VI. konference o slangu a argotu v Plzni

Zdeňka Tichá

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Ve dnech 15.–16. září 1998 proběhla na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni v pořadí již šestá konference o slangu a argotu. Účastníky přivítal děkan pedagogické fakulty V. Havel, který vyslovil potěšení nad stále se udržující tradicí těchto plzeňských konferencí. L. Klimeš ve svém úvodním slovu tuto tradici rovněž připomněl, zároveň se však rozloučil s rolí organizátora těchto setkání, neboť zamýšlí „předat štafetu“ mladším kolegům.

V úvodním referátu konference se J. Hubáček vyslovil k aktuálním úkolům české sociální dialektologie, k nimž řadí zejména propracování kritérií dělení slangizmů a profesionalizmů, analýzu způsobu a rychlosti, s jakou sociolektizmy ovlivňují terminologii, a především založení a cílevědomé doplňování počítačové databáze sociolektizmů. Z. Tichá se ve svém příspěvku Lexikografické přístupy k slangovému materiálu zmínila o tradici slangových slov[154]níků a soustředila se mimo jiné na slovníky volně přístupné na internetu, tzn. na jejich pseudolexikografická zpracování. Referát M. Novákové Slang a textový korpus byl pokusem ukázat možnosti textového korpusu při výzkumu slangů. O tom, jak slang proniká do oficiálních projevů, hovořila E. Minářová. Všímala si zejména dorozumívacích oblastí, v nichž je výskyt slangových výrazů mimo „domovskou sféru“ jejich užití nejčastější, a také faktorů, které takové užití slangizmů motivují. J. Jodas se v příspěvku nazvaném Slova argotického a slangového původu v současném běžně mluveném jazyce zamýšlel nad hodnocením argotických a slangových slov a vyslovil požadavek přesnější klasifikace, kterou označil jako stylovou. Dopolední blok příspěvků uzavřela J. Klečková, která z pozice odborníka na výpočetní techniku upozornila na úskalí zpracování mluveného jazyka, a tedy i slangu, pomocí počítačů.

Odpolední program byl zahájen referátem O. Martincové Slangizmy v slovníku neologizmů[1]. Autorka objasnila kritéria zařazování slangových výrazů do slovníku neologizmů a věnovala se rovněž jejich konkrétnímu lexikografickému zpracování. Příspěvek Jak se píše o slangu a argotu v novinách R. Blatné se soustředil na rozdílná chápání termínu slang v publicistice, avšak vyvolal diskusi nad přesvědčivostí pouze frekvenčního přístupu ke zkoumané problematice. Z. Hladká analyzovala na materiálu 150 dopisů lexikum soukromé korespondence mládeže a upozornila na užívání expresivních jednotek, zejména hypokoristik, deminutiv a hodnotících a intenzifikačních prostředků. Zájem vyvolal příspěvek M. Krčmové Rodinný slang, v němž autorka vymezila rodinu jako zvláštní případ malé sociální skupiny a soustředila se na způsob komunikace uvnitř rodiny a na možnosti jejího zkoumání. J. Klincková se v příspěvku Slangizmy vo svete počítačov zaměřila na specifika komunikace s počítačem a prostřednictvím počítače a upozornila na nutnost zabývat se touto problematikou podrobněji.

Fotbalovému slangu byly věnovány dva příspěvky – P. Odaloš zhodnotil důvody vzniku slangových pojmenování a způsoby jejich tvoření ve slovenštině; Z. Suda porovnal lexikum fotbalového slangu v 60. letech a dnes, přičemž se soustředil nejen na vznik nových slangových jednotek, ale rovněž na jejich zánik. K specifikům dnešního fotbalového slangu patří zejména vyšší míra expresivity a množství interslangových výrazů. V posledním referátu prvního dne konference Ekspresywność języka ĺowieckiego v Polsce připomněla E. Pajewská počátky a vývoj lovecké mluvy v Polsku a soustředila se zejména na způsoby a prostředky, kterými se v ní projevuje expresivita.

Druhý den konference zahájila příspěvkem Církevní slang M. Grygerková, která podala přehled dosud shromážděných lexikálních jednotek, a to zejména z mluvy církevní mládeže. Materiálově byly orientovány rovněž další příspěvky konference. Z. Opavská představila oblast moderního tance a slangové i terminologické lexikální jednotky v ní užívané. B. Junková se věnovala historii knoflíkářství v obci Žirovnice a původu i současnému stavu slangové mluvy knoflíkářů, která má více než stoletou tradici a vznikla na základě německé terminologie. Perspektivy knoflíkářské profese v současnosti jsou téměř mizivé, a můžeme předpokládat, že knoflíkářský slang zanikne. Zajímavě vyzněl příspěvek J. Málkové věnovaný slangu horolezců. Horolezectví je poměrně mladé sportovní odvětví a horolezci se dostávají do specifických komunikačních situací. V tomto slangu převažují [155]jednoslovná pojmenování a nejproduktivnějším slovotvorným postupem je metaforizace. V příspěvku H. Chýlové Letecký slang byl na značném množství příkladů ilustrován slang letců. K. Koczurová podrobila analýze slangové názvy a obraty pracovníků rozhlasu v Polsku a v České republice. K zajímavým zjištěním patří rozdíly mezi češtinou a polštinou: ve slangu českých rozhlasových pracovníků nalezneme značný počet univerbátů, polština má naopak ve větší míře zastoupena slova s přeneseným významem.

A. Jaklová podala přehled pojetí argotu v české lingvistice od počátku století dodnes a zdůraznila, že je třeba vymezit nový teoretický rámec pro definování argotu. K jednomu z témat plzeňské konference v roce 1988 se vrátila v příspěvku O drogovém lexiku po 10 letech A. Rangelova. Konstatovala, že změny v oblasti drogového lexika, které nastaly v uplynulých 10 letech, souvisí s medializací drogové problematiky a rovněž s její internacionalizací. Na specifika romštiny v porovnání s češtinou a slovenštinou se soustředil K. Kamiš. Poslední dva referáty konference byly předneseny polskými lingvistkami. J. Ignatowiczová-Skowroská hovořila o stylizačních mechanizmech argotizace v díle M. Nowakowského, B. Frankowská-Kozaková se věnovala lexiku polských narkomanů, které dokumentovala velkým množstvím zajímavých příkladů.

Konferenci, které se zúčastnilo 25 referujících a další hosté, provázela přátelská, otevřená atmosféra. Živá diskuse probíhala jak během jednání, tak i v „zákulisí“, neboť problematika slangu a argotu je velmi složitá a zajímavá. Všichni zájemci o tuto problematiku se mohou těšit na sborník, ve kterém bude obsaženo písemné znění všech referátů. Především se ale – díky obětavosti organizátorů – mohou těšit na příští konferenci o slangu a argotu v Plzni.

---

[1] Nová slova v češtině. Slovník neologizmů, Praha 1998.

Naše řeč, volume 82 (1999), issue 3, pp. 153-155

Previous Milan Harvalík: Nová publikace o českých zeměpisných jménech

Next Jana Matúšová: K životnímu výročí Ivana Lutterera