Ludvík Pokorný (1915—1990)

Alena Jaklová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V loňském roce (31. 8. 1990) zemřel náhle ve věku 75 let doc. PhDr. Ludvík Pokorný, CSc., učitel jihočeských pedagogů.

Ludvík Pokorný, absolvent filozofické fakulty UK v Praze, působil od r. 1939 na městské reálce v Humpolci, později na reálném gymnáziu v Havlíčkově Brodě, na stavební průmyslové škole v Hradci Králové a na gymnáziu v Humpolci. R. 1960 se stal odborným asistentem na Pedagogickém institutu v Jihlavě. Po jeho zrušení odchází r. 1984 na Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Zde pak působí jako jedna z výrazných osobností katedry českého jazyka a literatury až do doby svého penzionování. Ani po odchodu do důchodu však L. Pokorný své styky s katedrou nepřerušil; jako externí učitel zajišťoval výuku mateřského jazyka v dálkovém studiu učitelství pro 1. stupeň základní školy, aktivně se zúčastňoval činnosti pobočky Jazykovědného sdružení (viz teze jeho přednášek v Jazykovědných aktualitách 21, 1984 a 22, 1985, č. 1 a 2).

Hlavní náplní badatelské práce L. Pokorného byla především bohemistika. Napsal přes dvacet odborných článků a statí týkajících se problematiky místních jmen, stylového využití přímé řeči i jazykově stylistické analýzy textu a didaktiky slohového vyučování. Své poznatky z výzkumu percepce literárního textu a slohové kompetence u žáků základních škol publikoval ve sborníku Práce s textem v konkrétních podmínkách na ZDŠ (vydal r. 1970 Krajský ped. ústav v Č. Budějovicích). Tento sborník je jedním z prvních pokusů o mezioborový přístup ke zkoumané problematice v naší odborné literatuře vůbec. L. Pokorný je také spoluautorem Jihočeské vlastivědy, svazek Jazyk (1986), a antologie jihočeské poezie, nazvané Chvály jižních Čech (1973, 1976).

L. Pokorný však byl především vynikající učitel. Své rozsáhlé odborné vědomosti předával posluchačům v přednáškách a seminářích věnovaných gramatice současného českého jazyka, zejména morfologii a syntaxi, dále lexikologii a stylistice. Náročné teoretické otázky českého tvarosloví a lexikologie zpracoval ve skriptech Gramatické kategorie (1983) a Úvod do české lexikologie (1979, 1991). L. Pokorný také často a přitom velmi ochotně [44]pomáhal svým mladším kolegům na katedře: zasvěcoval je do práce vysokoškolského učitele a byl jim nápomocen i při jejich odborném růstu.

L. Pokorný vykonal v r. 1973 na filozofické fakultě UK v Praze rigorózní zkoušku a ve stejném roce získal i vědeckou hodnost kandidáta věd. Poněvadž mu však bylo v r. 1970 zrušeno členství v KSČ, nemohl i přes nesporné odborné kvality a výsledky své práce získat další odpovídající hodnost. Až nedávno, v polovině r. 1990, byl L. Pokorný na samém sklonku životní dráhy jmenován docentem v oboru český jazyk.

Jeho odchodem ztrácí Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích vynikajícího odborníka, pečlivého učitele, vzácného a moudrého člověka.

Naše řeč, ročník 74 (1991), číslo 1, s. 43-44

Předchozí František Štícha: Za Jaromírem Spalem

Následující Eva Havlová: Kompas a busola