Časopis Naše řeč
en cz

Počaply

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. K.) Žádný z uvedených tvarů, Podčáply, Podčáple ani Podčáplí, nezdá se správný. Palacký (Popis král. Českého 273) i Sedláček (Histor. slovník místop. 703) píší shodně Počaply a s nimi se shodují i doklady staré. Tak k r. 1302 vypočítávají se (Regesta II, 834) mezi vesnicemi patřícími k městu Berounu Wzdig (Zdice), Baworyn (Bavoryně), Czrnin (Černín), Trubin, Zabriczwge (Záhřivec), Barzechow et Poczaply (= Počaply); pod. ves Počaply (Arch. Č. 17, 383, r. 1494 a j.). Genitiv býval z Počapl, časem Počapel: Anna z Počapl (Desk DE 2, 389, r. 1465), Martinovi, synu sestry své z Počapel (t. 1, 403, r. 1324), Bohuněk z Počapel (Arch. Č. 3, 189, r. 1415), lokál v Počěpléch n. Počapléch (= nč. Počaplích), časem asi také v Počaplech (jak svědčí nynější částečný usus), na př. Kunatovi z Bielkovic seděním v Počeplech (Desk DE 2, 240, r. 1454), v Počaplech (t. 2, 339, r. 1465; 2, 431, r. 1488 a j.). Jsou tedy správné tvary: Počaply, z Počapel, k Počaplům, v Počaplích (starší) n. Počaplech (mladší), Počaply. Lidový (dnešní tvar) Počaple (Podčáple) vznikl podobným způsobem jako dnešní Nusle za pův. Nůsly.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 1, s. 31

Předchozí Neochvějný

Následující Stejně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1