Časopis Naše řeč
en cz

Býčí trh

Jiří Kraus

[Drobnosti]

(pdf)

-

V poslední době často čteme v burzovních zprávách, které zařazením na stránky denního tisku i širokým okruhem čtenářů dávno ztratily svou výlučnost, že obchodování s akciemi v České republice konečně získává vlastnosti býčího trhu. Samozřejmost takové informace, navíc zdůrazněná tím, že dosud jsme se u tohoto výrazu ještě nesetkali s uvozovkami či s jiným grafickým ozvláštněním, se poněkud dostává do rozporu s výsledkem našeho menšího osobního průzkumu. Zjistili jsme totiž, že mnohým lidem je spojení býčí trh jak ve speciálním významu omezeném na obor finančnictví, tak v běžné mluvě jako synonymum pro optimistická očekávání celkem nesrozumitelné. Právě proto však pátrání po jeho významu i historii nemusí být pro poznání vývojových tendencí současné češtiny bez zajímavosti.

Abychom tento význam pochopili, musíme si připomenout, že pro finanční trh, jehož součástí je tedy i trh s akciemi, jsou příznačné určité zákonitosti. Někteří ekonomové jsou přesvědčeni, že změna cen se řídí nabídkou a poptávkou, jiní hledají širší souvislosti a nacházejí je v působení jistých obecnějších cyklů a fází. Většinou se však shodují v názoru, že kurzy cenných papírů je třeba charakterizovat buď střídavým kolísáním, nebo ustálenějším pohybem ve vyhraněném směru. Ceny se tedy při kolísání, příznačném pro tzv. trading market, pohybují směrem vzhůru a po dosažení jisté úrovně, tzv. úrovně rezistence (anglicky resistence level), obracejí opět dolů, dokud neklesnou na tzv. podpůrnou úroveň (support level). Pro účastníky burzovních obchodů je ovšem zajímavější trh, ve kterém postupně převažuje jistý vyhraněný směr (trending market). Ten pak může stoupat vzhůru, cena akcií při něm stoupá, tomu se říká býčí trh (bull market, bullish market), nebo naopak klesá, jde tedy o tzv. medvědí trh (bear market). S termínem medvědí trh jsme se zatím v českém denním tisku nesetkali.

Ohlédneme-li se na historii uvedených pojmů v české burzovní literatuře, vidíme, že termíny býčí trh i medvědí trh tu jsou poměrně mladé. Akademický slovník cizích slov (Academia, Praha 1995) vyjadřuje reakce na tržní pohyb akcií výrazy francouzského původu. Haussa [ósa], řidč. hausse [ós], neskl. ž., označuje stoupání kurzu cenných papírů (odvozené přídavné jméno je haussový n. haussovní, člověk spekulující s budoucím vzestupem kurzu je haussier [ósje] nebo haussista [ósista]). Opakem pak jsou výrazy baissa [bésa], baissový, baissista [bésista], baissier [bésjé].

Co z těchto údajů vyplývá? Na prvním místě asi celkem očekávané zjištění, že (pochopitelně nikoli jen v češtině) začíná vliv francouzštiny ustupovat vlivům angličtiny také v oblasti finančnictví. Druhý závěr považujeme za zajímavější. Na první pohled vlastně výrazy cizí (haussový, baissový trh) byly vytlačeny výrazy českými (býčí trh, medvědí trh). Ve skutečnosti tu pochopitelně nejde o nějaké počeštění, ale o kalky (doslovné překlady cizího pojmenování), které se vyznačují silnou, v češtině nezvyklou metaforičností. V souvislosti s tím můžeme upozornit i na [49]ikonickou (zobrazující) povahu této metafory – naráží se tu totiž na skutečnost, že tím, jak býk nabírá někoho nebo něco na rohy, vyhazuje vzhůru, kdežto medvěd tlapou zaráží, zatlačuje dolů. Tato nápadná obraznost (na některých amerických burzách zdůrazněná sochami býka a medvěda) také vede k tomu, že kalky typu býčí, medvědí trh nebo z astronomické oblasti velký třesk, černá díra, apod. někdy působí v českém kontextu cizoroději než některá slova cizí. Méně zasvěcení uživatelé jazyka (pokud jim vůbec rozumějí) mají dokonce sklon je považovat za slohově příznakové nebo i nespisovné. Častý výskyt těchto slov v denním tisku zároveň vyvolává otázku, kde se o jejich významu poučit. Do slovníků cizích slov nepatří, svou zřetelnou terminologizovaností se vylučují z oblasti frazeologie, autorům výkladových slovníků se zase oprávněně mohou zdát příliš speciální. Asi nejspíš bychom jejich výklad očekávali tam, kde se s nimi setkáváme nejčastěji – v burzovních zprávách a rubrikách, jejichž sestavovatelé by rozhodně víc měli počítat s tím, že v počátcích je u nás nejen burzovní trh, ale i jeho účastníci a zájemci o něj.

Nakonec ještě jednu poznámku. Za příznak cizího původu (a zejména vlivu angličtiny) jsme v našem výkladu označili nápadnou obraznost uvedených kalků, i když tu jde o slova v základním významu běžně srozumitelná a ryze česká. Dalším obrazným rysem velkého počtu anglických termínů, zvyklostem češtiny dost vzdáleným, je vědomě budovaná zvuková příbuznost (paronymie) mezi významově souvisejícími termíny. Tak je tomu v našem případě u dvojice trading market a trending market i u počátečních hlásek/písmen výrazů bull a bear (v obou slovech jde také vždy stejně o čtyři písmena a tři hlásky). To pak může vést k takovým grafickým podobám, jako je b-market, tedy trh s určitým trendem, směřující nahoru nebo dolů. Tato zvuková korespondence (a snad i cesta otevřená k různým jazykovým hříčkám) je českým dvojicím významově blízkých termínů nebo profesionálních pojmenování a terminologii vůbec zatím vzdálená. Snad bychom tu mohli mluvit o tom, že hranice mezi mnohými pojmenováními uměleckými, reklamněpublicistickými a odbornými je v angličtině méně ostrá než v češtině. To se odráží i v malé ochotě českých mluvčích chápat výrazy typu býčí trh jako slohově neutrální.

Naše řeč, ročník 79 (1996), číslo 1, s. 48-49

Předchozí Milan Harvalík: Vypravování z Jablunkovska

Následující Jindra Světlá: Pot-pourri či potpourri?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1