Jan Petr
[Články]
-
Průběh a závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa přinesly podněty pro další orientaci vědeckého výzkumu a uvádění jeho výsledků do výrobní a společenské praxe. Z úst s. G. Husáka zazněla slova uznání o dosažených výsledcích pracovníků ČSAV a na vysokých školách a o velkém vědeckotechnickém potenciálu obou těchto institucí. Současně však s. G. Husák vyslovil přesvědčení, že se ještě neudělalo vše pro využití jejich možností a že práce mnoha kolektivů i jednotlivců by mohla přinést daleko větší výsledky než dosud. Jednou z cest by mělo být zdokonalení spolupráce a koordinace základního výzkumu v ČSAV a na vysokých školách a soustředění tvůrčích sil na řešení prioritních úkolů, které mají pro společnost prvořadý význam. Týká se to jak přírodních a technických věd, tak také společenských, které plní nezastupitelnou úlohu při prohlubování socialistického společenského vědomí našich občanů, zvláště mladé generace, přispívají k výchově a formování socialistického člověka a k jeho vlastenecké a internacionální výchově.
Ve Zprávě ÚV KSČ o plnění závěrů XVI. sjezdu strany zazněla oprávněná kritika současného stavu vědeckovýzkumné činnosti ČSAV a SAV. Mám na mysli především tu její část, v níž se uvádí, že se příliš pomalu prosazuje koncentrace vědeckých kapacit na řešení rozhodujících směrů vědeckotechnického pokroku. Neméně závažné je doporučení, aby se výzkum na úseku společenských věd ještě více přiblížil hlavním otázkám rozvoje společnosti včetně toho, aby se na našich pracovištích vytvářely vědecké podklady pro plánovací a rozhodovací činnost stranických a státních orgánů.
Jazykověda se řadí k společenským vědám. Rozvíjí se v návaznosti na některé poznatky přírodních a technických věd, od nich také přejímá některé postupy a výsledky, zvláště při rozvíjení matematické (kvantitativní a algebraické) lingvistiky, při zkoumání vztahu mezi přirozeným jazykem, obecně systémovým myšlením a programovými prostředky počítačů a při zkoumání akustické stránky řeči. Také těmito výzkumy jazykověda přispívá k vědeckotechnickému pokroku společnosti. V návaznosti na filozofické a historické vědy se podílí na studiu [170]zákonitostí společenského vývoje, na objasňování zákonitostí rozvinutého socialismu a v historicky zaměřených výzkumech účinně přispívá k poznávání pokrokových tradic našeho lidu, jeho materiální a duchovní kultury v průběhu dějinného vývoje lidské společnosti na území Čech a Slovenska.
Významnou úlohu plní jazykověda při zkoumání zákonitostí vývoje národních spisovných jazyků v socialistické společnosti, při objasňování společenské podmíněnosti jejich fungování, při ovlivňování naší mluvené a psané jazykové kultury a při sledování úlohy jazyka při vytváření a upevňování národního vědomí. Výsledky zkoumání na úseku teorie a filozofie jazyka rozvíjejí marxisticko-leninskou filozofii a tím se podílejí na upevňování vědeckého světového názoru.
Tuto významnou společenskou úlohu jazykovědy právem ve svém díle zdůraznili klasikové marxismu-leninismu, když hodnotili z hlediska historického materialismu minulost a současnost společenského vývoje. Materialisticky pojímaný dialektický vztah jazyka a myšlení poskytl Leninovi východisko pro formulaci principů teorie poznání, která se stala účinnou zbraní proti agnosticismu a idealistickému pojímání základní filozofické otázky.
