Dvacátý devátý běh Letní školy slovanských studií

Jiří Hasil

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V době od 26. července do 23. srpna 1985 se konal na filozofické fakultě Univerzity Karlovy (dále FF UK) pod záštitou rektora UK Zdeňka Češky 29. běh LŠSS. Jeho přípravu i vlastní průběh řídilo vedení ÚSS v čele s ředitelem J. Taxem a zástupcem ředitele J. Petrem. Funkce tajemníků LŠSS vykonávali: J. Kuklík, P. Mareš, V. Škubalová a J. Hasil. Na přípravě LŠSS a především na koncepci přednáškových cyklů se až do posledních chvil svého života aktivně podílel i zesnulý vedoucí tajemník ÚSS J. Porák.

Letošního ročníku se celkem zúčastnilo 140 interních a 24 externích účastníků z 25 zemí čtyř kontinentů. Byli mezi nimi vysokoškolští učitelé, starší studenti slavistiky a bohemistiky i překladatelé a kulturní pracovníci — přední bohemisté a slavisté, propagátoři českého jazyka a Československa ve svých zemích.

Posluchači absolvovali kursy českého jazyka, které byly diferencovány podle stupně jazykových znalostí do tří skupin. Pro začátečníky byla výuka organizována na základě zprostředkujícího jazyka, mírně pokročilí měli možnost zdokonalovat své znalosti v základních kursech, v kursech konverzace a literárního čtení. Pro pokročilé byly kromě jazykové výuky organizovány dva přednáškové cykly — cyklus jazykovědný a cyklus literárněvědný a kulturně historický.[1]

[42]Kursy vedli zkušení učitelé FF UK, dalších pražských vysokých škol a vědečtí pracovníci Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ve své pedagogické práci využili nejen dlouholeté zkušenosti z předcházejících běhů LŠSS, ale i podnětů z jednání I. metodologické konference o výuce češtiny jako cizího jazyka, kterou v září roku 1984 uspořádal v Poděbradech ÚSS.[2]

Učilo se podle osvědčených učebnic, jejichž autory jsou převážně pracovníci ÚSS.

Účastníci 29. běhu LŠSS vyslechli přednášky předních československých odborníků z FF UK, ČSAV a Ústavu marxismu leninismu ÚV KSČ. Ve svém celku byly přednáškové cykly koncipovány tak, aby podávaly aktuální obraz o stavu bádání ve společenských vědách v Československu.

Profilující přednášky byly věnovány významné historické události — 40. výročí osvobození Československa Sovětskou armádou (Historický odkaz 40. výročí osvobození Československa — přednášel M. Bouček; Čtyřicet let poválečného vývoje české literatury — V. Rzounek).

Do jazykovědného cyklu byly zařazeny tyto přednášky: Tradiční frazeologie a mladá generace (M. Čechová), Ke konfrontačnímu studiu slovanského souvětí (H. Běličová), Pražská toponymie a historie města (I. Lutterer), O tématu textu (Z. Hlavsa), Představa ideálního jazyka a mluvnice — J. A. Komenský (K. Kučera), O přívlastku v češtině (J. Hrbáček), Procedurální model jazyka a klasické východisko naší jazykovědy (J. Kořenský), Běžně mluvená čeština (J. Hronek), Jacob Grimm jako slavista (J. Petr), K překládání osobních jmen (M. Knappová), K problémům lingvostylistické analýzy textu v ČSSR — tradice a perspektivy (A. Macurová), K významu působení Konstantina a Metoděje na Velké Moravě (J. Petr).

Účastníci, kteří si zvolili cyklus literárněvědný a kulturně historický, vyslechli následující přednášky: Čeští umělci v protifašistickém odboji (J. Kuklík), Avantgardní scéna E. F. Buriana (F. Černý), Protifašistické tradice v české literatuře (F. Buriánek), Obraz a hudba — s hudebními ukázkami (P. Eben), Byzantská mise a Velká Morava (J. Haubelt), Meziválečná poezie Vítězslava Nezvala (J. Voráček), Česká hudba 20. století (J. Černý), Máchovo místo v literatuře a společnosti jeho doby (V. Štěpánek), Osvobození Československa Sovětskou armádou (Č. Amort), Úloha kulturního programu v českém národním obrození (M. Hroch), Československá etnografie (A. Robek), Postavení románu První parta v próze Karla Čapka 30. let (J. Tax), Praha barokní (J. Homolka).[3]

Znalosti posluchačů byly prohlubovány i individuálními konzultacemi, dále pomocí při sběru materiálu a při koncipování některých disertačních prací [43]z oboru bohemistiky. Zájemcům byl též umožněn přístup do pražských knihoven.

