují ke kriminalitě, násilným činům a nešťastným událostem:

Oheň poškodil lakovnu. Zloděj ukradl kabelku, Násilník zbil mladou ženu, Mladíci vyloupili vůz a ukradli pistoli, Žhář vhodil do auta zápalnou láhev (MFD) X Sáhl po telefonu, Obral lodníky, Zbil manželku, Sál na železnici (krádež nafty), Půl minuty stačilo, Šel najisto, Prachy i cigára, Vykrádal hospody, Žili z tržby, Utekl s bundou, Porcovali ocel, Zničili tramvaje, Hyeny ve frontě, Nejen kila pryč, Okradl mimino, Drcnul do stromu (Blesk). Působivost titulků z Blesku podporuje i jejich lakoničnost (obsahují pouze 2–3 slova) a stereotypní syntaktická struktura.

Stylově příznakové prostředky se v MFD vyskytují zejména v titulcích publicistických komunikátů: Socánek to zařídí, Osobní mastičkář, Duté řeči na okreskách. Titulky krátkých zpravodajských komunikátů využívají stylově příznakové prostředky v menší míře „Hajlující“ poslanec pobouřil Rakousko, „Kečupový atentát“ na Jospina (zde je příznakovost vyznačena uvozovkami). Titulky rozsáhlejších zpravodajských sdělení užívají převážně neutrálních jazykových prostředků a přímých pojmenování a stává se téměř pravidlem, že titulek vyjadřuje obsah celého sdělení: Aféry připravují politiky o vliv, Fanoušci Sparty napadli vlastní hráče, Grossova manželka měla zdarma audi, Klaus a Havel spolu již tři čtvrtě roku nekomunikují.

Nepřímá pojmenování jsou frekventovaná především v komunikátech sportovní rubriky.[8] Pro sportovní rubriku současné MFD je charakteristická mj. tendence k beletrizaci, záměrné porušování chronologické posloupnosti při popisu události. Příznačné je také užívání jazykových prostředků evokujících agresivitu a dalších příznakových prostředků: (T) Po vítkovické ráně se už Sparta nezvedla; v textu dále Sparta utrpěla otřes, jeho pohotová rána prosvištěla pod horní tyč, … od naleštěné ligové trofeje je dělí pouze dvě vítězství … „Štve mě to“ … „Ale byl to úder do vazu“ … Opařená Sparta … benjamínek Chmelíř… umlčel trumpety v hledišti … obránci se vrhali do střel takřka sebevražedně, (T) Davis Cup: tenisté favorita opět nedokázali dorazit; v textu dále za stavu 1 : 1 přinesla drsné vystřízlivění čtyřhra … v neděli vletěl do dvouhry Novák, jak je známý z týmové soutěže. Dravý, chtivý a svěží … Francouz zbytek setu ještě kousal … zastříhal mušketýrským vousem a naštvání vybil ve fantastických výměnách … Rikl se nechytal ani na returnu … kapitulace a bezkrevný výkon gradovaly… Tyto úryvky z článků, které popisují průběh utkání v hokeji a tenisu, jsou velmi bohaté na frazémy, metaforická slovesa, adjektiva i substantiva. Další příklady: (T) Litvínov vstal z mrt[241]vých, zůstává v lize, Liberecké útočné komando soupeří o krále střelců, Když se kvůli smutku páchají sebevraždy (článek pojednával o historii fotbalových mistrovství světa, slovo „sebevraždy“ přispívá k senzačnosti titulku).

Dalším aspektem přibližujícím jazyk MFD k jazykovým prostředkům bulvárního tisku je důraz na téma peníze: Čeká se boj milionů: opět Liberec proti Spartě, Miliony za „sportovní smrt“. Ve sportovní rubrice MFD redakce často zveřejňuje články, v nichž se spekuluje o výši částek, které kluby zaplatily za hráče, nejdražší přestupy jsou často prezentovány v aktuálních tabulkách apod.

Zatímco stylově příznakové prostředky jsou pro sportovní rubriku typické a čtenář je na ně připraven, překvapivě zajisté působí např. úryvky z článku, který nepochází z deníku Blesk, jak bychom zřejmě očekávali, ale z rubriky Názory z MFD. Autorem je publicista Ladislav Verecký, známý také svými fraškami v rubrice Objev Dnes, uveřejňované pravidelně ve čtvrtečním Magazínu Dnes. (T) O prostitutkách, úplatcích a agentech, dále v textu Muž zašel do baru, maličko se tam zhulákal a před půlnocí se vydal domů na kutě … v zákoutí mu dvě polonahé šťabajzny nabídly, jestli by nechtěl trochu povyrazit … „ale prachy předem, zlato“ … vzápětí dostal klepeta a byl předveden na stanici, kde mu napařili mastnou pokutu, protože ty dvě nebyly žádné coury, ale policejní agentky-provokatérky v dokonalém přestrojení. … „Bravo! Šup s prasákem za katr!“ … celý den jsem dřepěl doma. … zloděj jí o půlnoci vyrve z ruky mobilní telefon a v tu ránu je pryč. Ona běží k policejnímu autu, ale policajt si jí vůbec nevšímá, protože je rozvalený vpravo na zadním sedadle, před ním klečí prostitutka a hraje mu na klarinet … (Článek reaguje na snahu ministra vnitra čelit korupci nasazováním úplatkářů-provokatérů.)

