Sympozium Čeština — univerzália a specifika

Michal Křístek

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Ve dnech 17.–18. 11. 1998 uspořádal Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně sympozium Čeština – univerzália a specifika. Toto sympozium proběhlo v rámci projektu podporovaného Grantovou agenturou ČR, jehož cílem je připravit encyklopedický slovník s pracovním názvem Čeština v jazykovědných pojmech. Sympozia se proto zúčastnili především lingvisté, kteří pro tento slovník zpracovávají hesla z různých oblastí [97]češtiny. Ve svých tematicky různorodých příspěvcích, v referátech i v diskusi se účastníci soustředili na dílčí otázky spjaté s tímto projektem.

Po úvodním slově vedoucí Ústavu českého jazyka Zdenky Rusínové zazněl referát Petra Karlíka nazvaný Co je to vedlejší věta? Přednášející se v něm zabýval zejména různými typy vedlejších vět podle jejich syntaktické začleněnosti a nezačleněnosti, restriktivního a nerestriktivního spojení, obsahové a formální podřazenosti a také vzájemnými kombinacemi těchto kritérií.

Další příspěvek se rovněž týkal syntaxe. Jarmila Panevová se ve svém referátu Valence a její univerzální a specifické projevy věnovala především teoretickým a terminologickým problémům spjatým se zkoumáním valence. Připomněla vývoj různých přístupů k tomuto problému (syntaktický × sémantický přístup) a jejich odraz v domácí lingvistice (Daneš, Dokulil, Grepl, Karlík, Ružička, Šmilauer a další). Zabývala se také obligatorností a fakultativností různých participantů v povrchové struktuře věty.

Jaroslav Hubáček se zaměřil na terminologické problémy spjaté s oblastmi profesní mluvy a slangu. Ve svém příspěvku nazvaném K základním pojmům tzv. sociální dialektologie charakterizoval vzájemné vztahy termínů profesní mluva, stavovský jazyk, slang, argot, žargon a hantýrka. Poukázal na neustálenost těchto pojmů v odborné literatuře i na příčiny této situace; vymezil sociolekt jako pojem nadřazený všem výše uvedeným pojmům a navrhl zavedení termínu sociolektologie pro teoretickou disciplínu zkoumající sociolekty.

Referát Evy Hajičové Aktuální členění věty a výstavba promluvy byl pojat kontrastivně: na českém a anglickém materiálu autorka zkoumala jazykový charakter tzv. rematizátorů a jejich pozici ve větné struktuře. Další část byla věnována souboru společných znalostí mluvčího a posluchače a aktivovaností prvků této množiny v průběhu diskursu.

Příspěvek Ivy Nebeské Jazykový obraz světa vycházel z pojetí tzv. kognitivní lingvistiky. Zabýval se univerzálními a specifickými rysy poznávání světa a odrazem těchto procesů v jazyce. Pozornost byla v tomto referátu věnována zvláště metaforickému charakteru modelování obrazu světa. Závěrem se přednášející zmínila o projektech z této oblasti uskutečňovaných v Polsku, na nichž se podílí i skupina českých lingvistů.

František Čermák se v příspěvku Povaha a souvislost některých univerzálií v sémantice a morfologii zaměřil na srovnání základních slovotvorných postupů ve třech různých typech jazyků: v jazycích izolačních (jako zdroj materiálu byla použita angličtina), aglutinačních (finština) a flektivních (čeština). Ze srovnání vyplynulo, že nejproduktivnějšími × nejméně produktivními postupy jsou pro angličtinu polysémie × derivace, pro finštinu kompozice × derivace, pro češtinu derivace × polysémie; jak přednášející připomněl, výsledky tohoto zkoumání je nutno potvrdit i zkoumáním v rámci počítačových korpusů příslušných jazyků.

Milan Jelínek se v příspěvku Styl encyklopedických hesel věnoval specifickým rysům textů tohoto typu. Styl encyklopedických hesel vymezil jako jednu z podskupin odborného funkčního stylu, jejímiž charakteristickými znaky jsou psanost, oficiálnost, monotematičnost, snaha o tematickou úplnost, vysoká míra syntaktické kondenzace, výskyt jazykových a nejazykových materiálů v rámci jednoho hesla a menší důraz na autorskou původnost.

V referátu Radoslava Večerky Metodologie diachronního popisu syntaxe byly uvedeny základní rysy, které je nutno brát v úvahu při historickém zkoumání syntaxe. Je to mimo jiné skutečnost, že na rozdíl od jiných jazykových rovin je pro oblast syntaxe charakteristická dlou[98]hodobá koexistence starších a mladších výrazových prostředků, které se mohou lišit například svými stylovými příznaky. V oblasti překládání liturgických textů působila také vysoká míra závaznosti předloh a snaha zachovat co nejvěrněji strukturu originálu.

Eva Havlová se v příspěvku Homonyma v etymologických slovnících zabývala způsoby vzniku homonym (jednak sémantickou divergencí, jednak tvarovou konvergencí), spornými body při vymezování hranic homonymie a polysémie a uspořádáváním takovýchto výrazů v etymologických slovnících, a to jak ve slovnících českých, tak i ve slovnících dalších slovanských jazyků. Zkoumání vybraných materiálů vede k závěru, že množství homonymních hesel v etymologických slovnících je tím větší, čím více dialektických tvarů se samostatně uvádí a čím podrobnější je sémanticko-slovotvorné zpracování těchto hesel.

Ludmila Uhlířová ve svém referátu Pravděpodobnost v jazyce nastínila vývoj kvantitativní lingvistiky jak ve světovém, tak v domácím kontextu a připomněla významnou roli, kterou v této oblasti už od samých počátků této disciplíny, tj. od 20.–30. let 20. století, hráli členové Pražského lingvistického kroužku. Dále se věnovala pravděpodobnosti jako vlastnosti, kterou jazyk sdílí s jinými sémiotickými systémy; zdůraznila, že aplikace teorie pravděpodobnosti významně napomáhá při odhalování pravidelností a zákonitostí v rámci určitého systému.

V závěrečném projevu Petra Karlíka zazněl návrh uspořádat příští rok další konferenci, jejímž cílem má být zhodnocení postupu práce na připravovaném encyklopedickém slovníku a koordinace další činnosti. Plné znění všech referátů přednesených na právě ukončeném sympoziu Čeština – univerzália a specifika bude zveřejněno v připravovaném sborníku; kromě toho zde budou zahrnuty i podněty, které vyplynuly z velice bohaté a plodné diskuse.

Naše řeč, volume 82 (1999), issue 2, pp. 96-98

Previous Jiří Zeman: Mezinárodní konference Město a jeho jazyk

Next Milan Harvalík: Sedmá konference Onomastika a škola v Brně