Bodybuilding nebo kulturistika?

Zdeňka Kavková

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ideál fyzicky a psychicky zdravého jedince je součástí snah o lidskou dokonalost snad od nepaměti. Nebudeme zde procházet celou historii, připomeneme pouze, že za zakladatele systému kulturistického cvičení je všeobecně považován Eugen Sandow (1867–1925), Němec žijící v Anglii. V roce 1903 byla v Londýně vydána jeho kniha „Body-Building“, která se stala první učebnicí kulturistiky.

Body-building či bodybuilding, který se spolu se vzpíráním a zápasem vydělil z původních siláckých soutěží, jejichž rozvoj nastal především ve 2. polovině 19. století, se stal populární zejména v USA od 30. let 20. století.

Název bodybuilding, doslovně přeložený jako ‚budování těla‘, zdomácněl pro posilovací cvičení v USA a anglicky mluvících zemích. Slovník uvádí, že bodybuilder je osoba, např. muž, který dělá fyzicky namáhavé cviky, často s těžkými závažími, aby si vybudoval velké svaly. Název pro populární sportovní disciplínu je bodybuilding (Longman, Dictionary of English Language and Culture, 1992).

Ve francouzštině se začal užívat název culturisme, jehož původ je odvozován od latinského slova cultura ve významu ‚vzdělání, péče, zdokonalování, kultivace‘. Pro toho, kdo se zabývá posilováním, má francouzština název culturiste. Tyto názvy se užívají ve francouzštině od 60. let tohoto století: Le petit ROBERT, dictionnaire de la langue française (Paris, 1992) uvádí jejich výskyt z roku 1965.

Z francouzštiny se, podle dostupných informací, tento název rozšířil nejprve do polštiny a odtud do češtiny, kde se samozřejmě objevuje společně s prvními ’činkárnami’ a posilovnami, které se zřizovaly na počátku 60. let. V té době se užíval pro daný sport souběžně název kulturismus a kulturistika, pro sportovce pak kulturista. Kulturista má samozřejmě ženský protějšek, kulturistku – toto slovo vzniklo přechýlením mužského jména, a to nejproduktivnější přechylovací příponou -ka. Ke slovu kulturismus i kulturista je utvořeno adjektivum kulturistický. V 70. letech se ustálil v užívání pouze název kulturistika.

V literatuře nacházíme i neobvyklé užití slova kulturistika, a to ve významu ‚sportovec zabývající se kulturistikou‘ (1. pád sg. by zněl kulturistik): „Kdyby došlo k nejhoršímu, nemusíš se bát. Do kulturistika má ten rejža daleko, a kdyby už měl být z toho někdo zničený, ty to nebudeš.“ (J. Šikl, Pád, 1977).

Pro zajímavost se podívejme, jak se s názvem tohoto poměrně mladého sportovního odvětví vypořádaly jiné jazyky.

Naznačili jsme, že slovo kulturistika se k nám rozšířilo pod vlivem polštiny. Pro sportovní disciplínu má tento jazyk název kulturystyka, pro sportovce kulturysta a pro jeho ženský protějšek pak kulturystka.

Ruština se zpočátku snažila o vytvoření nového pojmenování pro novou sportovní disciplínu a vznikl tak např. název atletičeskaja gymnastika nebo atletizm. Dnes se již v ruštině užívá názvu kul’turizm, pro sportovce pak kul’turist. Dlužno dodat, že podobných pokusů o jiné pojmenování kulturistiky podle vzoru ruštiny nebyla ušetřena ani čeština a i u nás se objevily názvy vzpíračská gymnastika či atletická gymnastika. Tehdy k nim vedla především snaha odlišit socialistické pojetí sportu od kapitalistického, komerčního. Tyto pokusy zůstaly bez odezvy, podobné názvy se neujaly.

[56]V bulharštině se užívá název kulturizăm, který je vyložen jako „systém cvičení a sportovní disciplína na rozvinutí muskulatury těla“, a u hesla je uvedena poznámka, že je přejaté z francouzštiny (Bălgarski tălkoven rečnik, Nauka i izkustvo, Sofia 1994).

Je zajímavé, že v maďarštině naopak existuje doslovný překlad slova bodybuilding, a to výraz testépítés.

V zahraniční odborné literatuře se objevuje v 80. letech výraz body perfecting ‚zdokonalování těla‘ a také figure shaping ‚formování postavy‘. Ani jeden z nich však zatím v češtině nezdomácněl, užívají se ojediněle. Oba tyto výrazy jsou, podle mého názoru, výstižnější pro oblast kondiční kulturistiky, kde se důraz klade právě na zdokonalování, formování postavy. V oblasti kulturistiky vrcholové až profesionální je užití výrazu bodybuilding příhodné – jde zde v první řadě skutečně o vybudování muskulatury, svalové hmoty, a její zformování je procesem, který následuje až poté. Je třeba si rovněž uvědomit, že pro širší sportovní veřejnost je známější název kulturistika, v odborných časopisech věnovaných tomuto sportu se název bodybuilding užívá častěji v souvislosti právě s vrcholovým a profesionálním výkonem.

Zbývá odpovědět na otázku z názvu příspěvku – bodybuilding nebo kulturistika? Oba názvy jsou v základním významu synonymní, pojmenovávají „individuální silový sport, ve kterém se využívají závaží, činky ap. k rozvoji svalstva a pěstování krásy lidského těla“ (definice kulturistiky tak, jak ji podává Akademický slovník cizích slov, Praha 1995). Nelze tedy striktně předepisovat, který název užívat a který ne. Bylo by však dobré, aby uživatelé měli na zřeteli zmíněné tendence a zvažovali podle dané situace, jaký výraz použijí.

Naše řeč, ročník 80 (1997), číslo 1, s. 55-56

Předchozí Ludmila Švestková: Perma

Následující Jan Králík: Sloh věku počítačů