Je třeba poznamenat, že uvedené jazykové prostředky nejsou pro současnou MFD právě typické. Je však překvapivé, že takový text MFD uveřejnila v rubrice Názory, která prezentuje seriózní publicistiku, nejde tedy o text frašky, kde jsou podobné jazykové prostředky běžně používané.

Další příklady z rubriky Názory: nepřímá pojmenování (masírován reklamou), expresivní výrazy (lidičky), hanlivá pojmenování (korupčník, lump), lidové frazémy (nespolkneme ani s chlupy), humorně laděné publicismy (tlustá sociální peřina, štěpení na politické prvočinitele, politický chuchvalec, surfovali na populistické vlně) a další:

(T) Lékaři v reklamě; dále v textu Cpěte se, lidičky, práškama … čtenář je masírován reklamou, to psali v doktorském časopisu, … Politikovi nespolkneme slova i činy s chlupy. Lékařovi ano. Jako nezvyklá aktualizace zde působí hlavně užití nespisovného tvaru práškama.

(T) Sázka na med (NT) A medová slova znějí z jejich úst; dále v textu … představený program nenaznačuje ani levičácké excesy … Copak je mezi námi jediný korupčník nebo lump? … slušnost a přátelství spolu s tlustou sociální peřinou nikde nevedly k trvalému růstu hodnot …

[242](T) Republikáni? A proč? … umně surfovali na populistické vlně … založili „kukaččí“ důchodcovskou partaj … štěpení na politické prvočinitele … politický chuchvalec s názvem Republikáni si do čela vystavil Sládkova někdejšího prvního nohsleda Vika … distancují se od svého bývalého krále Miroslava … nestydatý jánabráchismus…

(T) Příběh mnoha všelijak barevných prasat. Publicista reaguje na případ z předsálí soudní síně, kde občan romského původu použil rasově motivované urážky – viz text: Umíme být – my lidé – vůči sobě značnými prasaty (byť toto přirovnání mírumilovným vepříkům ubližuje) … avšak při výše řečeném incidentu měla znít slova: „bílá prasata“ a „zkurvení Češi“ … Pokud se tak stalo, je to rasismus jako prase. … Druhá příčina je pak sociálně filozofická: býváme navzájem občas prasaty. V závěru autor využívá slovo brav jako kontrast k expresivnímu pojmenování prase: Slušně vychovaný člověk nikomu nenadává ani do světlého, ani do tmavého bravu.

Podobně „peprné“ výrazy publikuje také kulturní rubrika:[9]

… i on „skládal debilní písničky“ … máničky říkaly „federální bigbít ministerstva vnitra“,

(T) Další kalhotky (popisek k fotografii): „Všechno to šukání, všechno to šoustání, všechno to milování, jemuž jsem se oddávala.“ Jde o překlad anglického textu na fotografii, tedy o citované výroky, ale užití těchto vulgarismů zřejmě mnozí čtenáři považují za šokující.

Individuální aktualizace s oblibou užívají autoři Mirka Spáčilová a Josef Chuchma:

(T) Dobrák v rádiovce vždy vítězí; dále v textu: … podšitý buran k pomilování … poskok ponížil svého šéfa … tváří se jako jelimán … bezradní taťkové … hra na „člověčinu“ … salonní konverzačky … lidičky zábavu potřebují.

(T) Duté řeči na okreskách; dále v textu: … hacker na útěku by vysadil podivínku s natolik neuvěřitelnými výroky a činy v nejbližším blázinci a sám uletěl na Bahamy … v americkém road movie by ve stanoveném čase profrčeli napříč Státy … ale tihle jen popojíždějí okreskami a vedou duté řeči … sotva ji pustí, ona už zase kňourá …

(T) Indiana Jones načas přeruší bitvu sobotních estrád; dále v textu: … zbytečné vzájemné požírání dvou filmových legend, oba vlci se nasytí a obě kozy, rozuměj koláče sledovanosti, zůstanou celé … sobotní řehtandy … televize … záplatuje šaškovský kabátek jen z trucu … Nova zapůjčila vlezlého zajíce Zazu – beztak ho jednou sama utopí ve stoce zapomnění. (Spáčilová)

[243](T) Vzorně typické hrdinky naší doby; dále v textu: … vyvléknout se ze zmaru, v němž se brodili jejich rodiče … prodejně časem zakroutil krkem vídeňský gigant … román je vyfutrován i dalšími typičnostmi … k podobným „sraženinám“ v reáliích dochází … próza, kterou bez nějakých úšklebků můžeme označit za průměrnou.

