Orlické hory jsou vysněžené

Jitka Dršatová

[Short articles]

(pdf)

-

V loňském lednu chudém na sníh jsem si na Šumavě, v Orlických horách i Krkonoších všimla, že lyžaři vyjadřovali své obavy o stav běžeckých tratí větami typu: hory nejsou vysněžené, zítra nebude vysněženo. Proč to neobvyklé užití předpony vy-? Jde tu [108]zřejmě o potřebu přesnějšího vyjádření sněhových podmínek pro lyžaře, protože běžné sloveso nasněžit (to nám krásně nasněžilo) vyjadřuje bud místo, směr činnosti nahoru, na povrch, nebo jistou míru (např. namrznout). Předmětové sloveso zasněžit vyjadřuje, že je něco zakryté, případně vyplněné sněhem, např. zasněžená cesta, chalupa. Sloveso vysněžit je sémanticky blízké významům sloves vydláždit, vystínovat vyjadřujících ‚provedení děje, jímž se opatřuje něco něčím‘, nebo vymrznout, vyhřát označujících ,průběh děje vedoucího k jejich dovršení‘.

Sloveso vysněžit je přechodné a užívá se obvykle v pasivním tvaru (hory jsou vysněžené) nebo jako adjektivum verbální (vysněžená trať). Snad pod vlivem obvyklého užití slovesa nasněžit v neosobní konstrukci do rána nasněžilo jsem se setkala s použitím slovesa vysněžit v podobě neosobního pasíva zítra bude vysněženo (v nespisovné variantě zítra bude vysněžíno). Předpona vy- má v tomto případně oproti předponě na- význam dovršení děje.

Vysněžit je slovo slangové, ale setkáme se s ním i ve sportovním tisku. Vytvoření nového výrazu odpovídá snaze po novém, neobvyklém vyjádření, která je pro slang typická.

Naše řeč, volume 72 (1989), issue 2, pp. 107-108

Previous Jaromír Povejšil: K osobním jménům Patejdl, Ploch a Ploc / Plotz

Next Anna Pecušová: Strečink