Před současnou českou jazykovědou stojí některé významné úkoly vyplývající z obsahu a závěrů jednání XVII. sjezdu strany. Bude je především realizovat Ústav pro jazyk český ČSAV (dále ÚJČ ČSAV) jako největší akademické pracoviště zaměřené na výzkum spisovných a nespisovných útvarů našeho národního jazyka, slovanských jazyků ve srovnávacím měřítku a v konfrontaci s češtinou a na výzkum teorie a filozofie jazyka. Další výzkumné úkoly budou plnit pracovní kolektivy na vysokých školách, které mají široké jazykovědné zaměření přesahující rámec slovanských jazyků. V jejich činnosti se zčásti také bude přihlížet k požadavkům vysokoškolské pedagogické praxe, k přímé výchově studentů a mladých vědeckých pracovníků. Vědecká výchova stážistů a aspirantů se ovšem uskutečňuje ve spolupráci ČSAV a vysokých škol, podobně jako řešení některých kolektivních úkolů v rámci státního plánu základního výzkumu a úkolů resortních (především při tvorbě vysokoškolských učebnic).
Je třeba se zde také zmínit o záměru provádět soustavný výzkum uplatňování a využití jazyka při řízení pracovních kolektivů, který by zahrnoval část problémů řízení společenských procesů a vedení pracovních kolektivů a ve svých cílech také předpoklad operativních přenosů dosahovaných výsledků do společenské praxe. Takto vytčený úkol vy[171]chází z poznání, že požadavky na zdokonalování řídících a organizačních procesů a činností se stále zvyšují (v souladu s prohlubujícími se procesy socialistické vědeckotechnické revoluce a jejími důsledky). Tyto požadavky praxe se týkají nejen obsahové stránky těchto procesů a činností, ale také jejich forem. K nim se organicky na předním místě řadí řečová komunikace, bez níž se nemůže obejít žádná řídící činnost na jakékoli úrovni. Zahrnuje nejen výměnu informací, ale také vzájemné ovlivňování účastníků komunikace. Výsledky našeho výzkumu v této oblasti budou vypracovány v takové formě, aby mohly být efektivně využity jejich odběratelem. Při tomto výzkumu budeme v souladu s potřebami rozvoje společenských věd uplatňovat interdisciplinární přístup. Ten ostatně odpovídá přístupům uplatňujícím se v naší i světové jazykovědě.
ÚJČ ČSAV je pověřen jako jediné pracoviště v ČSSR zajišťovat prognostickou činnost v oboru jazykověda a v součinnosti s vědeckým kolegiem jazykovědy ČSAV vytyčovat prioritní úkoly a ovlivňovat jejich úspěšné plnění. Pro 8. pětiletku byl stanoven v rámci SPZV IX-8-7 úkol Jazyk jako prostředek společenské komunikace, jeho úloha v struktuře řízení společenských procesů a při formování společenského vědomí. Obdobně byl formulován v rámci SPZV výzkum slovenského jazyka, který je koordinován v Jazykovedném ústavu Ľ. Štúra SAV v Bratislavě. Na podíl jazyka při utváření historického vědomí je rovněž zaměřena příslušná položka SPZV, který koordinuje filozofická fakulta UK v Praze. Jazykovědnou problematiku ještě obsahují další položky SPZV, koordinované technicky a společenskovědně zaměřenými institucemi.
Naše společnost od vědeckých pracovišť právem očekává, že na nich budou vznikat především syntetické práce, shrnující a dále rozvíjející poznatky daného vědního oboru. To platí dvojnásob o akademických ústavech, které mají optimální předpoklady pro týmovou a kolektivní práci. V tomto ohledu se již dosáhlo v ÚJČ ČSAV nesporných výsledků, avšak s počtem takto vzniklých prací nemůžeme být zcela spokojeni. Podařilo se nám zpracovat rozsáhlou akademickou Mluvnici češtiny s dvěma doplňujícími monografickými studiemi, v minulých letech dvoudílnou mluvnici současného ruského jazyka, některá rozsáhlá lexikografická díla (k nim nesporně patří slovník staroslověnského jazyka, frekvenční retrográdní slovník současné češtiny, průběžně vydávaný staročeský slovník a podíl ústavu na zpracování slovníku české frazeologie a idiomatiky) a ucelený popis kvantitativních charakteristik všech stylů a jazykových rovin spisovného českého jazyka. Před dokončením je velký slovník cizích slov, který bude výkladový a bude [172]mít kodifikační úlohu. Před námi stojí naléhavý úkol postupně zpracovat a dokončit velký česko-ruský slovník, rozsáhlý atlas českých nářečí, podílet se na zpracování encyklopedie českého jazyka a lexikograficky zachytit pomístní jména v Čechách a na Moravě. Postupně přistoupíme k zpracování dvoudílného výkladového slovníku současné spisovné češtiny a zpracujeme velký slovensko-český slovník. Budeme rozvíjet lingvistiku překladu, jíž příznivě ovlivníme naši překladatelskou praxi a teorii překladu.