(T) Prskání chlapa, jenž chce být samcem (PT) Hausmannova Nahota feminizmu je nechutný a vypočítavý pamflet; dále v textu: … Nahota feminizmu je sprostý kalkul, s chladným rozmyslem vyťatá facka … Hausmann totiž jako neřízená střela dehonestuje … na konci spisku … ale to jsou jen formální tanečky – obsah je kašovitý … v tomhle vypočítavém produktu na kšeft je to už jen narcis, exhibicionista, vztekloun a obchodník se svinstvem. (Chuchma)

Přestože žánr recenze připouští užívání stylově příznakových jazykových prostředků, je zřejmé, že frekvence aktualizací je u obou autorů až příliš vysoká a někdy vyznívá jako jazykový exhibicionismus. Užívání vyznačených jazykových prostředků je zřejmě redakčním záměrem, popřípadě normativem.

Závěr

V tomto příspěvku jsem se snažil dokázat, že jazykové prostředky bulvárního a tzv. seriózního tisku se v současné době přibližují. Projevuje se to především vysokou frekvencí expresivních výrazů, nepřímých pojmenování a zvýšenou frekvencí vulgarismů v současné MFD. Také z hlediska výběru témat je zřejmé, že se redakce MFD více zaměřuje na erotiku, společenská témata, peníze apod. Lze to odůvodnit snahou redakce bránit se konkurenci deníku Blesk, snahou získat pokud možno širší okruh čtenářů. Pokud jde o grafickou stránku, kvalitu zpravodajství a publicistiky, přístup ke zpracování politických a ekonomických témat, věrohodnost a závažnost jednotlivých zpravodajských sdělení, v těchto ohledech se samozřejmě oba deníky výrazně liší.

---

[1] Zdroj: Media Projekt 2000 – Tisk, Media Projekt 2001 – Rozhlas a tisk. http://www.gfk.cz.

[2] Nejčtenějšími společenskými tituly a časopisy pro ženy jsou Nedělní Blesk, Vlasta, Žena a život, Praktická žena (více než 800 000 čtenářů), více než 500 000 čtenářů mají Story, Květy, Chvilka pro tebe, Tina, Rytmus života. Reflex měl podle údajů z r. 2001 čtenost 256 000 a Mladý svět 188 000, přičemž oba týdeníky zaznamenaly oproti r. 2000 ztrátu. Čtenost titulů ekonomického a politického zpravodajství je relativně nízká a čtenosti úspěšných společenských titulů nedosahuje: Ekonom 154 000, Ekonomický a právní PP 100 000, Týden 68 000, Respekt 65 000. Srov. Media Projekt 2000 – Tisk, Media Projekt 2001 – Rozhlas a tisk. http://www.gfk.cz.

[3] Srov. Etický kodex novináře, http://www.syndikat-novinaru.cz.

[4] Srov. B. Osvaldová – J. Halada a kol., Encyklopedie praktické žurnalistiky, Praha 1999, s. 32.

[5] Vycházím z excerpt pořízených výběrově z vydání sledovaných deníků ročníků 2001 a 2002.

[6] „… novináři bulvárů mají dokonce předepsanou poměrně omezenou slovní zásobu, aby byla pochopitelná co nejširšímu publiku.“ Srov. d. cit. v pozn. 4, s. 32.

[7] O tematické stránce bulvárních periodik srov. např. M. Defleur – S. Ballová-Rokeachová, Teorie masové komunikace, Praha 1996, M. Kunczik, Základy masové komunikace, Praha 1995, D. Mc Quail, Úvod do teorie masové komunikace, Praha 1999, a další.

[8] Srov. M. Mlčoch, Jazykové prostředky psané sportovní žurnalistiky, in: AUPO Facultas Paedagogica, Philologica XIX, Studia Philologica 10, UP Olomouc 2001, s. 31–38.

[9] Srov. M. Mlčoch, Tendence k beletrizaci v jazyce současné české žurnalistiky, in: Język i literatura czeska u schyłku XX wieka. Český jazyk a literatura na sklonku XX. století, Walbrzych – Ostrava 2001, s. 197–204.

Naše řeč, volume 85 (2002), issue 5, pp. 235-243

Previous Jaroslav Bartošek: Vyjednávání čili negociace

Next Josef Šimandl: Salesiáni Dona Bosca?