Eva Macháčková
[Short articles]
-
S podobnými větami se setkáváme v tisku denně. Co však jimi máme přesně rozumět, není vždy jasné.
Výraz opatření může mít dva významy. Někdy vyjadřuje přibližně význam ,ustanovení, nařízení, rozhodnutí‘, někdy však (zvláště ve spojení konkrétní opatření) ,nějaký postup v jednání‘. Slovník spisovného jazyka českého uvádí spojení jako mimořádná, nouzová, rázná, bezpečnostní, odvetná opatření aj., a také spojení učinit opatření. Ve spojitosti se slovesem učinit, které má zřetelný „akční“ dějový význam, jde většinou o vytváření konkrétních kroků, postupů k nápravě, ke změně apod. Slýcháme také spojení vypracovat konkrétní opatření, připravit opatření.
Spojení přijmout opatření (které má obdobu v ruském prinjať mery) slovníky neuvádějí. Sloveso přijmout má celou řadu významů; ve spojení s abstrakty je v češtině obvyklé především ve významu ,dostat od někoho něco a souhlasit s tím, uznat to‘, např. přijmout nabídku, návrh, pozvání apod. Avšak ve spojení přijmout opatření je význam slovesa přijmout jiný (podle toho, v jakém významu je užito slova opatření), a to buď ,zvolit‘ (nějaký postup v jednání), nebo ,schválit‘ (ustanovení, nařízení, rozhodnutí). Přijmout, tj. schválit můžeme nejen opatření, ale i již zmíněná rozhodnutí, nařízení, ustanovení, usnesení. Příslušné organizace nebo jednotlivci mohou pak daná opatření (usnesení atd.) plnit, realizovat.
Shrňme tedy: Spojení přijmout opatření bývá bez bližšího výkladu málo obsažné, mlhavé. Nejasnosti vyplývají jak z významu slovesa přijmout, tak i z významu slova opatření. U slovesa přijmout není jasné, zda bylo nebo má být něco konkrétně vykonáno, nebo jen schváleno a uloženo někomu jinému. Výraz opatření může znamenat jak nějaké rozhodnutí, nařízení, tak již i konkrétní postup v jednání, akci. Formulace některých autorů jsou takto někdy i záměrně nekonkrétní a neadresné. Je to však k neprospěchu sdělného vyjadřování.
Naše řeč, volume 72 (1989), issue 2, p. 109
Previous Anna Pecušová: Strečink
Next Eva Macháčková: Sjetiny