Chtěl bych ti blahopřát (nebo poblahopřát) k narozeninám?

Eva Macháčková

[Short articles]

(pdf)

-

Nedokonavá slovesa, kterými se obracíme k nějakému adresátovi s prosbou, pozdravem, díky ap., mají dokonavé protějšky utvořené předponou po-: přát — popřát, děkovat — poděkovat, prosit — poprosit, zdravit — pozdravit. Setkáváme se také s dvojicemi gratulovat — pogratulovat, blahopřát — poblahopřát.

Slovesa s předponou po- vyjadřují jeden dějový akt, „jedno děkování“, „jedno zdravení“. Názorně si tento jejich význam můžeme ukázat na spojení se slovesy jako smět, moci, chtít. Neříkáme: Chci tě zdravit, chtěl bych ti děkovat, chci tě prosit, ale pro jeden dějový akt díků, prosby ap. se ve spojení s modálním slovesem užívá podob dokonavých: Chtěl bych tě poprosit, chci ti poděkovat.

Trochu složitější je situace u sloves gratulovat a blahopřát. Slovesa cizího původu na -ovat bývají často obouvidá. I když je sloveso gratulovat uváděno ve slovnících jen jako nedokonavé, něco z jeho původní obouvidovosti v něm asi zůstalo. Proto můžeme po modálních slovesech užít slovesa gratulovat: Chtěl bych ti gratulovat k narozeninám. Po modálních slovesech však může stát bez předpony po- i sloveso nelatinského původu — blahopřát: Chci ti blahopřát k tvému úspěchu. Vyjadřuje se tak jeden dějový akt blahopřání. Předpona po- je tu vlastně nadbytečná, sloveso vyjadřuje jeden dějový akt i bez předpony. Dokonavé sloveso s předponou po- utvořené analogicky podle jiných sloves tohoto významového typu vyjadřuje jeden projev děje snad zřetelněji, a proto se mu v jazykové praxi dává přednost.

Můžeme si tedy vybrat. Stejně správné bude Chci ti gratulovat, blahopřát k úspěchu, k narozeninám jako Chci ti pogratulovat, poblahopřát.

Naše řeč, volume 72 (1989), issue 2, p. 112

Previous Pavel Chalupa: Vitraj a vitráž

Next Eva Macháčková: Přívlastkové věty s místními a časovými vztažnými příslovci