Připravili jsme reálný plán vydávání většího počtu populárně vědeckých prací o českém jazyce, určených pro širokou veřejnost. Chceme tím uspokojit velký zájem našich občanů o praktické pěstování jazykové kultury a přispět k hlubšímu poznávání českého jazyka. V neposlední řadě chceme také touto cestou vzbudit zájem o jazykovědu u mladé generace, která má na střední škole malé možnosti poznat pracovní zaměření a společenskovědní cíle tohoto oboru.
V souladu se zaměřením čs. zahraniční politiky a tradicemi naší národní vědy budeme rozvíjet slovanskou jazykovědu a v jejím rámci studium ruského (ukrajinského a běloruského) jazyka. Naše úsilí se zaměří na postupné zpracování konfrontační mluvnice současných slovanských jazyků. Podařilo se autorsky dokončit monumentální slovník staroslověnského jazyka (existují však velké technické potíže ze strany tiskárny s ukončením jeho vydávání). Na něj bude organicky navazovat řecko-staroslověnský (a později ještě latinsko-staroslověnský) slovník dokladů podle předloh a etymologický slovník staroslověnského jazyka. Je to příspěvek české slavistiky k poznání tohoto nejstaršího literárního jazyka Slovanů a jeho prostřednictvím k poznání materiální a duchovní kultury cyrilometodějského velkomoravského období našich národních dějin. Studium počátků vzdělanosti Slovanů v raně feudálním období se dostalo v souvislosti s oslavami 1100. výročí Metodějovy smrti do popředí zájmu široké evropské veřejnosti. Potvrdilo se, že tato problematika má ve své výkladové části velký politický význam mezinárodního dosahu.
XVII. sjezd KSČ vytyčil jako klíčovou otázku urychlení sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti, podstatně zvýšit výkonnost a efektivnost národního hospodářství. K tomu je třeba ještě účinněji mobilizovat celý náš materiální a duchovní potenciál. Přitom bylo na sjezdu zdůrazněno, že plnění těchto náročných úkolů se týká jak výroby, tak také nadstavby. A k ní také patří věda. V této souvislosti s. J. Říman ve svém vystoupení na sjezdu poukázal na Marxovo přesvědčení, že [173]vědy musí být využito ve všech jejích dílčích funkcích jako revoluční přetvářející síly společnosti, v její prospěch, ve prospěch člověka. K tomuto převratnému dějinnému poslání vědy může jazykověda přispět některými svými prognosticky správně a nově volenými úkoly. Může se podílet na zvýšení efektivity výrobní činnosti, na účinnosti jejího řízení a na všestranném rozvoji socialistické osobnosti. K tomu patří péče o kulturu mluveného a psaného národního spisovného jazyka a vymezení těch prostředků jazyka, které účinně zdokonalují komunikaci uskutečňovanou v procesu sociálního a hospodářského rozvoje naší socialistické společnosti. Významným nástrojem dalšího rozvoje jazykovědy se stane stále se prohlubující spolupráce s partnerskými vědeckými institucemi v Sovětském svazu a v ostatních zemích socialistického společenství, řešení některých společných úkolů, především zaměřených na sociolingvistickou problematiku.
Jednání a závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa poskytují k naznačeným problémům a k mnohým dalším četné podněty, umožní nám v souladu s upřesněním státního plánu základního výzkumu postavit do popředí naší vědeckovýzkumné činnosti takové úkoly, které budou odpovídat zájmu společenského vývoje a jeho potřebám. Touto cestou ještě více upevníme společenskou angažovanost jazykovědy.
Naše řeč, ročník 69 (1986), číslo 4, s. 169-173
Předchozí Redakce: Oprava
Následující Miloslava Knappová: Přechylování víceslovných cizích příjmení v češtině