Časopis Naše řeč
en cz

Převezen na emergenci

Martin Drápela

[Short articles]

(pdf)

-

Tady na plzeňské emergenci… mohl leckterý divák před nedávnem zaslechnout v jednom příspěvku z oblastního vysílání, který byl převzat hlavní zpravodajskou relací České televize. K čemu se tento příspěvek vztahoval? Pro vysvětlení nahlédněme do Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). Se zklamáním jej však ihned zavřeme, neboť slovo emergence se v něm neuvádí. Slovník spisovného jazyka českého (1989) již tak skoupý není. Dozvíme se, že slovo označuje „výrůstky na povrchu rostlinného orgánu (např. chlupy, trny ap.)“. Akademický slovník cizích slov (1995) pak přináší upřesnění, že takový výrůstek „nepředstavuje samostatný morfologický orgán“.

Z obrazové složky odvysílaného příspěvku však s jistotou vyvozujeme, že jeho autor měl na mysli plzeňskou pohotovostní lékařskou službu. Toto poměrně dlouhé pojmenování si běžně [163]mluvený jazyk zkrátil na jednoslovný výraz pohotovost. Je však tento výraz opravdu natolik hovorový a má tak silný domácký odstín, abychom jej museli v mluvených projevech nahrazovat výpůjčkou z angličtiny za každou cenu? Na straně jedné nám to do jisté míry potvrzuje zpráva v novinách o jednom smrtelném zranění (Právo 12. 12. 1998). V ní je citován policista, jenž pro novináře líčil sled událostí: Skácel se a zůstal nehybně ležet. Byla mu poskytnuta první pomoc a s těžkým poraněním hlavy byl převezen na emergenci FN. Na straně druhé můžeme říct, že výraz emergence ve významu „pohotovost“ stojí spíše na periferii slovní zásoby českého jazyka. Svědčí o tom zejména fakt, že ke dni 5. 3. 1999 byl v Českém národním korpusu doložen pouze jednou: Síbíčkáři si tykají a hlásí se křestním jménem. A taky si pomáhají. Vzhledem k tomu, že <emergency> systém u nás zatím nefunguje, může se vám stát, že vás někdo požádá, abyste zavolal tam a tam záchranku. Protože se něco stalo a váš neznámý známý není poblíž telefonu. Měli byste vyhovět. Zábava. Takhle vypjatých chvilek vám ale CB poskytne málo. Ačkoliv bezprostřední slovní kontext v tomto případě odkazuje na „lékařskou pohotovostní službu“, je zde zřejmě myšlen „záchranný systém obecně“, tedy i hasiči, policie atd.

Anglický výraz emergency (z latinského e-mergo, -ere ‚vynořit se, vyplynout, vyjít navrch; vymanit se, vybřednout z něčeho; vzejít‘) znamená ‚nepředvídatelnou událost, zvláštní případ, eventualitu, mimořádnou okolnost, případ nouze, výjimečný stav, naléhavou potřebu, naléhavost‘, ale také ‚pohotovost‘ (Velký anglicko-český slovník, 1991). Longman Dictionary of the English Language (1993) k tomu navíc výslovně dodává význam ‚a patient requiring immediate treatment‘, tedy ‚pacient, který potřebuje okamžité ošetření‘. Odtud je již jen krůček k sousloví emergency room – ‚the section of a hospital where emergency cases are treated‘, tedy k významu ‚část nemocnice, kde se dostane ošetření naléhavým případům‘ (The American Heritage Dictionary, Second College Edition, 1987).

Je jistě vhodné a zcela funkční užívat výrazu emergency (emergency room, emergency department) jako mezinárodního označení těch částí nemocničních zařízení, pro které máme české pojmenování pohotovost. Zřejmě odtud, tj. z oblasti stylu orientačního, se toto označení přesouvá do oblasti stylu zpravodajského, kde svou výraznou zvukovou cizostí působí na zvýšení pozornosti čtenáře/diváka. Lze se však důvodně domnívat, že tento přesun již dál nepůjde, neboť ona poměrně nápadná hlásková cizost tohoto anglicizmu by v textech jiných stylových rovin působila přinejmenším nezvykle.

Jazyk se ovšem vyvíjí svou vlastní přirozenou cestou, pro niž mají připomínky jazykovědců pramalý význam. Bude tedy záležet jen a jen na „pružné stabilitě“ našeho jazykového systému, zdali se s výrazem emergence ve významu „pohotovost“ budeme setkávat stále častěji, či nikoliv.

Naše řeč, volume 82 (1999), issue 3, pp. 162-163

Previous Josef Šimandl: Insitní, in situ

Next Zdeňka Tichá: Lomítko