Nagymarosský

Alena Polívková

[Short articles]

(pdf)

-

V souvislosti s pozastavením prací na vodním díle na Dunaji se objevilo v denním tisku mnoho článků, studií a reportáží, v nichž se píše o Nagymarosi. Vzhledem k tomu, že pisatelé těchto zpráv často potřebují užít též přídavné jméno utvořené od tohoto zeměpisného jména, setkali jsme se s podobami jako nagymarošský; nagymarosský, nagymaroský, nagymaroszský. Jistě i vy budete souhlasit s tím, [111]že tato škála podob asi nebude zcela v pořádku a ukazuje na to, že tvoření přídavných jmen od cizích jmen místních může někdy působit potíže.

Pro tvoření přídavných jmen od cizích místních jmen platí stejné zásady jako pro tvoření přídavných jmen od českých místních jmen. Některé slovotvorné typy jsou však specifické, jiné slovotvorné typy se naopak nevyskytují. Při tvoření přídavného jména se vychází obvykle z pravé podoby cizího místního jména, tzn. že přídavné jméno pravopisně nepočešťujeme (až na některé výjimky, např. Cambridge — cambridgeský i cambridžský). V případě, že se v češtině užívá počeštěná podoba určitého místního jména, tvoří se příslušné přídavné jméno od této podoby, tzn. např. Bombaj — bombajský. V ojedinělých případech se přídavné jméno tvoří od cizích místních jmen nepravidelně, např. Gotha — gothajský apod.; jsou to zbytky staršího způsobu tvoření přídavných jmen. Někdy se při tvoření nevychází přímo z příslušného místního jména, nýbrž z cizího přídavného jména. Je to starší způsob tvoření, který je dnes však už na ústupu.

Při tvoření přídavných jmen na -ský však může dojít i k některým změnám. Upozorníme alespoň na tzv. zjednodušení, k němuž dochází při připojení přípony -ský, je-li poslední souhláskou slovního základu -c- nebo -s-. V těchto případech dochází k tomu, že c + ský se zjednodušuje na -cký (např. Harc — harcký, Šabac — šabacký) a s + ský se zjednodušuje na -ský (např. Calais — calaiský, Cannes — canneský, Kaumas — kaumaský, Madrás — madráský, Nantes — nanteský, Santos — santoský, Pireus — pireuský, Tunis — tuniský).

Od maďarských jmen zakončených na -s, např. Szamos, Nagymaros [nadmaroš] se však tvoří přídavné jméno bez zjednodušení, tzn. že přípona -ský se připojuje k celému základu. U těchto místních jmen se vyslovuje totiž koncové s jako š a abychom mohli tuto výslovnost zachovat, musíme -s- ponechat i u přídavného jména, tj. szamosský, nagymarosský.

Naše řeč, volume 73 (1990), issue 2, pp. 110-111

Previous Jiří Hasil: Rockfest a jazztival

Next Olga Martincová: Robotechnika, nebo robototechnika?