Program LŠSS se neomezoval pouze na výuku, ale jeho integrální součástí se stal i program kulturní a společenský. Byl koncipován tak, aby organicky navazoval na program výuky a aby seznámil posluchače LŠSS s důležitými vývojovými úseky české historie a kultury a rovněž se současným životem a kulturou socialistického Československa. Velký společenský a politický význam mělo přijetí účastníků LŠSS náměstkem primátora hl. m. Prahy na Staroměstské radnici, jakož i pietní návštěvy Lidic a Terezína. Posluchači LŠSS měli možnost, aby sami porovnali vývoj života na naší vesnici při návštěvě skansenu v Třebízi a Jednotného zemědělského družstva v Hořešovicích. Zde živě diskutovali s představiteli tohoto JZD i okresu Kladno o otázkách socialistické zemědělské velkovýroby a sociálních podmínkách družstevních rolníků.

Na vlastní výuku úzce navazoval i cyklus filmových představení, organizovaný ve spolupráci s Československým filmovým ústavem a Ústřední půjčovnou filmů. Připomeňme dále celodenní výlety do jižních, západních a východních Čech a polodenní výlety (Kutná Hora, Zbraslav, Sázava, Litoměřice, Karlštejn, Jabkenice, Kost, Strž, Nelahozeves, Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Teplá), které se těšily velkému zájmu účastníků. Tento program dále doplňovaly nejen exkurze do pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí, ale i návštěvy Laterny Magiky a koncertů pořádaných v rámci Pražského kulturního léta.

Pro literárně zaměřené účastníky LŠSS byly uspořádány besedy s představiteli Svazu českých spisovatelů a pracovníky agentury Dilia. Posluchači zvláště oceňovali skutečnost, že obdrželi darem některé publikace našich předních nakladatelství (Academia, SPN, Svoboda, Mladá fronta, Horizont, Odeon a dalších).

29. běh LŠSS skončil, ale pracovníci ÚSS se již dnes zamýšlejí nad přípravou jubilejního 30. běhu LŠSS, který bude probíhat v roce 1986. Jeho součástí bude i Třetí mezinárodní sympozium o bohemistice v zahraničí, jehož se zúčastní přední zahraniční bohemisté. Setkání s nimi umožní vzájemnou výměnu zkušeností z výuky češtiny jako cizího jazyka a konfrontaci výsledků vědecké práce ÚSS s výsledky zahraničních odborníků a přispěje tak k rozvoji naší lingvodidaktiky.

29. běh LŠSS proběhl v přátelské pracovní atmosféře a splnil své poslání seznámit zahraniční bohemisty s nejnovějšími poznatky našich společenských věd, prohloubit jejich praktické znalosti češtiny a přiblížit jim současný život v Československu. Napomohl úsilí našeho státu zachovat mír na celém světě a přispěl k propagaci dobrého jména Československa ve světovém měřítku. Značný zájem mu věnovaly i naše hromadné sdělovací prostředky.

---

[1] Srov. J. Hasil, Dvacátý osmý běh Letní školy slovanských studií, NŘ 68, 1985, s. 103—105; tam i další literatura.

[2] Příspěvky přednesené na této konferenci vyjdou ve sborníku, který vydá FF UK.

[3] Přednášky z tohoto běhu LŠSS vyjdou jako obvykle v samostatném sborníku FF UK.

Naše řeč, ročník 69 (1986), číslo 1, s. 41-43

Předchozí Jan Petr: Ústav slovanských studií

Následující Rostislav Landsman: Letní škola slovanských studií v Brně