„Reket“?

Petr Nejedlý

[Short articles]

(pdf)

-

Jistě už se dnes nikdo nepozastavuje nad tím, že se vedle zpráv o úspěších probíhající přestavby dovídáme z tisku také o leckterých negativních jevech sovětského života. K nim patří mj. dobře organizované gangy vyděračů a násilníků. V Sovětském svazu se pro tuto činnost vžilo pojmenování reket, vzniklé přejetím angl. racket ‚protizákonný podnik‘.[1] Tak je také převzali naši novináři (srov. Lubomír Stanček, Zlo jménem reket, Mladá fronta 11. 3. 1989, příloha Víkend, s. 2) a použili je v domnění, že jím obohacují naši slovní zásobu („slovo, které dosud neobsahují ani běžné slovníky“).

Potíže s uvedeným pojmenováním se objevily už v citovaném článku. Máme slovo reket skloňovat jako ruština (gruppa reketa, učastvovať v reketě, zanimaťsja reketom)? Nemáme je raději přejímat jako slovo citátové — neskloňované, popř. vyznačované uvozovkami? To jsou problémy spojené s uvedeným výrazem v české jazykové praxi. Jazykovědec by si měl navíc položit otázku, zda je dané slovo potřebné, zda je funkční, zda je lze organicky zařadit do českého jazykového systému.

Vyjdeme-li z odpovědi na tuto poslední otázku, problém se značně zjednoduší. Bez slova reket se čeština totiž obejde. Sama pojmenovávaná skutečnost (organizované vyděračství spojené s násilnými činy) ani fakt, že se nyní objevila právě v SSSR, nejsou nic tak specifického, aby to vyžadovalo nové zvláštní pojmenování. Pro označení této činnosti a jejích konatelů v češtině již [166]existuje dokonce celá slovní čeleď, odvozená od přejatého slova, které se organicky začlenilo do českého lexikálního systému — totiž raketýr (popř. raketýř) ‚zločinný vyděrač‘ (z angl. racketeer), raketýrství a adj. raketýrský. Doklady na tato slova najdeme už v Příručním slovníku jazyka českého 4 (Praha 1944—8): člen raketýrů, vykořisťujících kabarety a jejich majitele; veršovecké raketýrství; vykonává své raketýrské řemeslo v odborových organizacích.

Tam jsou — pravda — tato slova významem teritoriálně omezena na místo svého vzniku („v americkém prostř.“), ale toto omezení už dnes neplatí (jak potvrzuje samo ruské reket). S územním rozšířením uvedené činnosti nabylo i její pojmenování širší významové platnosti (podobně tomu bylo např. u slova mafie; srov. z nedávné doby kolumbijská narkomafie, severočeská nebo mostecká mafie apod.). Potvrzuje nám to i jeden nedávno zaznamenaný doklad slova raketýr, které musíme v dané souvislosti jistě chápat jako překladový ekvivalent vycházející z ruské předlohy.[2]

Celá čeleď slova raketýr tak vyřeší dosavadní problémy s mechanicky přejatým a v ruštině dnes aktuálně užívaným výrazem reket. Pouze do překladových slovníků bude třeba doplnit další heslo. Mimo pravomoc jazykovědců je, aby se jev pojmenovaný tímto slovem nestal součástí československých reálií.

---

[1] Srov. např. J. Peprník, Slovník amerikanismů (Praha 1982) uvádí u hesla racket významy: ‚podvod, machinace, zločinný podnik, vydírání‘; Velký anglicko-český slovník 2 (Praha 1984) má významovou strukturu hesla ještě složitější.

[2] M. Denemark, V Oděse je živo, Svobodné slovo 6. 1. 1990, příloha Slovo na sobotu, s. 1.

Naše řeč, volume 73 (1990), issue 3, pp. 165-166

Previous Věra Vlková: Mírové iniciativy

Next Olga Martincová, Věra Vlková: Designer, designér