Oproti

[Short articles]

(pdf)

-

Že slovo oproti je v češtině nesprávný a zbytečný novotvar místo proti, napsali jsme v každém ročníku N. Ř. několikrát a nechceme se o tom znova šířiti. V písemnictví vlastním, jak se zdá, tato nestvůra se pomalu vytrácí, zato naši novináři a státníci, [276]od ministrů až kdoví kam, pořád ještě myslí, že by jim nikdo nerozuměl, kdyby řekli, že my proti jiným národům žijeme jako v ráji, že proti loňsku se naše hospodářské, politické, národní (atd.) poměry zlepšily tak, že si ničeho lepšího přáti ani nesmíme, ne »oproti« jiným národům, »oproti« loňsku. Ale rádi bychom pověděli o něčem jiném.

Toto nešťastné oproti čítáme dosti často i v knihách slovenských. Tak na př. u Hurbana Vajanského i u Kukučina, který přece píše krásnou slovenštinou. A nejen to; čítáme oproti místo našeho proti nejen ve smyslu přeneseném, jak žije v našich novinách (jeho povoľnosť oproti Branskému bola naozaj detinná Hurb. 5, 112), ale i jako předložku čistě místní (oproti Anne sedel pán stredného veku 73), ba i jako příslovce, kde my bychom řekli »naproti« (Záhajský mu bežal vľúdne oproti 164). Není slovanského jazyka, který by byl po stránce vědecké tak zanedbán, jako jazyk slovenský, a proto nedovedeme ani si netroufáme sami rozhodovati, je-li toto oproti v slovenštině správné či nic. Je-li správné, je naše »oproti« slovo slovenské, pravda, vedle našeho »proti« zbytečné, ale přece tedy jen slovo, jež má kus práva k životu; pakli není správné, mělo by zmizeti ze slovenštiny právě tak, jako z češtiny. Dávno pozorujeme, že si mnozí slovenští spisovatelé libují v bohemismech; a obyčejně si vybírají za vzor z češtiny nejhorší novinářské smetí, jehož bychom se my sami rádi zbavili; toto pozorování naše potvrzuje v červenci v úvodníku Nár. novin nějaký Slovák (podle domněnky Nár. listů ve več. 20. července Škultéty, starý bojovník za čistotu svého jazyka). Proto nám nejsou doklady slova oproti, jež nalézáme ve slovenštině, důkazem, že to je slovo opravdu slovenské; snad je to zase plevel zanesený od nás na Slovensko.

Hledali jsme již v této věci pomoci soukromě, ale marně. Činíme to dnes veřejně, a prosíme, aby nás některý Slovák anebo Čech slovenštiny dobře znalý z těchto pochybností vyvedl. Je oproti skutečné slovo slovenské, t. j. slovo v slovenské mluvě lidové žijící či nic?

Naše řeč, volume 4 (1920), issue 9, pp. 275-276

Previous Dámský návštěvník

Next Václav Nerad: Naše světla