Jan Gebauer na pražské univerzitě

Eva Macháčková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Těžko lze uvěřit tomu, že v nejbližších letech vzpomeneme již stopadesátého výročí narození Jana Gebauera a také osmdesátého výročí jeho úmrtí (1838—1907). Je tomu tak proto, že Gebauer svým pedagogickým a vědeckým působením výrazně ovlivnil vědecký růst mnoha dalších generací a stal se věhlasnou autoritou ve svém oboru. Jeho dílo i jméno jsou stále živé.

Publikace T. Syllaby Jan Gebauer na pražské univerzitě (UK, Praha 1983, 154 s.) navazuje na předcházející práce tohoto autora.[1] Seznamuje nás se životem a dílem významného jazykovědce, ale zvláštní pozornost, jak název napovídá, věnuje jeho pedagogické a vědecké činnosti v době, kdy byl docentem a profesorem pražské univerzity. Výklad je doplněn tematickým soupisem jeho univerzitních přednášek a seminářů v jednotlivých letech a vzpomínkami žáků. Pramenem pro Syllabovu práci byly vedle dnes již těžko dostupných a rozptýlených dobových studií a článků Gebauerovy vzpomínky a vzpomínky rodinné.[2] Poprvé je tu publikován i stručný životopis napsaný samotným Gebauerem. Syllaba též prostudoval velké množství archívních materiálů a jejich využitím vytvořil zajímavou a poutavou knihu.

Jan Gebauer vyrůstal v česko-německém prostředí v Úbislavicích u Nové Paky; jeho otec byl Němec, matka (Anna Roudná) Češka. Také školy navštěvoval české i německé. Po maturitě na jičínském gymnáziu studoval několik semestrů bohosloví. Tato studia byla bezplatná, s celým zaopatřením. Když se však rozhodl věnovat studiu na filozofii, musel se již o sebe postarat sám, neboť rodiče ho podporovat nemohli. Vedle indoevropské a slovanské filologie, kterým se chtěl zvlášť věnovat, zapisoval si tehdy ještě i matematiku, astronomii a fyziku, jak bylo zvykem. Pro jeho vědecký růst bylo důležité, že se mohl v té době podílet na tvorbě hesel pro Riegrův Slovník naučný. Vypracoval pro tento slovník na sto dvacet hesel, z nichž mnohá (na základě rozsáhlé prostudované literatury) představují samostatné vědecké práce. V té době pracoval i na překladech z jazyků slovanských, z litevštiny a ze sanskrtu. Napsal např. i článek o povaze čínského jazyka. V letech 1874—1880 tak publikoval na devadesát vědeckých prací, z toho šest knižních. Od roku 1874 byl jedním z výkonných redaktorů nově založených Listů filologických vydávaných Jednotou českých filologů.

[90]V Syllabově knize se dočteme o tom, jak Gebauerova cesta k získání docentury a profesury (mimořádné, později řádné) byla plná překážek. Stavěli mu je do cesty nejen odpůrci českých vlastenců, ale i mnozí, kteří se za vlastence považovali. Gebauer našel však i řadu upřímných přátel, mezi nimi např. význačné slavisty Fr. Miklošiče a V. Jagiće. Především díky těm, kteří dovedli ocenit jeho mimořádné schopnosti k vědecké práci a dosavadní vynikající výsledky na poli vědy, mohl konečně v roce 1881 získat profesuru na obnovené české univerzitě v Praze.

Publikace též zobrazuje boje o pravost Rukopisu královédvorského a zelenohorského (dále RKZ) a Gebauerovu účast v nich. Autor pěkně dokládá, jak v době, kdy mohl být Gebauer plně spokojen s osobně dosaženými úspěchy, protože se jeho vědecká a pedagogická činnost úspěšně rozvíjela, prožíval sám těžkou vnitřní krizi. Důkladným rozborem RKZ se totiž stále více přesvědčoval o tom, že jsou to padělky. Neplatil pro ně např. ani zákon jotace, jím objevený. Zásadní pochybnosti o pravosti Rukopisu královédvorského publikoval Gebauer v hesle vypracovaném pro Aug. Leskiena do německé encyklopedie. Tady vyslovil názor, že jazyk tohoto rukopisu „se odchyluje od běžné normální češtiny staré silně“ a upozornil na to, že mnohé formy a myšlenky souhlasí s jinými texty jako např. se slovanskými lidovými písněmi, se staroruskou Ipatijevskou kronikou, staročeskou Alexandreidou, s Rukopisem hradeckým, Stilfriedem, Miliónem, Trojánskou kronikou atd. Obhájci pravosti RKZ přesunuli pak boj do politické sféry a Gebauer byl v tisku velmi ostře napadán. Postavili se proti němu i lidé, kterých si vážil, kritizovali ho mnozí spisovatelé jako Ad. Heyduk, J. Neruda, Sv. Čech, E. Krásnohorská, Z. Podlipská. I když se Gebauera, jak Syllaba píše, způsob boje těžce dotýkal a ztrpčoval mu po léta život, nic ho již nemohlo zviklat na jednou zastávaném a vědecky ověřeném stanovisku.[3] I v této obtížné situaci dále vědecky pracoval a vytvářel díla, která mají pro český národ trvalou hodnotu: historickou mluvnici, staročeský slovník, mluvnice současného jazyka, mluvnice pro školy. Připravoval kritické edice staročeských památek. Své žáky vedl v seminářích k samostatné tvůrčí práci. Měl vždy pochopení i pro jejich sociální problémy a příkladně plnil na univerzitě svou funkci správce stipendijních fondů.

Sledoval také trvale pokrok v jazykovědě (psal recenze a články o nových dílech), ve své vlastní práci se však specializoval. Svědčí o tom i slova z jeho autobiografie: „Nikdy nepřestával jsem si všímati, co na tomto velice rozlehlém poli (jazykozpytu všeobecného a slovanského) vznikalo; ale obor, na kterém jsem sám bádal, úžil se časem víc a více.“ Takový způsob práce by měl být příkladem pro každého odborníka i dnes.

Syllabova zajímavá publikace nám na základě dnes už těžko dostupných [91]pramenů představuje nejen Gebauerovu osobnost, ale rozvíjí před námi obraz života české vědecké inteligence ve druhé polovině století devatenáctého a v prvním desetiletí století dvacátého. Je to poutavá četba pro odborníky i laiky.

---

[1] Např. Jan Gebauer. Bibliografický soupis publikovaných prací s úvodní studií a dokumentací k 100. výročí založení Gebauerova slovanského semináře, Praha 1979, 167 s. V tomto roce vychází v nakladatelství Melantrich monografie T. Syllaby Jan Gebauer.

[2] Srov. např. M. Gebauerová, Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera, Kladno 1926.

[3] Souborné informace o stavu bádání na RKZ přináší práce: Rukopisy královédvorský a zelenohorský. Dnešní stav poznání. Sborník Národního muzea, řada C — Lit. hist., sv. 13/14, 1968—1969.

Naše řeč, ročník 69 (1986), číslo 2, s. 89-91

Předchozí Josef Hrbáček: Termín v textu a v jazykovém systému

Následující Jana Hoffmannová: Komunikační teorie textu v praktické příručce pro mládež